Hradiště hledá náhradu za uhlí, teplo může získat spalováním odpadů

  17:36
V Uherském Hradišti řeší, čím se má v příštích letech topit v mařatické teplárně. Nyní se tu používá uhlí, zařízení však čeká modernizace. Radnice o její podobě rozhodne zřejmě do konce roku. Navržené řešení má silné i slabé stránky a zároveň je nejdražší.

ilustrační snímek | foto: Rosťa Jančar, Technet.cz

Vítěznou variantou chystané modernizace teplárny v Uherském Hradišti je totiž zařízení, které by teplo pro domácnosti i průmyslové podniky vyrábělo spalováním zemního plynu a komunálního odpadu.

Jako nejvýhodnější ji označili zpracovatelé studie z Vysokého učení technického (VUT) v Brně. Cena činí 343 milionů korun.

„Osobně si myslím, že v tuto chvíli ještě nejsme schopni přiklonit se k jedné variantě. Na základě studie můžeme pouze zúžit jejich počet a následně diskutovat o té, kterou budeme preferovat. Z mého pohledu je nyní ve hře jak varianta s využitím odpadu, tak také čistě plynová,“ uvedl starosta Stanislav Blaha (ODS).

Město má teď v ruce odborný názor a začíná hledat svůj vlastní. Chystaná změna totiž vyvolává velké diskuse mezi obyvateli. Pro Hradiště jde o zásadní rozhodnutí s dopadem na životní prostředí.

Společnost CTZ zásobuje město teplem od roku 1966 a používá uhlí. Obyvatelé si roky stěžují na prach a znečištění ovzduší. Radnice je vlastníkem teplárny ze 49,04 procent, zbytek patří od roku 2000 firmě MVV Energie CZ.

Teplárna se nachází kousek od centra města v části Mařatice, v jejím okolí stojí rodinné domy, sportovní areál pro tenisty, skauty nebo rybáře, nedaleko teče řeka Morava, po jejímž břehu vede cyklotrasa i vycházková pěšina.

Autoři studie vybrali čtyři varianty, které srovnávali z hlediska dopadu na ovzduší a ekonomické výhodnosti. Dvě možnosti počítaly s kotly na zemní plyn a kogenerační jednotkou. Další dvě k tomu přidávaly spalovnu odpadu, tedy zařízení na energetické využití odpadu. Všechny výrazně snižují množství vypouštěných emisí do vzduchu.

Slabou stránkou je dlouhý povolovací proces

Nejvýhodnější je podle studie zařízení složené ze spalovny komunálního odpadu nejen z Uherského Hradiště, ale i okolních obcí s kapacitou 15 tisíc tun ročně, dvou plynových kotlů a dvou kogeneračních jednotek.

„U této varianty je velká příležitost získání dotace. Jde o robustní řešení a razantní pokles emisí, je stabilní z pohledu ceny tepla, využívá lokální palivo a je možné zpracování kalů z čistírny. Slabou stránkou je dlouhý povolovací proces nebo veřejné mínění,“ shrnul Martin Pavlas z Ústavu procesního inženýrství VUT v Brně.

Denně by do teplárny přijelo s odpadem méně než patnáct vozidel, což by dopravu v okolí zvýšilo maximálně o tři procenta. Současně by se vyřešil problém se skládkováním odpadů, které bude od roku 2030 v Česku zakázané.

„Pokud společníci výběr varianty schválí, budeme schopni zákazníkům nabídnout nejnižší možné ceny tepla a do značné míry budeme nezávislí na vývoji ceny zemního plynu nebo na bezpečnosti jeho dodávek z Ruska,“ slíbil jednatel CTZ Kamil Ondra.

Bude se konat referendum?

Proti tomuto řešení ale stojí část obyvatel. Necelé tři tisíce lidí loni podepsaly petici, ve které spalování komunálního odpadu odmítli a preferovali variantu pouze se zemním plynem. Petiční výbor Čisté Hradiště také upozornil, že na zpracovávané studii se nepodílí žádná instituce zabývající se životním prostředím a dopad na ekologii ve městě proto nebude jasný.

Poukázal i na fakt, že v Česku neexistuje spalovna odpadů s tak nízkou kapacitou, jaká se zvažuje v Hradišti. Jinými slovy, že s ní nejsou zkušenosti.

Mařatická teplárna je v průmyslovém areálu, zároveň však blízko rodinných domů, sportovišť a řeky Moravy, podél které vede cyklostezka.

Mařatická teplárna je v průmyslovém areálu, zároveň však blízko rodinných domů, sportovišť a řeky Moravy, podél které vede cyklostezka.

„Pokud by byla podlimitní, nespadala by do zákona o integrované prevenci, a tudíž by u ní nebyla zajištěná nejvyšší dosažitelná účinnost a bezpečnost,“ řekl před časem člen petičního výboru František Pecha.

„Spalování odpadu je považované za technologii, která nese svá rizika. Přechod čistě na zemní plyn povede k výrazně nižší zátěži životního prostředí a preventivně vylučuje všechna rizika hrozící při spalování odpadů,“ doplnil.

Na názor obyvatel se chtějí ptát i zastupitelé. Někteří z nich žádají místní referendum. „Je to jedno z nejzásadnějších rozhodnutí, které ovlivní život v našem městě na dlouhé desítky let dopředu. Ať lidé sami rozhodnou,“ konstatoval opoziční zastupitel Michal Dvouletý (Naplno pro Hradiště).

Autor: