Ladislava Olšáková prodává na zlínském tržišti Pod Kaštany zejména ovoce a zeleninu. Ovšem nenabízí ji na nových betonových stolcích, nýbrž pod pevně zastřešenou částí na starých železných stolech. Tady ji kryje střecha před sněhem a deštěm. Kdyby chtěla stát u stolků, nemohla by roztáhnout markýzu za nimi.

„Vypadá to pěkně, ale je to nepraktické ve všech směrech. A většina prodejců má podobný názor,“ říká k novému tržišti Olšáková. „Markýzy se nemůžou používat, když fouká vítr a když je méně než tři stupně. V takovém počasí, jaké je teď, se nemůžou roztáhnout. Jsou letní, proti slunci,“ postěžovala si.

Tržiště zasypává sníh smíchaný s deštěm, je kolem nuly a fouká vítr. Je tady jen pár prodejců, všichni pod pevnou střechou. „Je to paskvil, oprava tržiště se nepovedla,“ řekl další trhovec, který chtěl zůstat v anonymitě.

Prodejci zde dříve mívali i plátěné stánky, které si dali nad stoly. To teď není možné. Vadí jim i to, že je za prodejními stolky málo místa. Byli zvyklí si za sebe na zem vyskládat bedny se zbožím a před nimi prodávat. Teď k tomu prostor není. Bedny také mohli dávat na zídku za nimi, což dnes také nemůžou.

Mohou je však nově pokládat pod stůl, jehož přední část se navíc vyklápí, a bedýnky se dají položit na ni. „Zákazníci ale budou mít problém, aby se natáhli při placení, hlavně ti starší,“ obává se Olšáková. Podle ní v takovém případě markýza kupující nezakryje, když bude pršet.

Město nespokojené hlasy vnímá. „Markýzy se můžou roztahovat, pokud nebude sníh a nebude mrznout. V zimních měsících se bude primárně využívat zastřešená část tržiště. Podstatná část sezony bude ale bez problémů. Klíčové období nastane od března a dubna,“ reagoval náměstek primátora Pavel Brada. Slavnostní zahájení prodejní sezony bude 1. dubna.

Zlín zažehnal trapas. Největší městské tržiště se nakonec promění celé

„Pokud je to roleta, která se namotává, tak na ní nemůže být sníh ani námraza. Na jiné řešení jsme nepřišli. Jsou tam ale použity kvalitnější mechanismy než na klasických markýzách,“ poznamenala architektka Jitka Ressová z firmy ellement architects, která přestavbu tržiště navrhla.

Ve hře jsou dřevěné stánky

Podle ní je na části tržiště pevná střecha právě proto, aby pod ní trhovci prodávali v zimě, tedy v době, kdy jich není mnoho. „Chápu prodejce i architekty, dlouho se to ladilo. Je to to nejlepší, co mohlo vzniknout,“ je přesvědčená manažerka tržiště Michaela Topič.

Město ale zvažuje, jak to udělat, aby se tržiště dalo i přes zimu využívat komfortněji. Jednou z variant jsou podle Brady dřevěné stánky, které by se nasunuly na stávající stoly. To je však ještě v řešení.

Pokud jde o nedostatek prostoru, podle něho by se mělo pod stoly vejít dvacet bedýnek. „Není to nefunkční, jenom je to jiné, než na co byli prodejci zvyklí. Cílem je, aby se více zboží vystavilo,“ zmínil Brada. Podle Olšákové se dvacet velkých bedýnek pod stůl nevejde, spočítala to zhruba na polovinu. Nicméně i Ressová říká, že by prodejci neměli být prostorově ochuzeni a omezeni.

„Dříve byly na tržišti dlouhé stoly a před nimi bylo málo místa. Teď je koncepce jiná, zboží se dá vystavovat více dopředu,“ vysvětluje Ressová. „Zvažovali jsme, jestli je lepší prostor před stolem, nebo za stolem. Nakonec jsme společně odsouhlasili tuto pozici,“ doplnila.

Cena za metr se zvedla dvojnásobně

Architekti to konzultovali i s některými trhovci, mezi nimiž byl například Petr Weidenthaler, jenž produkuje a prodává biozeleninu. Na tržišti ve velkém ještě prodávat nezačal, čeká na jaro. „Stoly jsou dobře vymyšlené, bude to dobře fungovat. Doufám, že i zastřešení. Pro nás je důležité, abychom mohli zboží vystavovat a aby na nás nepršelo a nefoukalo,“ uvedl Weidenthaler.

Podle Topič mohou mít prodejci zhruba tolik prostoru, na jaký byli zvyklí na starém tržišti. „Klidně jim pomůžu a udělám si s nimi schůzku, aby si to naaranžovali tak, že to bude sloužit ke spokojenosti jejich i zákazníků,“ vzkázala prodejcům. „Budeme se muset nějak přizpůsobit, nějak to snad zvládneme,“ doufá Olšáková.

Prodejcům ale také vadí, že budou platit za pronájem míst více než dříve, byť první dva měsíce jsou zdarma. Cena za metr čtvereční se zvedla dvojnásobně: u prodeje vlastních zemědělských produktů z 10 na 20 korun, u přeprodávaných z 25 na 50 korun, u řemeslných a rukodělných výrobků z 35 na 70 korun.

„Je tam navýšení, ale srovnávali jsme to s cenami v jiných městech a jsme zhruba ve středu,“ dodal Brada. Prodejci platí i rezervační poplatek, který se také zvyšoval. Ceny na tržišti se neměnily patnáct let.