Stožáry vysílače v Topolné šly k zemi, v obci byli z odstřelu v šoku

  16:24
Sedmdesát let trvající éra ikonického vysílače v Topolné na Uherskohradišťsku je u konce. České radiokomunikace nechaly jednu z dominant regionu odstřelit, protože pro ni nebylo využití. Podle starosty obec o demolici stožárů nikdo neinformoval a lidé jsou nepříjemně překvapeni.

Nejpozději na podzim očekávali v Topolné zprávu o prohlášení tamního vysílače za novou technickou kulturní památku, kladné doporučení poslali ministerstvu kultury památkáři, zlínské hejtmanství i radnice v Uherském Hradišti.

Ráno se místní od zemědělců náhodně dozvěděli, že České radiokomunikace (ČRA) nechají oba 270 metrů vysoké stožáry ještě dnes dopoledne odstřelit.

„Vůbec jsme o tom nevěděli, byli jsme v šoku, nepříjemně překvapeni,“ říká starosta obce Ladislav Botek s tím, že ještě na začátku léta domlouval s ČRA den otevřených dveří. Právě tato akce podle něj mohla přispět k tomu, aby k demolici nedošlo.

„Areál včetně správní budovy s dnes už unikátní technikou mohl navštívit někdo z neznámých mecenášů, vždyť i za plánem vyhlásit vysílač technickou památkou stál v lednu anonym,“ připomíná Botek. I když se pisatel nepodepsal, ministerstvo kultury se podnětem začalo vážně zabývat a postupně oslovilo dotčené úřady.

ČRA na odstřel nakonec spěchaly kvůli finančně neúměrně vysokým nákladům na údržbu prázdného areálu. Vysílání v Topolné skončilo letos na Nový rok, kdy Český rozhlas rozhodl v rámci vlastních úspor o vypnutí frekvence 270 kHz. Naposled šířil místní vysílač program Radiožurnálu.

„Od ledna jsme zvažovali pouze dvě varianty, ve hře bylo zachování areálu za předpokladu, že jej nový majitel finančně utáhne, nebo demolici,“ přibližuje mluvčí ČRA Anna Angela Tůmová. „Nový způsob využití se ale ani po půlroce nenašel, odstřel byl nevyhnutelný.“

Údržba vysílače by byla mimo možnosti obce

Na nového vlastníka by podle Botka čekala ze všeho nejdřív výměna dosluhujících kotvicích lan za nejméně 40 milionů korun a pravidelná roční údržba celého areálu za tři i více milionů.

„Jen v silách Topolné by to nebylo možné nikdy, vždyť náš roční rozpočet není ani 32 milionů. A jak se ukázalo, v současné složité ekonomické situaci státu nemá na podobnou údržbu zkrátka nikdo,“ konstatoval starosta.

Co bude s areálem dál, zatím není jasné. Majitelem pozemků je soukromý podnikatel z Prahy, jenž v lokalitě sousedící s vysílačem založil dančí oboru. „Je zřejmé, že výběh pro daňky se nyní rozšíří, nic jiného než pastva tam v podstatě ani vzniknout nemůže,“ domnívá se Botek.

V Topolné panuje po odstřelu vysílače smíšená nálada. Desítky místních rodin měly k areálu osobní vztah. Jejich dědové či tátové nezřídka patřili k lidem odjinud, kteří spojili svůj život s kdysi armádou přísně střeženým areálem a v malé slovácké obci našli domov. „Svoji lásku a nový domov si v Topolné našlo sedmadvacet mužů z celé země, což je celá četa,“ pousmál se Botek.

Topolský vysílač tvořily dva identické stožáry a správní budova. Od roku 1951 vysílal na dlouhých vlnách a za příznivého počasí si jeho vysílání mohli naladit také posluchači Číny, Indie, Madagaskaru či Japonska.

Při invazi vojsk Varšavské smlouvy v srpnu 1968 byl nejdéle vysílající stanicí, jež vysílala necenzurované zprávy do republiky i zahraničí. Do stržení patřil s výškou 270 metrů na 11. místo žebříčku nejvyšších staveb v Česku.

Autor: