K výměně poškozené rohovky za novou nemusí mít dárce stejnou krevní skupinu, což je třeba nutné při transplantaci kostní dřeně.
Ve Zlíně sice už mají s transplantacemi rohovek mnohaleté zkušenosti, ale první zákroky z vlastní tkáňové banky, jejíž příprava trvala dva roky, tady podstoupili první tři pacienti teprve minulý týden.
Jedním z trojice prvních pacientů je dvaasedmdesátiletá Zdenka Semelová ze Slavičína, jež na pravé oko téměř neviděla. „Nerozeznala jsem lidskou hlavu a tvář od psa, ale teď vidím po letech znovu krásně, a hlavně barevně,“ vypráví nadšeně. Že má týden po operaci, by laik nepoznal. Z transplantace měla obavy, teď ale ničeho nelituje.
„Strach byl velký, o to větší pak radost z téměř okamžitého návratu zraku,“ líčí žena, již před osmi dny operoval přednosta kliniky Pavel Stodůlka. „Nezapomenu na ten pocit, kdy jsem se podívala do okna a krajinu za ním viděla znovu v plných barvách. Zrak se mi navíc nyní zlepšuje každým dnem,“ svěřila se.
Podobně jsou na tom i další dva pacienti, jeden z nich přicestoval z Českých Budějovic.
„Všechny operace proběhly úspěšně a bez komplikací,“ potvrdil Stodůlka s tím, že samotný zákrok netrvá déle než několik desítek minut. „Příprava na operaci je mnohem delší,“ poznamenal.
Nejdůležitější je výběr vhodného dárce
Transplantace rohovky neboli keratoplastika se provádí u pacientů se zdeformovanou, ztenčenou či poraněnou rohovkou.
„Mezi nejčastější důvody patří neprůhlednost rohovky například u lidí s keratokonem, což je onemocnění, při kterém se rohovka postupně ztenčuje, nebo výjimečněji keratoglobem, kdy se pro změnu stává rohovka extrémně tenkou a postupně mění svůj tvar. Dále to jsou rohovkové jizvy, těžké záněty nebo následky vážných úrazů oka,“ vysvětluje Stodůlka.
Základní funkcí rohovky, tedy přední průhledné části oka, je prostoupení světla a ochrana proti vnějším mechanickým, fyzikálním a chemickým jevům. Podle vedoucího laboranta nové tkáňové banky Filipa Hančíka je nejdůležitější výběr vhodného dárce, u něhož rozhoduje celkové zdraví a bezinfekčnost.
„Žádná antigenní shoda s dárcem není nutná, podmínkou je pouze věk od osmnácti do pětaosmdesáti let,“ upřesnil Hančík s tím, že příčinami trvalého nedostatku rohovkové tkáně je především fakt, že z mrtvého těla musí být odebrána do čtyřiadvaceti hodin. Dalším problémem je fakt, že zemřelý člověk se musí podrobit pitvě.
Transplantaci rohovky plně hradí pojišťovny
I když se u keratoplastiky, na rozdíl od většiny jiných transplantací, nemusí hledat shoda mezi dárcem a příjemcem, čekací doba na návrat zraku nebo lepší vidění je dosud obvykle dlouhá a trvá i celý rok. A právě prodlevu by chtěli ve Zlíně zkrátit na minimum.
„Vzhledem k nedostupnosti očních rohovkových tkání a dlouhé čekací době na transplantaci můžeme dnes díky vlastní bance pomoci zlepšit zrak více pacientům a v kratším čase,“ uvedl Hančík. Zatímco dosud ve Zlíně provedli zhruba šedesát transplantací ročně, v blízké budoucnosti by chtěli tento počet až zdvojnásobit.
Primárně bude tkáňová banka sloužit pro potřeby pacientů zlínské kliniky. Zařízení ale získalo souhlas k distribuci očních rohovkových tkání, takže se nabízí spolupráce s jinými transplantačními středisky.
„Počítáme s tím,“ naznačil Hančík.
Stejně jako například operaci šedého zákalu, hradí i transplantaci rohovky plně pojišťovny. Výjimkou jsou pacienti ze zahraničí, kteří do Zlína jezdí stále častěji. Klinika Gemini patří k největším zařízením svého druhu ve střední Evropě.
„Pro zahraniční pacienty se cena pohybuje okolo padesáti tisíc korun, přičemž se také může lišit podle typu zákroku,“ upřesňuje Stodůlka. „Rozlišujeme zpravidla keratoplastiku, kdy je kompletně nahrazena pacientova rohovka dárcovskou, a tu, při které je nahrazena jen některá z vrstev rohovky,“ dodává.