Obce musejí třídit textil. Je to zbytečné a zatěžující, oponují starostové

  9:12
Přibližně v 60 procentech obcí a měst v České republice byl kontejner na staré oděvy, které se dají opětovně použít. Tento charitativní sběr ovšem většinou neřeší novou povinnost. Samosprávy musejí od letošního roku sbírat textilní odpad a zajistit jeho zpracování. Starostové ze Zlínského kraje si většinou myslí, že zbytečně.

Starostové upozorňují, že změna stojí nemalé peníze a musejí se měnit vyhlášky.

„Vzhledem k tomu, že jsme nejmenší obec, nechápu, proč se nás ta legislativa dotýká. Je to nesmysl. Zjistili jsme ale, že se to dá řešit i jednoduše,“ zmínil Marek Pientok, starosta Hostějova, což je se s 150 obyvateli nejmenší obec Zlínského kraje.

Odpady vyřeší společně. Obce ve Zlínském kraji spojí síly, i kvůli penězům

„Můžeme to řešit pytlovým sběrem, ale musíme to mít zakotveno ve vyhlášce, kterou jsme předělali. Je to tedy i administrativní zátěž,“ doplnil.

Obecní rozhlas vyhlásí sběr textilního odpadu, který lidé přinesou na obecní úřad, kde bude uložený v pytlích nebo nádobě.

„Pokud se odpad nashromáždí, odvezeme ho k registrovanému subjektu, který nám na to dá potvrzení. Rozhodně nebudeme za 30 tisíc korun kupovat kontejner,“ řekl Pientok. Obec má jako člen mikroregionu Buchlov k dispozici sběrný dvůr, jehož využije.

Polovina oblečení v kontejnerech se vyhodí

V Březnici mají dva kontejnery na textil už delší dobu, vyváží ho soukromá firma. Dosud za to obci platila 500 korun, teď to bude naopak, Březnici to bude stát pět tisíc korun ročně.

„Z pohledu obecního rozpočtu je to zanedbatelná částka a splnili jsme tím zákonnou povinnost,“ sdělil starosta Březnice Josef Hutěčka. „Dnešní legislativa je taková, že je tam 90 procent věcí zbytečných, takže už ani neuvažuju nad tím, co je a co není zbytečné. Ale když to musí být, tak jsme to zajistili.“

Také malou obec Horní Lapač to bude nově stát pár tisíc korun, i když kontejner kupovat nemusí. I tam už měli nádobu na oděvy od soukromé firmy.

Lidé se zlepšili v třídění odpadu. Pořád to nestačí, radnice tlačí čas

„Nic jsme za to neplatili, ale v rámci legislativních změn za to budeme platit přes osm tisíc ročně,“ upřesnila starostka Jaroslava Hudečková. „Mohli bychom dělat burzy oblečení, ale jsme tak malá obec, že asi není vhodné, aby si tady lidé nakupovali mezi sebou,“ uvažuje.

Opatření vyplývají z nového zákona o odpadech. Starostové mají o nařízení pochybnosti, ale současně říkají, že s textilním odpadem skutečně bývá problém, a proto by se měl sbírat zvlášť.

„Dneska je to tak, že až 50 procent oblečení v kontejnerech, které by mělo sloužit k dalšímu využití, jsou věci, které se musejí vyhodit,“ podotkla předsedkyně Sdružení místních samospráv (SMS) ČR Eliška Olšáková.

Se zpracováním textilu si obce poradí

Podle SMS by bylo vhodné, kdyby lidé odkládali do jednoho kontejneru použitelné oblečení v pytlích, textilní odpad zvlášť.

„Obce si s tím poradí, jak si vždycky poradit umí,“ míní Olšáková.

Když si v SMS prověřovali situaci, zjistili, že může být problém zejména se zajištěním firem, které se zpracováním textilního odpadu zabývají. Obce a města, jež MF DNES oslovila, si to ale dokázat zajistily.

Lidé ulevili přírodě od tun odpadků, našli nábytek, barel i kovové obaly

„Vsetín zásadní problém s uplatněním starého oblečení mít nebude. V tuto chvíli si myslím, že je zbytečné kupovat nové kontejnery,“ reagoval vsetínský starosta Jiří Čunek.

Vsetín má kontejnery na oděvy i provozovnu, která je zpracovává. Tudíž by potíže mít neměl.

Ve Zlíně už byly nádoby na textil na zhruba padesáti místech. Firma, která je tam měla, platila městu za místa 70 tisíc korun ročně. Teď se smlouva změní a mělo by to být bezúplatné. Pro obyvatele města se nemění nic.

Textil končí i v běžném odpadu

Změna legislativy přichází proto, že hodně textilního odpadu končí v tom běžném, což snižuje možnost jeho recyklace. Podle státu měly obce na přípravu pět let. Separátní sběr funguje už u elektroodpadu či baterií.

„Jsem v první řadě zastáncem cirkularity a podporuji opětovné užívání jakékoli věci nebo materiálu. Pokud ale věc už dosloužila, měli bychom ji umět efektivně zrecyklovat,“ uvedl ministr životního prostředí Petr Hladík.

Zlín chce vyrábět energii z odpadu, která by pomohla topit v městských bytech

Podle něho bude pro občany separování textilu jednodušší. Ročně se vyhodí okolo 180 tisíc tun textilního odpadu a stále ho přibývá. Tvoří asi čtyři procenta odpadu v černých popelnicích.

„Stojí za ním zejména levná produkce spojená s vysokou spotřebou nejen oblečení, ale i zdrojů. Textil je jeden z odpadových toků, na který nebyl kladen žádný třídicí nebo recyklační cíl,“ řekl vrchní ředitel sekce ochrany životního prostředí ministerstva životního prostředí David Surý. „Stal se tak přirozeně černým pasažérem odpadového hospodářství,“ dodal.

Autor: