iDNES.cz

Jak učit malé kluky valašský odzemek. Postup míří na speciální seznam UNESCO

  12:48
Valašské folklorní sdružení usiluje o zápis valašského odzemku do Registru osvědčených záchovných postupů UNESCO. Teď řeší, jak ho předávat malým tanečníkům.

Přes čtyři desítky kluků ve věku od 7 do 15 let, pět lektorů a víkendové soustředění jako jedinečná příležitost vytvořit mezi mladými chlapci a tradičním mužským tancem vztah na celý život. A také způsob, jak valašský odzemek udržet živý a posunout ho k další generaci.

V červnu mladí tanečníci odzemku trénovali v Luhačovicích, v červenci se pak v rožnovském Valašském muzeu v přírodě uskutečnila Škola mladých odzemkářů. Zúčastnilo se jí 22 tanečníků.

Kluci v Luhačovicích nacvičovali valašský odzemek v rámci víkendového soustředění. Valašské folklorní sdružení chce tanec zapsat do Registru osvědčených záchovných postupů UNESCO. (červen 2025)

„Chci se odzemek naučit pořádně a být v tom dobrý. Teď mi to hodně pomohlo, naučil jsem se hodně nových kroků a začalo mě to bavit ještě víc,“ popsal patnáctiletý Tadeáš Adamec z Rožnova pod Radhoštěm, který přijel do Luhačovic.

„Rádi bychom odzemek udrželi a toto je cesta. Když ho klukům nezačneme předávat v jejich útlém věku, tak si k němu nevytvoří takový vztah,“ vysvětlila organizátorka soustředění a vedoucí taneční složky luhačovického souboru Malé Zálesí Pavla Marečková.

I chlapci z jejího souboru se akce účastnili. Závěrečný program na luhačovické kolonádě byl pro některé hochy prvním veřejným vystoupením v životě.

V Rožnově byl zase jejich tanec součástí hojně navštíveného programu Rožnovských slavností a oslav stého výročí založení tamního skanzenu.

„Je to velká výzva, protože jde o tanec fyzicky mimořádně náročný. Kluci mají možnost si něco dokázat. Ale je to také velké lákadlo pro ostatní a možnost se předvést. Před publikem, před rodiči, před děvčaty,“ líčí organizátor rožnovské školy odzemku Roman Navrátil.

„Taky jsem si touto etapou prošel. Šli jsme se na jeviště předvést a mnohdy si tak našli své životní partnerky,“ usmál se.

Postup pro UNESCO

Valašský odzemek je improvizovaný mužský tanec, kterým si pastevci v minulosti krátili čas a poměřovali svou obratnost. Tančíval se s valaškou, někdy také s pistolí či šavlí. Má množství figur, dějovou linku, jednotlivé části a pravidla.

Od tanečníků vyžaduje dobrou fyzickou zdatnost, mrštnost a přesné stupňované pohyby.

Tanec je zapsaný v Seznamu nemateriálních statků tradiční lidové kultury ČR. Na zmíněných soustředěních vznikl videomateriál, který bude součástí žádosti o zápis výuky na speciální světový seznam: Registr osvědčených záchovných postupů UNESCO.

Kluci v Luhačovicích nacvičovali valašský odzemek v rámci víkendového soustředění. Valašské folklorní sdružení chce tanec zapsat do Registru osvědčených záchovných postupů UNESCO. Na snímku jeden z lektorů - Dominik Vrba z Bartošova souboru Zlín. (červen 2025)

V Česku není příliš známý, zapsaný je v něm dosud jen program Nositelé tradice lidových řemesel. Národní rada už nominaci schválila, teď zájemci dávají dohromady obsáhlou dokumentaci, která je pro zápis potřeba. Nejde přitom o odzemek jako takový ale o praktiky, které se ho týkají.

„Nehmotné kulturní dědictví je významné. Ale tento registr je neméně významná, možná i prestižnější záležitost,“ poukázal Roman Navrátil, který je předsedou Rady pro valašský odzemek a členem Valašského folklorního sdružení zastupujícího téměř sedm desítek souborů z Valašska, které o zápis usiluje.

Ještě v 70. letech přitom hrozilo, že tanec zanikne. „V roce 1987 se uskutečnila první soutěž, která se dnes pravidelně koná v Rožnově pod Radhoštěm a také Vsetíně, a komunitu odzemkářů se podařilo zachytit,“ zmínil Navrátil. „Teď je obrovská a jsou v ní mladí kluci, dospělí, ale i devadesátiletý stále aktivní lektor. Odzemek se předává z generace na generaci, z otce na syna, mezi kamarády. Ale proto, aby se zachoval i do budoucna, je potřeba něco dělat,“ zdůraznil.

Pokud se to podaří, bude odzemek vůbec prvním samostatným počinem z Valašska v UNESCO.

Škola mladých odzemkářů

Mladí kluci se tanec učí v souborech po celém Valašsku včetně Zlína. Většinou jde o chlapce starší patnácti let. Především pro ně je od roku 2011 určená intenzivní několikadenní Škola mladých odzemkářů ve Valašském muzeu v přírodě v Rožnově pod Radhoštěm, kde se scházejí zájemci z celé republiky.

I úplní začátečníci se zde učí figury, výskoky, rytmiku i celou dějovou osu a pak jsou schopni postavit si vlastní choreografii. Tato škola bude tvořit nosný základ žádosti o zápis.

„Zájem se velmi dramaticky proměňuje, ovšem v tom dobrém slova smyslu. Naše škola začínala s deseti účastníky. Pak přišla doba covidu, která nás přibrzdila. Letos se nám ale stalo poprvé, že jsme museli zájemce odříci a z kapacitních důvodů přesunout na příští rok,“ uvedl Navrátil s tím, že letos dorazilo 22 účastníků. Někteří až z Prahy, Brna nebo Oder. Většina z nich je ale z folklorních souborů z různých valašských měst a obcí.

Malé chlapce potřebují

Mladším chlapcům mezi sedmi a patnácti roky se v souborech ve Zlínském kraji věnují většinou ženy. A přiznávají, že to není úplně ideální.

„Odzemek mi není vlastní. Sice některé prvky kluky učím, ale nejsem si v tom jistá. Jsou to přece jen mužské projevy, které ženská nikdy neudělá,“ přiblížila Marečková.

I lektoři teď chtějí, aby se komunita o malé chlapce rozrostla, aby se zajímali o lidový tanec, věděli, jak se obouvají krpce či co je to valaška a jaká je kultura na Valašsku. Už loni proto začali pořádat jednodenní semináře, kam mohou i mladší účastníci.

Bez dobré fyzičky verbuňk nezatančíte, říká oceněný milovník folkloru a vína

„Když začnou s odzemkem dříve, bude to pro ně motivace. Vidím třeba v naší dětské složce, že kluci jsou trochu dřeva a jsou tvrdí. Přitom základem u odzemku je pérování v kolenou, takže trvá déle je to naučit,“ všiml si organizační vedoucí Bartošova souboru ze Zlína Dominik Vrba, který byl jedním z luhačovických lektorů. „Chtěli jsme, aby si to osahali a zjistili, že jsme super komunita a že když odzemek zatančí, tak se to líbí holkám i rodičům,“ dodal.

„Nová generace tanečníků se umí předvádět“

Na seznamu nehmotného kulturního dědictví UNESCO je už dvacet let zapsaný slovácký tanec verbuňk. „Nejde jen o zápis na prestižní světový seznam. Česko se tím zavázalo, že vytvoří pro udržení tohoto statku dobré podmínky,“ vysvětlil předseda Sboru lektorů a znalců slováckého verbuňku a bývalý dlouholetý vedoucí staroměstského souboru Dolina Josef Bazala.

Změnilo se něco po zápisu verbuňku do UNESCO?
Kluci dnes mají více možností vidět bývalé tanečníky a učit se od nich. Za chasami, které se na hody a různé slavnosti chtějí verbuňk naučit, docházejí lektoři a znalci a předávají jim, co umí. Sbor lektorů tvoří bývalí tanečníci, jezdí po regionech, pořádají semináře a vyučují. Dnešní kluci mají také lepší taneční průpravu, než jsme měli my v 80. a 90. letech. Často jsme začínali s verbuňkem v pozdějším věku. Dnes už existuje i dětská soutěž na festivalu Kunovské léto, která je národní přehlídkou malých tanečníků. To už je důležitá příprava.

Co jako sbor sledujete?
Cílem je, aby byl verbuňk zachovaný a to ve všech jeho regionech – na Podluží, Dolňácku, Horňácku, v Hanácko-Slovácké oblasti nebo v okolí Uherského Hradiště a Uherského Brodu. Dohromady je identifikovaný v sedmi regionech a v každém je trochu odlišný. Ovšem jsou také přechodové oblasti, tedy ty okrajové, kde tanec zachytil i kluky mimo těchto regionů.

I když se u tance musí dodržovat etnografická čistota, vyvíjí se?
Ano. Jinak vypadal ve 30. letech, jinak po válce, jinak v roce 1986, když se obnovila Soutěž o nejlepšího tanečníka slováckého verbuňku. Máme v regionech určité cifry, taneční kroky a figury, které by region měl obsahovat a tanečník zvládnout.

A zvládnou to?
Chlapci jsou osobnosti a když mají lepší fyzickou kondici, dokážou udělat vyšší výskok, být pružnější a podobně. A mimoděk začnou používat malinko jiné cifry, které se v minulosti netancovaly. I v 80. letech, když jsme přicházeli ze souborů do soutěže, jsme měli předpoklady, kterými jsme tanec upravili oproti 60. letům. Navíc, jak se chlapci na sebe dívají, tak se pokoušejí některé z prvků zařadit do svého tance. I tím se verbuňk vyvíjí. A vyvíjí se i v jejich hlavách.

Jak to myslíte?
Žijí jiným způsobem života. My jsme dělali folklor a fotbal. Oni dnes dělají mnoho jiných sportů a ať chcete nebo ne, tak se to do nich vtěluje. Tato společnost je učí i samostatné prezentaci. My byli stydlivější. Nová generace se umí předvádět. Žijeme v moderní době a verbuňk se tomu přizpůsobuje.

Hraje roli v udržování tradice rovněž soutěž verbířů?
Myslím, že soutěž je třešničkou na dortu. Kluci mají vysněnou metu, a tou je dostat se do Strážnice na soutěž. Dává tomu určitě významný podnět. V minulosti byla jen tato jedna soutěž, ale už dříve se rozhodlo, že se budou pořádat i regionální kola. Právě proto, abychom verbuňk a jeho udržení posilovali v jednotlivých oblastech. Je o ně čím dál větší zájem. Pamatuju ve Starém Městě nebo Vlčnově šest soutěžících. Letos už jich bylo patnáct.

Odhadnete, kolik lidí se dnes aktivně věnuje verbuňku?
Na Slovácku v souborech i mimo ně to bude zhruba 1 500 chlapců a dospělých.

Autoři: ,
zpět na článek