iDNES.cz

Sucho se zhoršuje, vodárny ale o zdražování zatím neuvažují

  8:10
Za posledního půl roku spadla ve Zlínském kraji jen polovina obvyklého množství srážek, takže podzemních vod i vody v řekách je stále méně. Podle odborníků to může vést až ke zdražování vody.
Ilustrační snímek

(ilustrační snímek) | foto: AP

Modlíme se, aby začalo sněžit. Přesně takto reagují hydrologové na situaci se suchem, které panuje také ve Zlínském kraji. Že je to přehnané?

Při bližším pohledu vůbec ne. Stačí si vzít fakta. Léto bylo parné a suché, navíc už třetí v pořadí. Kýženou vláhu nepřinesl zatím ani podzim. Hladina podzemních vod v regionu se za posledního zhruba půl roku na některých místech snížila o závratných 80 centimetrů.

Přestože hydrologové říkají, že zatím není důvod k panice, situaci považují za velmi vážnou.

„Na většině vrtů, které sledujeme, se dostáváme na minima za posledních 20 let, nebo na absolutní minima. To je důsledek i toho, že na jihu Moravy a ve Zlínském kraji posledních 8 měsíců prakticky nepršelo,“ přiblížila hydroložka Hana Hornová z pobočky Českého hydrometeorologického ústavu v Brně.

Hladina podzemních vod se určuje podle vrtů, které tak podávají nejpřesnější obraz toho, jak sucho postupuje. Například na vrtu u Kroměříže hladina letos od března do října klesla o více než 60 centimetrů.

„Tento vrt je u zástavby a blízko řeky Moravy, je stabilní a málo kolísá,“ upřesnila Hornová.

V Bílanech klesla hladina za půl roku o půl metru, v Újezdci u Luhačovic o více než 80 centimetrů. A tak by se dalo pokračovat.

Podle Hornové se narušil rytmus, podle kterého podzemní vody na jaře a na podzim stoupají, aby v létě mohly klesat. To vše vede k nedostatku vody a to se může promítnout i do její ceny.

„Voda momentálně chybí, což může vést k jejímu zdražení,“ myslí si Hornová. „Sucho je horší než povodeň, která přijde a odejde. Sucho může trvat 20 let.“

Hydroložka přidává i jedno historické srovnání: „Současná situace je podobna té v roce 1947, která na Slovensku vedla skoro k hladomoru. Přestaly růst plodiny, nebylo čím zalévat,“ připomněla Hornová.

Vodárny: Pro lidi máme dost vody

Vodárny, které MF DNES oslovila, o zdražování neuvažují s tím, že vody je pro potřebu obyvatel stále dost.

„Vedle toho je ale samozřejmě nutné rozšiřovat zdroje, ze kterých je možné vodu čerpat,“ upozornil Martin Bernard, ředitel Moravské vodárenské, která dodává vodu na Zlínsku.

„V případě Zlínska by mělo jít primárně o propojování dílčích vodovodních soustav, což pomůže oblastem závislým na méně hlubokých vrtech, a také o budování nových velkých vodních zdrojů,“ doplnil.

Ve Zlínském kraji se plánuje výstavba velké přehrady u Vlachovic, hotová by mohla být do roku 2030.

„Do cen vody se může promítnout cokoliv, ale zdražování určitě neočekáváme. Máme prameniště se 180 litry za sekundu a hledáme další,“ ujistil ředitel Vodovodů a kanalizací Kroměříž Ladislav Lejsal.

Situace je ale špatná, i pokud jde o množství vody v řekách. Některé z nich jsou na historických minimech. A to prakticky v celém Zlínském kraji, i když v jeho severovýchodní části prší přece jenom častěji a více.

Suchem je však i tak velmi postižená oblast celého povodí Bečvy. Ve Vsetínské Bečvě v Jarcové teče 14 procent obvyklého množství vody, v Rožnovské Bečvě ve Valašském Meziříčí pouze 13 procent. Ještě hůře je na tom Dřevnice ve Zlíně, která je na jedenácti procentech.

„Suché počasí se v řekách projevuje poklesem průtoků, což má za následek také zhoršení kvality vody a zarůstání koryt trávou a rákosem,“ nastínil mluvčí Povodí Moravy Petr Chmelař.

„Kvůli snížené schopnosti toků naředit množství živin z polí, z kanalizací nebo z nedostatečně vyčištěné vody z čistíren odpadních vod se živiny v tocích vyskytují ve vyšších koncentracích.“

Malým potokům hrozí vyschnutí

I kdyby sucho pokračovalo, tak by větší řeky v kraji vyschnout neměly. Podle odborníků to však může potkat některé jejich menší přítoky.

„Menší toky na Zlínsku či Slovácku mohou vysychat, nejsou tady tak vydatné prameny. Řeky pramenící v Karpatech na tom tak špatně nebudou, tam vždycky nějaká voda bude,“ podotkl Pavel Coufal, který má na brněnské pobočce Českého hydrometeorologického ústavu na starosti povrchové vody.

Zásadní bude, zda přijde zima vydatná na sníh a potom pomalé jarní tání, aby se voda stihla vsáknout do půdy. Vhodné by bylo, aby nasněžilo i v nižších polohách. Ovšem ani to situaci nezachrání úplně.

„I kdyby letos přišla velká sněhová pokrývka, nedostali bychom se na jaře na normální stavy podzemních vod,“ upozornila Hornová.

„Nebyli bychom ale pod hranicí sucha. Teď jsme dlouhodobě v oblasti silného sucha, už ne mírného,“ doplnila.

Autor:
zpět na článek