Univerzitní studenti hlídají i učí děti zdravotníků a pomáhají v domovech

  16:04
Celkem 250 studentů z Ústavu školní pedagogiky Univerzity Tomáše Bati ve Zlíně už čtvrtý týden pomáhá hlídat děti zdravotníků, kteří i po uzavření škol potřebují chodit do práce. Někteří studenti učí v mateřských školách, jiní v dětských domovech a další hlídají a učí děti zdravotníků v patnácti sběrných školách zřízených po celém kraji. Další mladí lidé pomáhají přímo v domácnostech.

Studenti zlínské univerzity Jan Navrátil (vlevo) a Marek Švager pomáhají v domově pro seniory v Lukově. | foto: Marek Švager

Třikrát přijela do domácnosti a tři čtyři hodiny se učila s jedenáctiletým chlapcem češtinu. Potřeboval procvičovat pády nebo určování slovních druhů, ve kterém se ztrácel. Už po prvním týdnu s budoucí učitelkou prvního stupně udělal pokroky.

„Vidím u něj velký posun, je chytrý na matematiku, ale čeština mu dělala problémy. Už to ale zvládá, otevřely se mu oči, pochopil základy a bude to mít jednodušší,“ popsala svou zkušenost Vendula Frdlíková z Tlumačova, studentka čtvrtého ročníku oboru učitelství pro první stupeň.

„Hlásí se další dětské domovy a školy. Dokonce i ty, které nepatří do Zlínského kraje,“ podotkla ředitelka Ústavu školní pedagogiky Adriana Wiegerová. „Budeme se snažit pomoci všem.“

Do sběrných škol, které jsou otevřené od 6 do 18 hodin, jezdí nejen do Zlína, ale i do Uherského Hradiště, Vizovic, Valašských Klobouk, Rožnova pod Radhoštěm, Nového Hrozenkova, Kroměříže nebo Uherského Brodu.

Studenti, kteří chtěli do rodin, dostali anonymní seznam pouze s uvedením města a věkem dítěte. Karolína Smejkalová ze čtvrtého ročníku si vybrala rodinu ze Zlína se dvěma dětmi ve druhé a čtvrté třídě.

„Bála jsem se, jaké děti budou, jak budeme fungovat. Plno otazníků bylo na obou stranách. Nakonec jsme si sedli a je to přínosné pro obě strany,“ popsala budoucí pedagožka.

„Mohla jsem vidět, jak probíhá online výuka, rodiče zase nemuseli po práci řešit úkoly. Zjistila jsem, že asi to nejdůležitější pro práci s dětmi je dokázat je motivovat, povzbudit, aby samy měly zájem se dozvídat nové věci. Takto jsem se třeba snažila naučit mladší holčičku básničku, za kterou pak dostala jedničku,“ doplnila Smejkalová.

Dětem se věnovala každý den od 8 do 16 hodin, než se maminka zdravotnice vrátila z práce. Na koleji pak večer zasedla k učení.

Další studenti pomáhají v sociálních zařízeních

Distanční výuka na vysokých školách totiž stále pokračuje. Pedagogové ale začali své online hodiny pro studenty nahrávat, aby si je mohli pustit, až se vrátí, a nezameškávali tak výuku.

K večeru se k učení dostala i Aneta Strachoňová, která ve Zlíně každý den hlídá dva chlapce ve věku deset a sedm let. I ona vstupovala do rodiny s obavami.

„Měla jsem trému, i když chodíme na praxe do škol. Ale kluci jsou vnímaví, chytří a také jsem si říkala, že trénuji malé fotbalisty, tak bych neměla mít problém děti zvládnout,“ uvedla Strachoňová.

Studenti pracují i v domovech pro seniory a dalších sociálních zařízeních. Například v Lukově. Marek Švagera a Jan Navrátil tam tráví většinou celý den, tedy dvanáctihodinovou směnu. Jejich pracovní den začíná v sedm hodin ráno. Pomáhají s ranní hygienou, koupáním, roznášejí jídlo.

„Jít pomáhat jsme se rozhodli dobrovolně, jelikož kamarádova přítelkyně pracuje jako zdravotní sestra ve zlínské nemocnici a víme, jak dostávají pracovníci v této oblasti zabrat,“ uvádí Navrátil, který studuje sociální pedagogiku.

„Proč sedět doma a koukat do zdi, když můžeme jít pomoci a trochu všem tady odlehčit,“ zhodnotil Švagera.

Do podobných zařízení aktuálně dochází asi deset studentů Ústavu pedagogických věd zlínské univerzity.

Autor: