Takový výhled svým studentům slibuje Střední průmyslová škola polytechnická ve Zlíně, která od tohoto školního roku otevřela Technické lyceum s oborem zaměřeným na plasty a obuv.
„Cílem ale není, aby uměli ušít pár bot. Z těchto studentů budou konstruktéři, designéři, technologové nebo technici,“ naznačil ředitel Jiří Charvát.
„Je to zcela nový obor, takže se zájmem jsme spokojení. I na den otevřených dveří přišli rodiče a žáci cíleně kvůli této novince. A protože není po republice příliš rozšířený, očekáváme příliv studentů i v dalších letech,“ doplnil.
Zlínská střední škola vzkřísí vzdělávání obuvníků, otevře technické lyceum |
Není překvapením, že se studium tradičního oboru podařilo otevřít právě ve Zlíně. Právě tady fungovala v posledních patnácti letech jediná škola pro šičky a ševce v Česku. Zájem ale opadal, až před třemi lety opustil zlínskou školu poslední kvalifikovaný švec.
Kraj je přitom stále sídlem většiny českých obuvnických firem, které o vzkříšení zájmu o obor usilovaly. Pomohl i Zlínský kraj, který se stejně jako podnikatelé postaral o to, aby se informace dostala do škol.
„Pokusů oživit řemeslo bylo v minulosti několik, ale úplně se to nedařilo. Nicméně tento kraj má dlouhou baťovskou tradici, spojení Zlína a obuvnictví je velmi silné a bota jako tradiční produkt tohoto regionu také pořád platí. Nechtěli jsme to vzdát,“ vysvětlila krajská radní Jindra Mikuláštíková, která má na starosti školství.
Nedostatek obuvníků to nevyřeší
Čtyřleté studium sice nedostatek vyučených obuvníků nevyřeší, posouvá ale obor na vyšší úroveň.
„Souvisí to i s tím, že se celý obuvnický průmysl vyvíjí. Pracujeme s novými technologiemi, způsoby výroby, novými materiály. Je to pro mladé lidi atraktivnější,“ poukázal prezident České obuvnické a kožedělné asociace Robert Kunorza, který je ředitelem zlínské obuvnické firmy Bennon.
Současné době je uzpůsobený studijní plán, který zahrnuje jak témata spojená s obuvnictvím, tak i s plastikářstvím. Ve výuce nechybějí základy inženýrství, věda o materiálech a chemii polymerů, řízení kvality, testování materiálů, digitální navrhování, výroba obuvi a plastů nebo udržitelnost.
Konec ševců v Česku. Poslední dokončili školu, jinde už baťovské řemeslo neučí |
Kromě teoretické výuky budou mít studenti příležitost pracovat na moderních strojích a zařízeních, které slouží k výrobě a zpracování usní, plastů a pryže.
V každém ročníku mají naplánované třítýdenní stáže ve firmách, které se zabývají plastikářstvím a obuví, ale také na Univerzitě Tomáše Bati. Tam se seznámí s laboratoří diagnostiky pohybového aparátu, laboratoří 3D skenování a tisku, gumárensko-plastikářskou laboratoří nebo ateliérem designu obuvi. Využívat budou i Centrum řemesel v baťovském areálu, kde jsou k dispozici obuvnické stroje.
„Bez toho, aby firmy umožnily studentům stáže, by obor nedával smysl. Vznikl právě proto, že po něm obuvnické podniky volaly. Proto s nimi potřebujeme do provozů chodit a praxi studentům přiblížit co nejvíce,“ řekl Charvát.
Baťův kraj je bez ševců, řemeslo vyučuje jedna škola. Málo je také krejčích |
Zapojené firmy, mezi kterými nechybí Baťa, Vasky, Bennon nebo Prabos, hledají odborníky velmi složitě. A to na různé pozice.
„Pracují u nás lidé, kteří byli vyučení kdysi v oboru brašnář, přičemž tato škola už zanikla. Mladí lidé už to dělat nechtějí,“ líčí Veronika Janoušková, pokračovatelka rodinné brašnářské firmy Hajn z Borohrádku v Královéhradeckém kraji, která je do spolupráce se školou zapojená.
Novou nabídku vzdělávání v obuvnickém oboru proto podnikatelé vítají. „Nejsem příliš velký optimista, vidím, že se lidé do této práce nehrnou. Ale je potřeba to zkoušet a snažit se,“ poznamenal Alois Šůstek, šéf firmy Fare ve Valašských Kloboukách, která je předním výrobcem české dětské obuvi.
