Jezdili kolem ní králové a táhla vojska. Slovácká hospoda už stojí 600 let

  7:04
Malované ornamenty na stěnách, dřevěná truhla, lavice nebo ukázka typického kroje. Interiér Slovácké hospody v Hradčovicích na Uherskobrodsku se sice vrací do poloviny minulého století, mohl by jít ale ještě dál. Na návsi totiž stojí už od roku 1416.

Současnou majitelkou hospody je Šárka Fedorovová. | foto: Zdeněk NěmecMAFRA

„Jsou tady kamenné zdi široké až jeden metr a pod domem vede síť sklepních chodeb. Jsou alespoň zčásti původní,“ upozornila současná majitelka Šárka Fedorovová.

Hradčovický zájezdní hostinec má za sebou dlouhou minulost. Stál totiž na vojenské a obchodní cestě z Moravy do Uher a až do poloviny 19. století patřil vrchnosti.

„Byla to významná hospoda. Vedla kolem ní zemská stezka, po které jezdili králové i formani a táhli vojáci. Na dvoře přepřahali své koně,“ upozornil Petr Zemek, vedoucí komeniologického oddělení Muzea Jana Amose Komenského v Uherském Brodě.

Když si krčmu v roce 1844 koupil Kašpar Holub, začal služby ještě rozšiřovat. Vlastnil pálenici, řeznictví i vinice.

Podle archivářů měl hostinec i pokoje pro hosty, stáje pro koně, zábradlí na jejich uvazování a hospodářský dvůr. Pálenice slovácké slivovice a borovičky později vyráběla také brandy a likéry, které dodávala i na císařský dvůr nebo do Velké Británie.

Stavbě uškodila novodobá dřevěná nástavba

Po znárodnění vlastnilo hospodu až do roku 1990 spotřební družstvo Jednota. Péče o historický domek, který byl vždycky ústředním místem života v obci, téměř skončila.

A vzhledem k tomu, že nikdy nebyl památkově chráněný, záchrana ani později nepokračovala.

I tak si ji ale v polovině 70. let vybral štáb České televize jako kulisu pro natáčení komediálního seriálu Slovácko sa nesúdí s Jozefem Kronerem v hlavní roli.

Seriál se natáčel v prostředí vesnic, vinných sklepů a hospod, kde štáb našel typické nízké domky s vápennou omítkou, modrou podrovnávkou a malovanými motivy kolem dveří. To platilo i pro hradčovickou hospodu.

Tehdy měla ještě sedlovou střechu. „Měla krásnou vazbu z osmnáctého století. Mohl z toho být klenot. Ale nepožíval památkové ochrany a po přestavbě ztratil tvář,“ dodal Zemek.

Místo střechy vytvořili noví majitelé nástavbu s penzionem pro hosty. Restauraci pojali ve slováckém duchu a mimo jiné vaří i jídla v rámci projektu Chutě a vůně slovácké kuchyně.

Autor: