Kam jít na střední? Značný vliv na rozhodování školáků má i názor kamarádů

  12:50,  aktualizováno  12:50
Až do pátku 20. února mohou deváťáci podávat přihlášky na střední školy. Jde o důležité rozhodnutí, které výrazně ovlivní jejich profesní dráhu. Podle odborníků přitom školáci i jejich rodiče přistupují k volbě školy stále promyšleněji, více se zajímají o obsah studia, budoucí uplatnění a finanční perspektivu.

Žáci devátých tříd psali 28. ledna 2026 na řadě škol přijímačky nanečisto. Potrápila je matematika. | foto: Město Bohumín

Vyplývá to z rozsáhlého šetření společnosti Trexima, do něhož se v minulém školním roce zapojilo 4 597 žáků z 92 základních škol Zlínského kraje.

Největší roli při konečném rozhodování hrají zájmy a koníčky žáků. Teprve na druhém místě stojí rodiče a jejich doporučení, poté pověst školy, osobní zkušenost s prostředím nebo očekávaný budoucí příjem.

„Ztracený“ deváťák. Jak si vybrat střední školu, radí žákům i jejich veletrh

„Dlouhodobě mě nepřestává překvapovat celkem významný vliv kamarádů na doporučení konkrétní školy,“ řekl analytik společnosti Trexima David Dušánek. „Žáci spoléhající na kamarády jsou pak v posledním ročníku střední školy o dost méně spokojeni s volbou střední školy nebo oboru. Nevyplácí se tedy sázet přednostně na radu nebo zkušenost vrstevníků v této oblasti.“

Jak podat přihlášku

Přihlášky na střední školy se podávají do 20. února. Uchazeči mohou podat až tři přihlášky na obory s jednotnou přijímací zkouškou nebo talentovou zkouškou. Zásadní je správné stanovení priority škol, protože pořadí rozhoduje o přijetí. Přihlášku lze podat třemi způsoby: elektronicky prostřednictvím systému DiPSy, kombinovaně nebo v listinné podobě. Elektronická forma je doporučovaná, protože zjednodušuje administrativu a umožňuje lepší přehled o průběhu přijímacího řízení.

Jednotné přijímací zkoušky z českého jazyka a matematiky se uskuteční 11. dubna a 14. dubna pro čtyřleté obory a 15.-16. dubna pro víceletá gymnázia. Každý uchazeč je absolvuje dvakrát, přičemž se započítává lepší výsledek. Přesné termíny a pravidla zveřejňuje organizace CERMAT. Výsledky přijímacího řízení školy zveřejní elektronicky. Zápisové lístky už žáci odevzdávat nemusí, tento krok byl v minulých letech zrušen.

Dlouhodobě nejsilnější pozici si mezi uchazeči drží gymnázia díky svému všeobecnému zaměření a funkci „předstupně“ před vysokou školou.

„Sledujeme však nejen ve Zlínském kraji zároveň postupně mírný pokles zájmu o gymnaziální obory nebo jejich nižší prioritizaci. Jsem zvědavý, jak se v budoucnu projeví vliv aktivit a iniciativ, které propagují technické vzdělávání v různých regionech republiky,“ uvažuje Dušánek.

Zájem o strojírenství stoupá

Už během loňského výzkumu profesní orientace žáků základních škol se ukázalo, že zájem o strojírenské a technické obory ve Zlínském kraji mírně stoupá. A jejich současní žáci je berou jako perspektivnější z hlediska budoucího uplatnění.

Za gymnázii následuje široká nabídka maturitních oborů odborných středních škol. Nejčastěji se jedná o technické, elektrotechnické, zdravotnické nebo strojírenské směry. Z učebních oborů mají dlouhodobě největší zájem profese elektrikářů, autoelektrikářů, kadeřnic nebo obory spojené s hotelnictvím a službami.

Strojírenství mladé lidi neláká. Zlínský kraj i firmy chtějí situaci zlepšit

Dalším aktuálním trendem je zohledňování budoucího výdělku. Téměř pětina deváťáků uvádí dobrý plat jako jeden z hlavních důvodů volby školy, týká se to hlavně zdravotnických, strojírenských, elektrotechnických nebo stavebních oborů. A platí to především pro kluky.

„Chlapci jsou více motivováni výdělkem, dívky při svém rozhodování o volbě školy a oboru dají více na rodiče, kamarády a znalost školy, na kterou se hlásí,“ líčí Dušánek.

Chlapci míří k maturitě, dívky chtějí na univerzitu

„Chlapci již na základní škole častěji směřují k maturitě, zatímco dívky preferují spíše budoucí studium vysoké školy. Rozdílů je opravdu dost. Zde je podle mě stále velké pole působnosti právě pro kariérové poradenství, které může pomoci s eliminací mýtů a stereotypů,“ naznačil.

Roste také význam osobní znalosti školy. „Celkem 19 procent žáků uvádí návštěvu školy nebo den otevřených dveří na škole jako jeden z důvodů pro její volbu,“ konstatoval analytik Treximy.

Podle odborníků pomáhá práce s daty a snaha dávat dětem i rodičům maximum informací.

Kariérní kompas. Osmáci chtějí podnikat, o společenské směry nemají zájem

„V posledních letech se zvyšuje spokojenost žáků s volbou školy a oboru. To znamená menší riziko předčasných odchodů ze studia a lepší uplatnění na trhu práce,“ sdělil Dušánek.

Právě v tom hraje důležitou roli kariérové poradenství poskytované na základní škole, na které se Zlínský kraj zaměřil.

„Průzkum ukazuje, že dnešní deváťáci přistupují ke své budoucnosti zodpovědně. Aby se ale dokázali správně rozhodnout, potřebují kvalitní informace a odbornou podporu,“ uvedla krajská radní pro školství Jindra Mikuláštíková.

„Pančelko, mně už se to tak líbí.“ Zlínské gymnázium Lesní čtvrť má 90 let

V regionu proto funguje Centrum kariérového poradenství, které od loňska personálně posílilo. „V každém ze čtyř okresů dnes působí koordinátorka kariérového poradenství. Ty školám poskytují informace o trhu práce, propojují školy s firmami a nabízejí podporu učitelům, žákům i rodičům,“ doplnila Mikuláštíková.

Podle Dušánka je klíčové, aby si rodiče uvědomili, že svět se neustále mění. „Pokud chtějí svým dětem radit, měli by si nejprve sami zjistit co nejvíce informací. O oborové nabídce středních a vysokých škol, významných zaměstnavatelích v regionu či perspektivě jednotlivých profesí,“ poznamenal expert.

„A hlavně si zjistit co nejvíc o svých dětech, co je baví, co je motivuje. Čím více různých škol a pracovních prostředí děti uvidí, tím je pravděpodobnější, že se rozhodnou správně,“ popsal Dušánek.

Autor: