Například ve Zlíně vyjdou platy nepedagogických pracovníků ročně na 170 až 175 milionů korun, od státu by přitom mělo do města dorazit jen 140 milionů.
„Stát nám sice tvrdil, že všechny náklady pokryje, ale to byl nesmysl. A pokud se ještě zvednou platy, třeba o pět procent, tak se můžeme bavit o dalších osmi a půl milionech. Nakonec nám může chybět až 44 milionů,“ uvedl primátor Jiří Korec.
Obce odmítají platit kuchařky a uklízečky. Bojí se, že nebudou mít dost peněz |
Takové úspory není možné najít v provozu radnice. I proto, že stát na města přenáší stále nové agendy. „Dostáváme se o to více do krize ohledně investic,“ řekl Korec.
Potíže mají i menší města. Rožnovu pod Radhoštěm budou scházet tři miliony korun, a to bez zvyšování platů. „Je to jeden z dalších kroků, kdy se na města předávají povinnosti a nejsou ze strany státu zcela pokryté. Tím nám ukrajuje z dobrého hospodaření,“ postěžoval si starosta Jan Kučera.
Změna financování nepedagogů by se mohla odložit, připustil ministr školství |
„Letos bychom měli z daní dostat přibližně 22 milionů korun, příští rok by to mohlo být 23,5 milionu. Ale převedli na nás nepedagogické pracovníky, kteří nás budou stát 2,5 milionu,“ podotkl starosta Pitína Michal Vrba.
Daňové příjmy tak obci klesnou o 800 tisíc korun. „Budeme se s tím muset v rozpočtu vypořádat. Asi neuděláme něco, co jsme měli naplánováno,“ uvažuje Vrba.
Zlínský kraj pošle navíc 110 milionů korun
Zlínský kraj do rozpočtu na příští rok vyčlenil 110 milionů korun pro nepedagogické pracovníky z vlastních zdrojů, aby tak dorovnal částku 600 milionů, kterou by měl vyinkasovat od státu.
„Ročně jsme mohli dávat zhruba miliardu na investice. Právě odsud vezmeme peníze, které bychom jinak mohli dát do obnovy a rozvoje krajského majetku,“ uvedl hejtman Radim Holiš.
Dosáhli svého. Odklad reformy financování nepedagogů vzešel ze Zlínského kraje |
Stát chtěl nejdříve platby nepedagogických pracovníků převést na obce a kraje od letošního září. Po odporu, který přišel hlavně ze Zlínského kraje, posunul termín až na začátek kalendářního roku 2026.
Součástí změny školského zákona byla částečná úprava zákona o rozpočtovém určení daní, ve které stát obcím a krajům vyčlenil na platy nepedagogických pracovníků peníze, jež jim měly stačit. Dostávat je mají podle počtu žáků. Nově musejí obce a kraje navíc zajišťovat i nákupy školních pomůcek, učebnic, školení a další věci v rámci ostatních neinvestičních výdajů.
Starostové ze Zlínského kraje žádají prezidenta o veto. Nechtějí platit uklízečky |
Některé pozice nepedagogických pracovníků jsou také pod minimální mzdou. Ředitelé škol jim dávají část ohodnocení učitelů. To teď bude na obcích a krajích. Stát už dříve upozornil, že na dorovnání mezd nenašel peníze.
„Stát nikdy netvrdil, že obce a kraje nebudou muset nic doplácet,“ reagovala mluvčí ministerstva školství Veronika Lucká Loosová. „Převádí jim pouze prostředky, které sám normoval na nepedagogickou práci pro rok 2025, navýšené o růst daňových příjmů. Skutečné náklady v jednotlivých obcích a krajích stát nezná, takže částky, které doplácí, se mohou lišit,“ doplnila.
Ať náklady hradí z přebytků, říká ministerstvo
Podle ministerstva financí kraje a obce mohou výdaje hradit ze svých příjmů, protože peníze z podílů na daních nejsou účelově vázané. „Nesouhlasíme proto s tvrzením, že by tato změna měla brzdit rozvoj obcí a krajů,“ řekla Gabriela Krušinová z oddělení vnějších vztahů a komunikace resortu financí.
„Obce i kraje naopak dlouhodobě disponují značnými finančními rezervami. Ke konci roku 2024 činily jejich zůstatky na bankovních účtech, bez příspěvkových organizací, 451 miliard korun,“ dodala.
