Slavné sklárny v Květné vyhlížejí nového vlastníka, výroba jede naplno

  13:04
Český průmyslník a majitel skláren v Květné Lubor Cerva stojí po roce před dalším důležitým rozhodnutím. Zatímco loni stihl několik dnů před březnovým nástupem koronavirové pandemie výhodně zpeněžit sklárny ve Světlé nad Sázavou, dnes uvažuje nad prodejem svého stoprocentního podílu v Květné.

Zájem o něj má má společnost Květná 1794. „Ve hře je několik variant. Včetně té, že majetkově ze skláren zcela vystoupím,“ potvrdil MF DNES Cerva.

Sedmapadesátiletý byznysmen důvody ani ceny svých obchodů nekomentuje, avšak tentokrát učinil výjimku. „Nechystá se žádný obchod za vysoké sumy. Jedná se o částku nižších desítek milionů korun a další etapu spolupráce se společností Květná 1794,“ prozradil Lubor Cerva.

Zájem o kapitálový vstup v podobě nákupu padesáti, nebo rovnou stoprocentního podílu trvá ze strany Cervových obchodních partnerů už rok. Podle Cervy vnesli do posledních skláren v Česku, kde se ještě udržela ruční výroba, zcela nový vítr a určili nový směr.

Postarali se především o zásadní změnu marketingové strategie, když dokázali sklárny prosadit na českém trhu. Zatímco Květná dříve vyráběla až z devadesáti procent na export, v posledním roce se podíl domácích zákazníků zvýšil na dvacet procent.

„Nyní se v podstatě schyluje k další etapě spolupráce, v níž chceme dál rozvíjet značku skláren. O majetkový vstup máme eminentní zájem,“ zestručnil spolumajitel společnosti Květná 1794 Ondřej Jelínek.

Stejně jako Cerva ujišťuje, že chystaná fúze, k níž má dojít už tento týden, pro skláře rozhodně neznamená existenční problém.

„Nedivím se lidem ze Strání, že je pro ně budoucnost skláren ústřední téma. Mohu je ale ujistit, že pokud půjdu dál společně se svými obchodními partnery nebo oni půjdou sami, o práci se nikdo bát nemusí,“ ujistil Cerva. „Podobně jako loni u prodeje Crystalite Bohemia jednám pouze s lidmi, kteří mají stejnou filozofii a strategii jako já,“ dodal.

Jeho spojení se sklárnami v Květné trvá od roku 2011, kdy tehdy krachující továrnu přebíral. Pod jeho vedením patřil k ekonomicky nejzdařilejším rokům závěr minulé dekády, kdy se roční tržby pohybovaly kolem 70 milionů korun.

Průmyslník tvrdí, že partnerská společnost Květná 1794, jejíž název připomíná rok, kdy kníže Alois I. z Lichtenštejna sklárny založil, je schopná zajistit továrně ještě více zakázek než on.

„Jsem přesvědčen, že sklárny čeká posun směrem kupředu,“ upozornil Cerva. „Obchodní partneři patří k mladší generaci, která je zpravidla drsnější, aktivnější a chytřejší. Důkazem jsou výsledky, které v objednávkách za loňský rok dosáhli. A to se stále bavíme jen o umístění zboží na českém trhu, který jsme až dosud prakticky neobsluhovali,“ poznamenal.

Výroba ve sklárnách jede naplno

Loňský obrat k lepšímu nastal poté, co sklárny zacílily na vinařskou oblast. Hladké sklenice bez vzoru jsou dnes na domácím trhu hitem, sklárny se prosazují na internetu.

„Na webu máme za sebou úspěšné online degustace, sklenice se na nich prodávají přímo s vínem,“ poznamenal Marek Mikláš, ředitel skláren.

Jako krok správným směrem se projevilo spuštění e-shopu, jejž čeká postupné rozšíření do celé Evropy. „Již velmi brzy budeme otevírat ve Švýcarsku a následně v Německu,“ uvedl ředitel Mikláš.

Majitel Cerva se nedávno v rámci rozšíření propagace skláren pokusil kontaktovat také potomky Lichtenštejnů. Při kontaktu s vedoucí kanceláře knížecího rodu se zajímal o možnosti využití historického propojení Lichtenštejnů se sklárnami pro reklamní účely. Jeho záměr zatím zůstal bez odezvy.

„Obecně platí, že knížecí rodina je ochotna dát v České republice na stůl spoustu projektů spolupráce. Pokud se týká konkrétně sklárny v Květné, naše nadace nemá žádné informace o jejím aktuálním stavu,“ reagoval mluvčí Nadace knížete z Lichtenštejna a knížecí rodiny pro Českou republiku Michal Růžička.

Zároveň připomněl, že dědičný princ Alois z Lichtenštejna, který vykonává funkci hlavy státu, sklárnu v Květné před několika lety podpořil zakázkou na velkou sadu nápojových sklenic.

Pokud jde o vlastní výrobu, navzdory pandemii koronaviru a loňským výpadkům výroby je letošní rok zcela jiný. Sklárny jedou na plný výkon, všech 85 zaměstnanců dostává znovu plat v plné výši.

Ručně vyráběné sklo míří nově do Dánska a Švédska, opět se daří také v tradičních odbytištích Rusku či Itálii. Sklárnám se znovu otevřely trhy v Číně, Spojených státech, Rakousku, Maďarsku, menší zakázky putovaly do Polska.