Zlín drtí dřevěné zbytky na biopalivo. Plánuje i přeměnu odpadu na energii

  9:09
Další krok k tomu, aby nemuselo veškerý odpad skládkovat, udělalo město Zlín. Od roku 2030 a zejména pak od roku 2035 to totiž bude složitější, omezenější i dražší. Zlínské technické služby začaly na skládce Suchý důl používat výkonný drtič dřevěného odpadu.

Dřevěná drť z odpadu se může prodávat pro další zpracování či topení. | foto: MAFRA

Ten zmenší objem přivezeného dřeva a připraví ho pro další komerční zpracování na výrobu dřevotřísek nebo jako biopalivo.

„Drtič zpracovává zelený bioodpad z hnědých popelnic, což jsou větve, tráva a podobně, které nadrtí a udělá se z nich kompost,“ upřesnil ředitel technických služeb Jakub Černoch. „Další druh materiálu je dřevo, zejména z nábytku, který rozdrtí, a protože má magnetický separátor, vytáhne z něho hřebíky i kování. Dřevěnou drť pak prodáváme pro další zpracování či topení.“

Stroj stál 9,3 milionu korun, z čehož 5,4 milionu zaplatila dotace. V provozu je od července.

Zlín chce vyrábět energii z odpadu, která by pomohla topit v městských bytech

V areálu skládky Suchý důl vzniká i multifunkční centrum pro materiálové a biologické zpracování odpadu. Změny se týkají rovněž bioodpadu, kompostárna navýšila objem zeleného odpadu z města i okolních obcí.

„Skládka proto přestává být hlavním cílem. Odpady se třídí, zpracovávají a vrací zpět do oběhu. V souladu s principy cirkulární ekonomiky se tedy odpad mění ve zdroj,“ vysvětlil Černoch.

Město se tak připravuje na to, že se skládkováním bude problém. Nejprve se zpřísní od roku 2030, kdy musí probíhat jen oddělený sběr odpadu. Od roku 2035 bude platit povinnost, aby bylo 65 procent odpadu jinak využito, tudíž nesmí být spáleno ani uloženo na skládku. Na skládce bude moci skončit jen 10 procent odpadu, jehož ukládání bude navíc dražší.

Studenti se ve Zlíně probírali odpadky. Zjistili, že se lidem nechce třídit

Zlín i proto hodlá v oblasti obnovitelných zdrojů energie spolupracovat se slovenským městem Partizánske. Cílí na dotace, s jejichž pomocí hodlají uskutečnit projekty za 1,5 miliardy korun (560 milionů Zlín, 950 milionů Partizánske).

Ve Zlíně půjde o proměnu odpadu na energii. Komunální odpad se roztřídí, oddělí se od něj těžké části jako beton či kovy, ale také biosložky. Ty se zpracují v bioplynové stanici a bioplyn se prostřednictvím městské společnosti Teplo Zlín dostane do stávající rozvodné sítě, na niž jsou napojeny městské budovy.

Obce likvidují bioodpad v kompostérech, stát jim ho ale neuznává jako vytříděný

Zbytek komunálního odpadu se rozdrtí a vznikne z něho tuhé alternativní palivo, což je suchá drť různých odpadních materiálů, které nejsou vhodné pro recyklaci. Ty se budou spalovat v kotlích se speciálními technologiemi, město je nabídne k prodeji.

Technické služby ročně zpracují asi 30 tisíc tun komunálního odpadu.

Autor: