Ačkoliv je tak květů na stromech hodně, nemusí být ani letošní úroda skvělá. Loni přitom byla jedna z nejhorších, zejména pokud jde o švestky na slivovici.

„Většinou všechno začíná kvést postupně, když je to naráz, tak u některých odrůd může být menší úroda. Neměla by ale nastat situace, že by na stromech nebylo nic,“ zamýšlí se nad výhledem letošní sezony pěstitel Jiří Karger z Nětčic.

„Kvete toho hodně, rychle a téměř všechno najednou a včely budou mít potíže všechno stihnout. Jsou sice i další opylovači, ale včela medonosná je nejdůležitější. Nedokážu teď říci, jaká bude úroda,“ nastínil sadař Rostislav Kubáček ze Střílek na Kroměřížsku a jeho kolegové s ním souhlasí.

„Je hodně teplo. Máme sice duben, ale je spíše květnové počasí. Takže kvete jedna odrůda za druhou. Včely létají, nesmí to ale rychle odkvést,“ přeje si sadař Aleš Marčík ze Žlutavy.

Také podle předsedy zlínských včelařů Jiřího Kalendy se sice může zdát, že včel je hodně, ovšem stačit to velmi pravděpodobně nebude. „V únoru už nebyla téměř žádná zima, od té doby se moc neochladilo. Kvetou dokonce už i třešně a šeříky, což má být až na začátku května,“ přiblížil Kalenda. „Včely nemají šanci to všechno opylovat, příroda se pohnula moc dopředu.“

Včely navíc aktuálně získávají další lákadlo, rozkvétají lány řepky, které pro ně můžou být díky sladkému nektaru zajímavější než ovocné stromy.

„Ovocné dřeviny nejsou taková konkurence, mezi nimi si včely zase tolik nevybírají, ale řepka je stahuje ve velkém,“ uvědomuje si Kubáček. „Když si mohou vybrat, tak jdou na cokoliv kromě švestky, ta jim příliš nechutná. S jabloněmi je to o něco lepší. Obecně ale platí, že včely hledají nektar a ovocné dřeviny ho moc nemají. Proto je pro ně lákavá řepka,“ upřesňuje.

Za med bychom neměli chtít méně než 200 kč za kilo, říká včelař. A bojí se sršní

Tím, že kvůli vysokým teplotám všechno rychleji odkvete, budou mít včely mnohem méně času na opylování a také slabší snůšku. Podle Kalendy se proto může stát, že je včelaři nebudou dokrmovat v červenci, ale už v červnu.

„Na klasickou snůšku a tak urychlenou nejsou včely nachystané. Za deset dní už nemusí být téměř nic k opylování,“ obává se Kalenda. „Vždycky je lepší, když je kvetení rozložené do delšího časového celku,“ konstatoval.

Meruňky trpěly kvůli mrazíkům

Zatímco někde švestky teprve začínají kvést, jinde už z nich okvětní lístky opadávají. Záleží na odrůdě i lokalitě. Násada květů byla ale u většiny velmi dobrá, což je dáno i tím, že loňská úroda byla slabá nebo žádná. Stromy si tak mohly odpočinout.

„Odrůdy, které vynechaly loni, kvetou naplno,“ všiml si Marčík. Platí to ale i naopak: na stromech, které loni švestky daly, letos není téměř žádný květ.

Všude jsou zatím odkvetlé pouze meruňky. Ty také mohly doplatit na potíže s opylováním, navíc je na mnoha místech zasáhly jarní mrazíky, což sníží jejich úrodu.

„Mrazíky květy poničily, ale něco na stromech zůstane,“ věří Karger. „Nějaké poškození mrazíky tam je, u některých odrůd až osmdesát procent, u některých nic,“ zpozoroval Marčík.

Sadaři doufají, že alespoň nějaké meruňky sklidí. Loni je v květu mráz poničil téměř kompletně po celém Zlínském kraji.

Ovocnáři se snaží zachránit úrodu u Buchlovic, meruňkám v noci topili

Nebezpečí ale pokračuje, což platí pro všechny ovocné stromy. Malé plůdky jsou vůči mrazům ještě bezbrannější než květy, takže budou v ohrožení i během května. Tehdy přicházejí ranní mrazíky.

„Když už jsou na stromech plody, riziko je větší. Stačí nula a pomrznou všechny,“ upozornil Karger.

Od poloviny května by měl být v tomto ohledu klid. Sadaři budou vědět, jak na tom letos s úrodou mohou být. Hrozit pak můžou už jen kroupy, během léta i sucho.