Budova vznikla v roce 1924 podle návrhu baťovského architekta Františka Lýdie Gahury, který je také autorem budovy radnice. Nový objekt by měl magistrát doplnit vzhledově i funkčně.
V podzemí bude archiv, v přízemí vstupní hala či kavárna, v patrech kanceláře a zasedací místnosti. Jedna reprezentativní bude ve třetím podlaží a bude se z ní vycházet na terasu s výhledem na náměstí. V prosklené části místnosti budou vitráže z Baťova památníku.
Takto má vypadat první etapa, která vyjde na asi 90 milionů korun bez DPH. Druhá by spočívala v přístavbě další budovy s prosklenou fasádou ve dvorní části radnice, v níž by byly opět především kanceláře, a také v náhradě nedaleké budovy číslo popisné 15 v Bartošově ulici. Ta je ve špatném stavu a částečně už i vyklizená. To už je ovšem spíše vize do budoucnosti.
První etapa by se mohla stavět za tři roky.
„V rámci příprav na dostavbu radnice bude zpracována projektová dokumentace a zahájeno řízení k povolení stavby. Realizace bude vzhledem k poloze v proluce mezi dvěma domy náročná,“ uvedl primátor Jiří Korec. „Na základě zkušeností s obdobnými projekty proto nelze očekávat zahájení stavby před rokem 2025,“ odhadl.
Krásná práce, říká architektDo soutěže na dostavbu radnice se přihlásily čtyři týmy. Uspěl tým Apropos Architects, jenž kromě Prahy působí také ve Švýcarsku či Nizozemsku. „Byla to krásná práce. Zlín bude mít po dostavbě perfektní radnici, když i ta stávající je skvělá,“ říká spolumajitel studia Michal Gabaš, který je s Tomášem Beránkem spoluautorem vítězného návrhu. Zlín je známý strohým funkcionalismem. Jak jste to při zpracování návrhu museli zohlednit? Jaký jste zvolili materiál? Jak vaši práci ovlivnili? Pět oken koresponduje s pěti okny na čelní fasádě budovy? |
Záležet bude na ekonomické kondici města a souhlasu nového zastupitelstva. Výhodou je, že se může stavět postupně.
„Už první etapa zásadně posune radnici vpřed, vznikne větší prostor a komfort pro občany i úředníky. Jestli se v průběhu let ukáže, že je na tom město ekonomicky lépe, může se dostavit druhá etapa,“ naznačil náměstek primátora Pavel Brada.
V nové budově bude přibližně 1 800 metrů čtverečních podlažní plochy, které zaberou především kanceláře. Těch má radnice nedostatek a musí prostory úředníkům pronajímat i v jiných částech města. Proto usiluje o to, aby je dostala do vlastních objektů v centru.
„Nebude to ale jen úřad, mělo by to působit moderněji a mělo by se to odrazit i v lepší práci zaměstnanců magistrátu a lepší službě pro občany. Odstraníme nevzhledné místo v centru, čímž zase přispějeme k jeho oživení,“ věří Brada.
Kavárna povede do dvorku
Nová kavárna bude mít zahrádku do dvorní části a může nahradit kdysi oblíbené rychlé občerstvení Minutka, které v budově sídlilo. „Kavárna bude propojená s vnitřním nádvořím, což porota velmi kladně ohodnotila. Vznikne tam komunitní prostor, kde si budou moci lidé sednout,“ upřesnil Brada.
V objektu budou rovněž tepelná čerpadla i solární panely, aby byla co nejvíce energeticky soběstačná a úsporná.
Základy budovy, která vznikla zhruba před sto lety a po stavební i architektonické stránce je součástí komplexu radnice, sahají zřejmě až do 16. století. Původní jsou sklepy, na jejichž zachování trvali památkáři. Ti měli více požadavků, ale s ohledem na špatný technický stav objektu byli ochotni akceptovat radikálnější zásah.
„Zájmem památkové péče ve vztahu k domu č. p. 10 na náměstí Míru bylo ponechání historické části sklepu a při výstavbě nových nadzemních konstrukcí bylo požadováno respektovat stávající hmotové a výškové řešení a základní členění fasády směřující do náměstí,“ podotkla Petra Zelinková z Národního památkového ústavu v Kroměříži.
„Sklípek bude konzervovaný. Neomezuje nás to ale zásadně v tom, abychom vytvořili moderní fungující budovu,“ poznamenal Brada.
Památkáři byli také u toho, když radnice vybírala vítězný návrh a činila tak formou soutěžního dialogu, v němž návrhy průběžně připomínkovala. Stejně to udělala v případě proměny Velkého kina.
