Zvolili formu vědecké rekonstrukce, tedy práci postupy a nástroji, jaké používali řemeslníci koncem 19. století.

Roli při rozhodování hrál také fakt, že ručně opracované dřevo vydrží mnohem víc a v nadmořské výšce kolem tisíce metrů, ve které Libušín stojí, to je hodně podstatné. Do nové roubenky zakomponovali i víc než stoleté trámy, které požáru odolaly.

Akce vzbudila velký zájem odborníků i veřejnosti. Libušín, který je znovu přístupný od léta roku 2020, byl historicky první takto obnovenou památkou v Česku.

Práce trvaly šest let a od prvního úklidu po požáru až po samotné otevření vyšly na téměř 118 milionů korun. Z toho jedenáct milionů věnovali lidé a firmy ve veřejné sbírce. Ta byla otevřená tři roky a stala se nejúspěšnější sbírkou na obnovu památky.

Původní Libušín nebyl tak barevný, jak jej znají turisté, říká restaurátor

Nová stavba dostala podobu z roku 1925, kdy se na opravách Libušína naposledy podílel sám Jurkovič. Je proto jiná, než ji lidé pamatují před požárem. „V průběhu let se měnila a my jsme dlouho bádali v archivech a řešili, do které doby ji vrátit,“ vysvětloval Ondruš.

Na první pohled se liší především barevností, která je méně výrazná. Množství vrstev, které se za léta na stěnách nanesly, vystřídaly jemnější olejové barvy.

Hořet začal Libušín u komína kvůli vzduchové kapse, která tam zůstala po neodborně odvedené opravě. Postupně se plnila horkým vzduchem, čemuž dřevěná konstrukce nedokázala vzdorovat. K podobnému neštěstí by už znovu dojít nemělo. V opraveném Libušíně jsou zkombinované tři hasicí systémy, ať už by začalo hořel kdekoliv, oheň by měly uhasit do 30 minut.

Po zničujících plamenech přišlo vzkříšení. Libušín má za sebou rok jedna

Prvoinstanční a následně i odvolací soud se shodly v tom, že za požár není koho stíhat. Došly k názoru, že nešlo o chybu jednoho člověka, ale soubor špatných rozhodnutí.

Jediným obviněným byl kominík, který sám práce neprováděl, ale podepsal revizní zprávu, aniž se přesvědčil, že jeho kolegové odvedli dobrou práci. Roli však hrál třeba i způsob topení nepříliš vyschlým dřevem a uhlím, které nebylo do vhodné do typu kamen v jídelně Libušína.