„Nejvíce asi trpí rorýsi v dutinách pod rozpálenými střechami domů,“ upřesnil Petr Stýblo z Českého svazu ochránců přírody. „Když vedro nemohou vydržet, tlačí se u vletového otvoru a často vypadnou ven. Takových rorýsků přijímají záchranné stanice každý den několik,“ upozornil.
Z rozpálených hnízd padají také vrabci, vlaštovky, jiřičky, ale i veverky či netopýři. Lidé mohou volně žijícím zvířatům a hmyzu, jež často trpí přehřátím z nedostatku tekutin, pomáhat tak, že jim nabídnou vodu.
„Jestliže jste majitelem bazénku, jezírka nebo něčeho podobného, stačí jen umožnit ptákům přístup k vodě. A to úplně jednoduše za pomoci plovoucího prkna, aby se pohodlně napili a neutopili se,“ poznamenal Stýblo.
Pítko na balkon i zahradu
Člověk může dát mělkou nádobu s vodou na balkon nebo na zahradu. Ale nejlépe by ji měl také obložit třeba kamením, aby se k ní zvířata pohodlně dostala a neriskovala život. Ideální není, když má nádoba kolmou stěnu.
„Stává se, že se pták utopil ve vodě v sudu, když se chtěl napít,“ poznamenal ředitel Krajské veterinární správy ve Zlíně Michal Kamarád. „Jsou také druhy hmyzu, které neumějí plavat.“
Myslete v horku na zvířata. Stačí miska s vodou nebo prkno v bazénu |
Také podle něho je v parných dnech vytváření pítek plusem. Mohou mít různou podobu. Vodu v nádobách je třeba každý den měnit i proto, že se při vysokých teplotách rychle kazí.
Podle Kamaráda je také dobře, když se ve vedrech nechává tráva vyšší, protože lépe zadržuje vlhkost. Nízká je brzy vyprahlá a žlutá.
Pomůže i vyšší tráva
Zlínská radnice seče v centru častěji než na periferii, přičemž zohledňuje i přání obyvatel. Některým vysoká tráva vadí kvůli klíšťatům. „Pořád balancujeme mezi potřebami občanů a našimi. Ale na okrajích města, kde máme přírodní louky, sečeme v jiném režimu než v centru,“ řekl vedoucí odboru městské zeleně radnice Ivo Divoký.
VIDEO: Vedro zvířata zvládají díky ledovým bábovkám a sprchám |
Myslivci pro drobnou zvěř, která žije v polích, umisťují napáječky s vodou. V parných dnech je plní častěji, pijí z nich zajíci či bažanti. „Zajíc žije na menším prostoru, a pokud v něm není vodní zdroj, musí za ním putovat,“ nastínil předseda zlínského okresního mysliveckého spolku Pavel Fryzelka.
Spárkatá zvěř v lese si podle něho vodu najde. Domnívá se, že by nemělo smysl, aby lidé vodu nosili v nádobách do lesa. „Situace u nás zatím není tak katastrofická. Může se ale zhoršovat,“ obává se Fryzelka.
Ve vedru trpí i pstruzi
Myslivci i díky státním dotacím zřizují studánky a udržují je v takovém stavu, aby z nich mohla pít zvířata. Rybáři zase zvažují nákup vzduchovadel. To jsou čerpadla, která berou vodu z vodních ploch a stříkají ji zpět, čímž ji okysličují.
„Uvažujeme o tom, že ho koupíme už letos,“ naznačil předseda zlínské pobočky Moravského rybářského svazu Marcel Kresta.
Ve zlínských vodách zatím ryby nehynou, jako se to stalo před nedávnem v Dyji. Nicméně situace dobrá není. Parným počasím trpí především pstruzi, jejichž oblíbené potůčky, kde se i třou, vysychají.
„Může se stát, že pstruzi v potocích, kde je voda přehřátá, přestávají přijímat potravu, protože se jim zastaví metabolismus,“ předestřel Kresta. „Některé ryby se ale zase rády vyhřívají.“ Lidé rybám příliš pomoci nemohou. „Koupání rybám asi nevadí. Může naopak pomáhat k okysličení vody, když se na hladině dělají vlnky,“ dodal Kresta.