Ekologický spolek Děti Země ovšem podal žalobu k brněnskému krajskému soudu právě proti udělení výjimky. Když ji nejdříve vydal zlínský krajský úřad, ekologové se proti tomu odvolali. Ministerstvo životního prostředí ji pak potvrdilo, což chce spolek zvrátit soudně.

„Způsobili to, že se celý proces zastavil. Teoreticky by stavební povolení mohlo být vydáno, ale nikomu se tak nechce činit do rozhodnutí soudu,“ konstatoval mluvčí Ředitelství vodních cest (ŘVC) Jan Bukovský.

Soud předběžné opatření nevydal, protože o něho spolek nepožádal. Nicméně i tak musí ŘVC měnit plány, aniž by vědělo, jak soud rozhodne.„Neočekáváme, že by se mohlo začít stavět dříve než ve druhé polovině příštího roku,“ odhadl Bukovský.

V lokalitě žijí chránění živočichové

Děti Země už během projednávání výjimky vznášely hlavní připomínku, že by stát měl dokázat, že výstavba přístavu je ve veřejném zájmu.

„Pan Patrik (předseda spolku Děti Země Miroslav Patrik – pozn. red.) nerozporuje ochranu přírody, ale to, že si myslí, že to je pro pár soukromých lodiček, když bych citoval z jeho vyjádření,“ předestřel Bukovský. „Z jeho pohledu by stát neměl vynakládat prostředky na tyto stavby, které jsou podle něho nepotřebné. Rozporuje tímto veřejný zájem, ne ochranu přírody,“ doplnil mluvčí ŘVC.

Bukovský rovněž připomněl, že výjimku k zásahu do území chráněných živočichů je možné vydat pouze v okamžiku, kdy jiný veřejný zájem převažuje nad veřejným zájmem ochrany přírody. V lokalitě žije dvanáct chráněných živočichů, kteří by mohli být výstavbou ohroženi, například užovka, ještěrka či rosnička.

Podle Bukovského veřejný zájem u přístaviště Slovácko existuje. „Zlepšení podmínek pro rekreační plavbu na Baťově kanále uvádějí celostátní i regionální dokumenty. Bylo o tom rozhodnuto na politické úrovni. Jsou to iniciativy, které podporují kraje i obce,“ sdělil.

Souvislost mezi stavbami a přínosy

Miroslav Patrik má však jiný pohled na věc. „Veřejným zájmem není investorský plán postavit další přístaviště a přístavy na Baťově kanále. Musí být konkretizované, v čem je hlavní účel a přínos stavby,“ je přesvědčený Patrik.

Nejčastěji používaný argument ŘVC a starostů je, že přístav podpoří cestovní ruch a přiláká do regionu více turistů, kteří tam budou utrácet peníze.

Aktivisté s připomínkami neuspěli, přístav na Baťově kanálu se může začít stavět

„Musí být dokázaná souvislost mezi stavbami a přínosy, o nichž se mluví,“ míní Patrik. „Stačí definovat veřejný zájem, a že přístav ho reálně a časově naplní. Nestačí tvrdit, že v místě chybí přístav. Příště by někdo mohl jen tvrdit, že v místě chybí sportovní hřiště, obchodní centrum nebo bytové domy.“

Podle Patrika se to dá udělat na základě analýzy situace kolem už postavených přístavů například na Vltavě nebo Labi. Jestli se po jejich zprovoznění třeba snížila nezaměstnanost, nebo vznikly nové provozovny, které souvisejí s turistickým ruchem.

„Pokud nelze nic konkrétního pro veřejné zájmy doložit, tak cílem je jen utrácení veřejných prostředků pro zábavu bohatých a vlivných, přestože stát je v obrovských dluzích a měl by naopak šetřit a pečlivě zvažovat, za co může utrácet peníze občanů,“ domnívá se Patrik.

Zlínské části kanálu přístav chybí

Děti Země podaly podobné žaloby i proti chystaným přístavům na Baťově kanále ve Veselí nad Moravou a Hodoníně, jejichž příprava se kvůli tomu zastavila. „To neznamená, se přístaviště nepostaví, ale musejí existovat konkrétní podklady,“ sdělil Patrik.

Podle Bukovského je dnes největším problémem Baťova kanálu omezená kapacitu přístavů, které poskytují zázemí.

„V jihomoravské části jsou dva velké přístavy, které jsou stále plné. Ve zlínské části není přístav žádný. To vede k tomu, že vodní cesta je využívaná méně a zavítá tam méně turistů,“ uvedl Bukovský.

Starostové akci podporují

„Jsem biolog a přírodě bych nikdy nechtěl škodit. Člověk žije v krajině, ale musíme taky myslet na rozvoj služeb a aktivit, které s lidským životem souvisejí,“ prohlásil opakovaně starosta Starého Města Martin Zábranský.„Region Slovácko těží z cestovního ruchu. Vodní cesta na Baťově kanále každý rok nabývá na síle a na ni jsou navázané další služby, gastroprovozy i půjčovny lodí,“ poznamenal.

Na Baťově kanále vznikne nový přístav, bude ve Starém Městě

Přístav za zhruba 200 milionů korun má vzniknout za železničním mostem na pravém břehu Moravy. Z řeky se lodě dostanou kanálem do nového „bazénu“, kde by mohlo kotvit padesát menších plavidel. Bude tam i potřebné zázemí: servisní centrum umožňující čerpání pohonných hmot, doplnění pitné vody či odevzdání odpadu. K tomu parkoviště pro více než třicet aut a provozní budova s hygienickým zázemím.

Na vjezdu do přístavu budou protipovodňová vrata, takže v případě velké vody bude sloužit i jako ochrana pro plavidla.