K témuž ho minulý týden vyzvala Asociace krajů pod vedením zlínského hejtmana Radima Holiše.
Odpor k legislativní změně tak opět pochází především ze Zlínského kraje podobně jako před více než rokem. Tehdy se k otevřenému dopisu prezidentovi připojilo tisíc starostů z celé České republiky.
Stejně jako hejtmani mají obavu, že jim nebudou stačit peníze, které na placení nepedagogických pracovníků od státu dostanou.
Změna financování nepedagogů by se mohla odložit, připustil ministr školství |
„Věříme, že stále existuje prostor pro nápravu tohoto stavu a požádali jsme pana prezidenta, aby věnoval pozornost této změně zákona s tím, jestli by neuvažoval o jeho navrácení Poslanecké sněmovně k dopracování,“ předestřel starosta Luhačovic Marian Ležák.
„Zmínili jsme, že neodmítáme debatu o změně financování školství, ale chce to více času a více otevřeného prostoru k debatě,“ doplnil.
Poslední možnost k diskusi
V dopise zmiňuje, že obce a kraje mají zajišťovat také nákupy školních pomůcek, učebnic, školení pedagogů a další věci v rámci ostatních neinvestičních výdajů.
„Zvýraznili jsme, že jsou to výdaje spojené s pedagogickou činností a to by mělo zůstat k financování státu,“ nastínil Ležák. „Vnímáme to jako poslední možnost, aby se změna lépe prodiskutovala a připravila,“ doplnil.
Upozornil prezidenta i na to, že se proti změně postavila odborná veřejnost, Sdružení místních samospráv, Svaz měst a obcí i Asociace krajů.
Dosáhli svého. Odklad reformy financování nepedagogů vzešel ze Zlínského kraje |
Všichni mají obavu, že peníze, které obcím a krajům na placení nepedagogických pracovníků stát převede částečnou změnou rozpočtového určení daní, nebudou stačit.
„Dlouhodobě upozorňujeme, že změna je nepřijatelná,“ zdůraznil Holiš. „Je to poslední možnost, jak přimět předkladatele tohoto zákona k odborné diskusi a projednání se všemi zainteresovanými stranami,“ tvrdí.
Pokud zákon vstoupí v platnost, kraje podle Holiše přijdou ve svých rozpočtech o 1,44 miliardy korun.
„S ohledem na chybný výpočet kompenzace, která má být krajům a obcím poskytnuta prostřednictvím procentuálního navýšení příslušných daňových výnosů v rozpočtovém určení daní, se jedná o reálné hazardování se stabilitou financování provozu škol i samospráv,“ obává se Holiš.
Starostové se obávají omezení investic
Podle starostů hrozí, že kuchařky a uklízečky budou hradit z obecních rozpočtů na úkor investic.
„Budeme muset hledat jiné příjmy a pravděpodobně omezovat jiné výdaje. Snažíme se hospodařit rozumně, jediné zdroje jsou investice,“ nastínil starosta Kroměříže Tomáš Opatrný.
Obce odmítají platit kuchařky a uklízečky. Bojí se, že nebudou mít dost peněz |
Senát novelu školského zákona schválil ve čtvrtek 3. července, prezident má na podpis 15 dní. Otázka je, kdy se k tomu dostane
„Prezident standardně vydá své stanovisko k novele v zákonem určené lhůtě,“ sdělil mluvčí Hradu Vojtěch Šeliga.
Peníze podle počtu žáků
Ministr školství Mikuláš Bek o změně zákona jednal se starosty i řediteli škol ve Zlínském kraji letos v únoru. Tehdy ještě existoval návrh, že by změna začala platit od letošního září. Po opakovaných nespokojených ohlasech ji vláda posunula na leden 2026.
„Jsem přesvědčen, že je krokem správným směrem,“ řekl Bek. Podle ministerstva mají obce a kraje dostávat peníze podle počtu žáků, které budou známé v září.
„Částka, o kterou se zvyšuje podíl krajů a obcí na sdílených daních odpovídá částce, kterou na danou oblast v roce 2025 vynaloží státní rozpočet, upravenou o předpokládaný růst daňových příjmů v roce 2026,“ řekla mluvčí ministerstva školství Veronika Lucká Loosová.
Starosta dostane balík peněz a bude na něm, jak s ním naloží. Peníze na dorovnání minimálních mezd v něm ale nebudou. Starostové a hejtmani mají obavy i z toho, že platby jsou závislé na daňových příjmech státu, které se dopředu nedají odhadnout. Podle mluvčí však kromě covidových roků daňové příjmy státu jen rostly.
21. února 2025 |