V TONU, kde program návštěvy odstartoval, si hlava státu vyzkoušela to, co firma dovoluje jen významným návštěvám.

„Nechali jsme pana prezidenta, aby ohnul třímetrový kus dřeva na židli. Je to extrémně náročná ruční práce, která se dělá stejným způsobem jako před sto šedesáti lety, když továrnu zakládal Michael Thonet. Naši ohýbači se na ni školí třeba celý rok,“ naznačila mluvčí Tonu Iva Šimoníková.

42 fotografií

Petr Pavel přijel usměvavý a v dobré náladě. Úkol, který si pro něj v Bystřici připravili, jej přece jen trošku zaskočil. „Pálí to?“ ujišťoval se předem. Nakonec odložil sako, nasadil si zástěru a dal se do práce.

„Levá ruka zůstává tady, pravá ruka sem. A taháme nahoru,“ poslouchal prezident instrukce pracovníků. „Byl velmi šikovný. Ohýbají tu u nás různé návštěvy a není to nic snadného,“ zmínil ohýbač Tomáš Neuwirth.

Prezident ohnul opěradlo klasické tonetovské židle 14. Podepsal si jej, a jakmile se skončí technologický proces, firma pošle hlavě státu opěradlo jako památku.

„Mě by to bavilo,“ pochvaloval si pak práci s bukovým dřevem prezident, který připustil, že asi pracoval pomaleji, než je při běžné výrobě obvyklé. „Možná z toho bude i židle,“ dodal v žertu.

Pavel chce dobré vztahy se Slovenskem

Prezident poté zamířil do základní a mateřské školy v Mysločovicích, kde byla na programu beseda s žáky. Mysločovice vybral tým prezidentské kanceláře jako velkou spádovou moderní školu.

Při debatě mohly děti klást hlavě státu otázky, zástupce každého z devíti ročníků položil jednu. Pavel povídal například o svém dětství, seznámení s manželkou, zmínil své koníčky a ježdění na motorce. Řeč došla ale i na vážnější témata.

„Jaký jste měl nejhorší zážitek jako voják?“ tázala se sedmačka Ema Eliška Dovrtělová. „Zúčastnil jsem se řady situací, kde šlo nejen o zdraví, ale i o život. Když víte, že na vašem rozhodnutí závisí životy ostatních, je to strašlivá zodpovědnost,“ pověděl vážně prezident, který vysvětlil i to, proč se stal vojákem. „Zvítězila vidina dobrodružství a dálek,“ řekl.

V domově pro seniory převažují ženy. Muži, nebojíte se tu? žertoval prezident

Na krajském úřadě ve Zlíně se Pavel potkal s hejtmanem Radimem Holišem. „Vždycky, když jedu sem do Zlína, tak na mě dýchne atmosféra Tomáše Bati. Nemám moc rád vzletná slova, ale pokaždé, když se dostanu k novým informacím o Baťovi, říkám si, jak úžasný a progresivně smýšlející člověk to byl. Možná bychom se občas měli ohlédnout zpátky a nechat se inspirovat,“ pronesl Pavel, který s hejtmanem poobědval přímo v sídle krajského úřadu.

Dostal zde také dárek v podobě speciální malé skleněné motorky, kterou vyrobil sklář ze střední školy ve Valašském Meziříčí. „Je hezká, studenti sklářské školy jsou moc šikovní,“ poděkoval prezident.

Prokázal i smysl pro humor, když se na hejtmanství podepisoval do pamětní knihy, vytáhl z náprsní kapsy saka svou propisku. „Já mám svou vlastní, víte, abych vám nějakou náhodou neodnesl,“ zavtipkoval nejspíš v narážce na incident svého předchůdce Václava Klause, který si kdysi v Chile přivlastnil protokolární pero. „Nebo mám použít tady tu vaši? Je krásná, originální,“ pochválil Pavel a podepsal se propiskou s logem Zlínského kraje.

Na krátké tiskové konferenci odpoledne mluvil například o tom, že chce udržet dobré mezilidské vztahy se Slovenskem, což je momentálně celorepublikové téma. Také vnímá jako důležitou i otázku zdravotnictví, konkrétně dostupnosti kvalitní lékařské péče i v odlehlejších regionech.

„Tento kraj je jeden z nejhomogennějších pokud jde o zachování tradic, a to nejen kulturních, ale i výrobních. Je silný nejen v tradičních odvětvích, jako je strojírenství, ale i v moderních technologiích,“ zhodnotil prezident.

Vrbětice jsou problém, připustil prezident

Zároveň reagoval i na žádost hejtmana týkající se bývalých muničních skladů ve Vlachovicích-Vrběticích. Kraj upozorňuje, že za hranicemi areálu skladů nebyl dosud provedený hloubkový pyrotechnický výzkum. Hejtman si postěžoval, že ministerstvo obrany s krajem v této záležitosti nekomunikuje.

„Vnímám, že problém nebyl uspokojivě dořešen. Chci znát stanoviska jednotlivých stran, budu jednat s premiérem, případně s ministry. Bylo by zjednodušení to přisoudit pouze ministerstvu obrany, řešení by mělo být na úrovni vlády,“ nechal se slyšet Pavel, který ve středu dopoledne do Vrbětic osobně pojede a chce si poslechnout názor starostů okolních obcí.

Rekonstrukce operace Vrbětice. Pravý důvod, proč vyšetřování trvalo dlouho

Letos na podzim uplyne deset let od doby, kdy v areálu muničních skladů došlo k výbuchům. Zemřeli při nich dva lidé, obyvatele okolních obcí museli dočasně evakuovat. Čištění areálu trvalo dlouhých šest let. Později se objevila zpráva o možném zapojení ruských agentů do výbuchu. Za útrapy a psychickou újmu přišlo větší části místních lidí odškodnění od státu.

Z krajského města zamířil Pavel do obuvnické firmy Vasky v malé obci Lhota poblíž Zlína. „Možná sentimentálně zmíním, že tato úspěšná firma koupila i firmu Botas, protože lidé mého věku si pamatují, jak exkluzivními botami pro sport bývaly botasky,“ řekl Pavel s tím, že má v plánu jedny si pořídit.

Odpoledne zamířil nejvyšší ústavní činitel na Valašsko. Ve Valašském muzeu v přírodě v Rožnově pod Radhoštěm jej přivítali slivovicí a cimbálovou muzikou. „To neodolám,“ pousmál se prezident, když mu nabídli tradiční koláč zvaný frgál.

Pavel se pak prošel po areálu Valašské dědiny. Nahlédl do starodávných stavbiček, kde v rámci oživlé expozice předváděli staré zvyky a řemesla. Podíval se tak například na práci kováře nebo na výrobu březových metlí.

Vyzkoušel si také dělat šindele ze smrkového dřeva. „Abych nepřišel o prsty,“ žertoval. Ve Valašském městečku se dočkal čestné salvy od družiny portášů a ve viditelně dobré náladě se fotil s lidmi, kteří se na něj přišli do skanzenu podívat.

„Chtěli jsme mu v omezeném čase představit naše zajímavé interiéry a také celkové autentické prostředí,“ sdělil ředitel Valašského muzea v přírodě Jindřich Ondruš.

Po téměř sto letech poctila hlava státu svou návštěvou i nejoblíbenější turistické středisko v Beskydech. Jurkovičovy stavby na Pustevnách naposledy obdivoval prezident Tomáš Garrigue Masaryk v roce 1928. Pavel si prohlédl obnovený Libušín, který před deseti lety zachvátil velký požár. Na stejném místě se také setkal se starosty tamějších obcí a první zde den završil večeří.

Oproti původnímu plánu se z osobních důvodů neúčastní cesty prezidentova manželka Eva.

Nabitý program bude pokračovat ve středu, kdy se Petr Pavel hned ráno zajede podívat do areálu bývalých muničních skladů ve Vrběticích. Tento bod do plánu prezidentské návštěvy doplnilo zlínské hejtmanství. Prezident se tu setká se starosty okolních obcí i zástupci policie a Vojenských lesů a statků.

Další kroky hlavy státu povedou například do uherskobrodské zbrojovky, vítěze soutěže Vesnice roku Ostrožské Lhoty či na besedu s veřejností ve Slováckém divadle v Uherském Hradišti.

Naposledy zažil Zlínský kraj návštěvu hlavy státu před osmi lety. Pro Miloše Zemana šlo o třetí výjezd do regionu. Právě tady zahajoval své cesty po krajích v roce 2013, poté přijel další rok a naposledy v roce 2016.