iDNES.cz

Chceme prověřit covidové zakázky a kšefty, říká zlínský lídr Přísahy

  11:58
V roce 2008 vstoupil do TOP 09, protože se mu nelíbila opoziční smlouva ODS a ČSSD. Zbyněk Schaffer se však poté nemohl věnovat politické kariéře kvůli zdravotním potížím. Nakonec ze strany letos v únoru vystoupil a za pár měsíců se stal členem hnutí Přísaha Roberta Šlachty. Nyní jej vede ve Zlínském kraji do sněmovních voleb.

Zbyněk Schaffer je lídr kandidátky hnutí Přísaha pro parlamentní volby 2021 ve Zlínském kraji. | foto: Jan Salač MAFRA

„Když se v roce 2016 dělala policejní reforma, vnímal jsem to negativně. Roberta Šlachtu politici odstavili, protože zasahoval do nejvyšších kruhů (Šlachta byl ředitelem Útvaru pro odhalování organizovaného zločinu a policii opustil, když se měl útvar stát součástí nově vzniklé Národní centrály boje proti organizovanému zločinu – pozn. red.). Chtěl spravedlnost pro všechny. A když se začal politicky angažovat, bylo mi to blízké,“ řekl Schaffer.

Souvisel váš odchod z TOP 09 s hnutím Přísaha?
Ne. Byl jsem nachystaný odejít už dlouho. Ničeho jsem se v TOP 09 nezúčastňoval, byl jsem taková jejich mrtvá duše.

V čem vám je Šlachtovo hnutí blízké?
Líbily se mi jeho ideje, je neústupný a neovlivnitelný. Jeho osobní příklad nabaluje na Přísahu další lidi zespodu.

Jaké ideje se vám líbí především?
Třeba idea spravedlivého Česka, zákony by měly platit pro všechny. On neváhal jít až na Úřad vlády, když se tam porušovaly zákony (kontroverzní policejní zásah na Úřadu vlády ČR a mnoha dalších místech v roce 2013 vedl k pádu vlády tehdejšího premiéra Petra Nečase z ODS – pozn. red.). Jedním z hlavních bodů našeho programu je, že chceme prověřit covidové zakázky. Utratily se miliardy korun za zboží z Číny, které nesplňovalo potřebné parametry. Navíc takovou zakázku dostala firma, která byla založená dva týdny předtím. To jsou politické kšefty a proti tomu jdeme. To oslovuje lidi napříč regiony.

Zbyněk Schaffer

Lídrovi hnutí Přísaha Roberta Šlachty je 57 let.

Vystudoval gymnázium Ladislava Jaroše v Holešově a VUT Brno fakultu stavební, obor pozemní stavby.

Od roku 1987 pracuje ve stavebnictví, od roku 2001 je jednatelem stavební firmy.

Je ženatý, má tři děti.

V roce 2008 vstoupil do TOP 09, letos v únoru z ní vystoupil. Pak se stal členem hnutí Přísaha Roberta Šlachty, vede její krajskou buňku.

Zlínský kraj je z velké části tradiční, silnou základnu tady mají zejména lidovci. Koho chcete přesvědčit?
Všude jsou i nespokojení lidé. Chodí k našim stánkům na ulicích, ať jsme v Kroměříži, nebo v Morkovicích. Rovnou podepíší petici za prověření covidových zakázek. Nepotřebují, abychom jim něco vysvětlovali. Získali jsme už přes tisíc podpisů. Cítíme podporu. Otázka je, jaký bude volební výsledek.

S jakým byste byli spokojení?
Jeden poslanec za Zlínský kraj by byl dobrý. Průzkumy nám sice přisuzují jen šest procent, ale volební potenciál Přísahy je kolem 11 procent. Je stále hodně nerozhodnutých voličů.

V historii české politiky už tady byly různé protestní strany či hnutí, které vznikly, nějakou dobu měly úspěch, potom ale většinou neslavně skončily. Proč by voliči měli věřit, že Šlachta bude jiný?
Pokud vezmeme Věci veřejné nebo Alianci pro budoucnost, tak jejich zakladatelé Vít Bárta a Pavel Sehnal chtěli v rámci politického vlivu rozšířit své podnikatelské aktivity. Také Andrej Babiš řeší hlavně peníze a své zájmy. Agrofert je velký příjemce dotací. Robert Šlachta je oproti nim jiný, nemá prakticky nic, na volby si musel vzít půjčku. Atmosféra v našich předvolebních stáncích mi připomíná dobu po listopadu 1989, když jsme pracovali v Občanském fóru. Lidé nám říkají, že je politici zklamali, že by nešli k volbám, ale že věří Robertu Šlachtovi.

Pro vás jako lídra může být výrazná nevýhoda, že nejste veřejně známý.
Ano, ale když se naši bývalí premiéři Petr Nečas z ODS a Bohuslav Sobotka z ČSSD dostali do parlamentu, byli nejdříve bezejmenní. Potom na sobě začali pracovat a za pár let se nebáli řídit celou zemi. Já bych se chtěl v parlamentu věnovat především dopravní infrastruktuře, protože nárůst kamionové a automobilové dopravy je enormní.

Rozhovory s lídry

MF DNES přináší rozhovory s lídry stran a hnutí, které v říjnových volbách usilují ve Zlínském kraji o křesla v Poslanecké sněmovně. Jejich pořadí určil výsledek posledních sněmovních voleb a u stran, které v nich tehdy nekandidovaly, průzkumy veřejného mínění. Příště: Libor Lukáš (Trikolora Svobodní Soukromníci)

Už několik let se nedaří kvůli sporům s ekologickými spolky postavit dálniční úsek D49 z Hulína do Fryštáku. Potíže mohou být i s navazujícími úseky ke slovenské hranici. Jak byste to mohl změnit k lepšímu?
Dnes stačí, že si pět lidí založí spolek, který je pak účastníkem stavebního řízení a může podávat odvolání a rozklady. Přitom je třeba aktivní jen jeden člověk z toho spolku, ostatní jsou tam do počtu. Potom jedna osoba dokáže zablokovat cestu pro statisíce lidí. Bylo by dobré, kdyby zákon stanovil minimální počet lidí, kteří mohou založit podobný spolek. Viděl bych to na sto osob, aby bylo zřejmé, že zastupují nějakou větší komunitu. Pokud bych uspěl ve volbách, snažil bych se prosadit zákon, který by to řešil.

Máte stavební firmu, takže i vy pociťujete nedostatek řemeslníků. Může s řešením tohoto problému pomoci poslanec?
Nejde jen o stavebnictví, lidé chybí i ve fabrikách. Všeobecně se tlačí na to, aby hospodářství rostlo, ale to se může dít, jen pokud budeme mít dostatek pracovníků. Obecně se dá říci, že se školství musí více orientovat na potřeby trhu. Asi by se měly změnit příslušné zákony.

Autor:
zpět na článek