Chceme ochranu také proti říčkám, zní z měst a obcí postižených povodněmi

  12:12
Při zářijových povodních v Kroměříži se řeka Morava sice udržela v korytě, ovšem problémy způsobily menší říčky. Například Kotojedka zalila domov pro seniory ve Vážanech, kde způsobila škodu 21 milionů korun. Město ale není chráněné ani proti zvýšené hladině Zacharky, Wolfova splávku či Vážanského potoka.

Na snímku jsou následky povodně v Sazovicích. (15. září 2024) | foto: Luděk Ovesný, MAFRA

To mělo za následek zatopená auta či fotbalový stadion. „Budeme proto jednat se správcem těchto toků Povodím Moravy, aby s námi na protipovodňových opatřeních spolupracovalo,“ naznačil kroměřížský starosta Tomáš Opatrný.

„Chybí bohužel i taková základní věc, jako je monitoring, měření výšky hladiny a množství protékající vody, což nám při této povodni citelně scházelo zejména u Kotojedky,“ doplnil.

Město si před dvěma roky nechalo zpracovat studii, která navrhla opatření pro snížení povodňových rizik mimo jiné v povodí Kotojedky a Zacharky. „Jde o navýšení ochranných hrází nebo nových hrází podél koryta Kotojedky,“ upřesnila mluvčí Povodí Moravy Jana Kučerová.

Město upozorňuje, že zejména Kotojedka si vyžádá rozsáhlejší opatření. „Potřebujeme, aby k nám voda buď vůbec nedoputovala, nebo aby se snížila přílivová vlna a někde zpomalila,“ vysvětlil Opatrný. „Bavíme se o rozlivech a suchých poldrech, které by měly být více proti proudu, aby ochránily i jiné obce,“ dodal starosta, který by chtěl do opatření zapojit Zlínský kraj či vládu.

V Kroměříži evakuovali domov seniorů. Zmizel muž, který spadl do potoka

Povodí Moravy uvedlo, že lokální měření na menších tocích si mají zřídit a provozovat města s tím, že je na to možné získat dotaci. Kroměříž ale argumentuje, že v případě Kotojedky se jedná o vodní tok dlouhý několik kilometrů. Proto by se o to podle radnice měl postarat Český hydrometeorologický ústav s Povodím Moravy.

„Kotojedku je třeba zapojit do modelů a predikcí, na což jsou složité programy, metodiky a znalosti, které město nemá,“ vzkázal Opatrný.

Kroměříž si od odborníků Vysokého učení technického v Brně nechává zpracovat povodňový model, který stanovuje ohrožené lokality při konkrétní výšce hladiny potoků a řek. Modely pracují s úrovní dvacetileté, padesátileté a stoleté vody. I na jejich základě bude město aktualizovat plán protipovodňových opatření.

Stížnosti města se týkají také faktu, že koryta menších toků nebyla vyčištěná od nánosů a náletových dřevin, což je povinností Povodí Moravy. Pokud by bylo koryto čisté, velká voda by alespoň dříve odtekla. Podle státního podniku ale průtoky dosahovaly extrémních hodnot, na něž nejsou koryta říček dimenzovaná.

Povodí považuje v případě Kotojedky za potíž nízkou kapacitu propustku pod železniční tratí a mosty v přilehlém průmyslovém areálu, které snižují průtočnost, ale nejsou v majetku Povodí Moravy. „Právě obdobná problematická místa je nutné řešit v rámci návrhu protipovodňové ochrany,“ shrnula Kučerová.

Koryta potoků jsou zanesená

Také další města reagují na letošní povodně. Valašské Meziříčí se chystá vznést požadavky na Lesy ČR, protože největší potíže při povodních dělaly i zde menší říčky a potoky, které jsou v jejich správě.

„Bojujeme s tím, že se o potoky nestarají a koryta jsou zanesená i zarostlá náletovými dřevinami,“ poukázal Stržínek. „Zástupce Lesů ČR nám řekl, že je chtějí udržovat zelené, protože je tam potom biodiverzita. Podle nás by se zase měla koryta vyčistit. Je to střet dvou pohledů,“ krčí rameny.

Morava hrozí stále víc, Bečva zaplavuje domy. Nejhorší situace je na Valašsku

Situace byla špatná hlavně v místních částech Podlesí, Hrachovec a Bynina. Vedení města nyní sbírá potřebné informace od tamních obyvatel a organizací.

Lesy ČR už začaly čistit koryto Černého a Křivého potoka. Nedílnou součástí toků je ovšem břehový porost, který zpevňuje břehy a v létě stíní hladinu. „Je třeba si uvědomit, že koryto toku není jen kanál pro převod vody v době povodně,“ naznačila mluvčí Lesů ČR Eva Jouklová. „Plní i další funkce a má být v ekologicky přijatelném stavu. Správce toku tak musí často protichůdné, ale přesto oprávněné zájmy vyvažovat,“ řekla.

Státní podnik se stará jen o upravené toky a tvrdí, že je pravidelně kontroluje, opravuje a odstraňuje také nánosy.

Voda po vylití ztratí sílu

V Rožnově pod Radhoštěm řeší situaci na menších tocích i řece Bečvě, která v září na okraji města zaplavila několik domů, fotbalový stadion i koupaliště. Podle starosty Jana Kučery by tam bylo potřeba koryto zbavit štěrkových nánosů, které zvedají hladinu.

„Jde nám o odbagrování nánosu, kterého není málo. Případně o prohloubení koryta, aby se zvýšila průtočnost,“ upřesnil Kučera.

Město o tom už dříve jednalo s Povodím Moravy či Agenturou ochrany přírody a krajiny (AOPK) ČR, která k tomu má však výhrady. Rožnov totiž leží v chráněné krajinné oblasti Beskydy.

„Chápeme, že je tam problém a štěrkové nánosy navádí proud na jiné pozemky, takže se to bude upravovat. Ale to, že jsou nemovitosti v záplavovém území, žádná úprava koryta nezmění,“ popsal ředitel moravskoslezského pracoviště AOPK František Jaskula.

Podle něho je dobře, když se voda může vylít z koryta, protože ztratí sílu. Pokud se úpravy udělají, tak se problém pouze posune níže po toku. A nánosy se na stejné místo po první větší povodni zase vrátí. Jaskula také zmínil, že štěrkové nánosy čistí vodu a tvoří biotopy, kde hnízdí ptáci a vytírají se ryby.

Hrabůvka se mohla rozlít do okolí

Konkrétní opatření už chystají v Otrokovicích, kde řeší hlavně potok Hrabůvka, který se vlévá do Moravy. Kdyby z něho hasiči během povodní neodčerpávali vodu, rozlil by se do okolí.

„Půjde o soubor komplexních opatření. Počkáme si, co navrhne projektant,“ sdělila starosta Hana Večerková. „Jsme také dohodnutí na úpravách přečerpávací stanice odpadních vod na Baťově a úpravách dvou mateřských škol, které byly zaplavené.“

Sazovice jsou po dvou měsících znovu pod vodou. Je to apokalypsa, říká starostka

U jedné město změní způsob odvodu dešťových vod, ve druhé přestěhuje kuchyň a jídelnu ze suterénu do patra.

V Uherském Brodě, který byl také postižen velkou vodou, připravují spolu s Povodím Moravy druhou etapu protipovodňových opatření.

„Chtěli bychom ochránit jižní část města a místní část Havřice. Vybudoval by se val a na něm by stála protipovodňová zeď zabraňující rozlivu Olšavy,“ řekl starosta Ferdinand Kubáník. „Zabezpečit by se měla také trafostanice, do níž při povodních pronikla voda a musela být odpojená,“ dodal.

„Stěna kolem potoka vodu nezastaví“

Nejhorší situace ve Zlínském kraji byla během zářijových povodní v Sazovicích. Rozvodněný potok Racková tam zatopil část obce a lidé měli v domech přes metr vody. Navíc byli vyplaveni podruhé za posledního čtvrt roku. „Máme tolik vyřizování kolem škod, že ani nemáme možnost řešit něco jiného. Ale musíme se zabývat i protipovodňovými opatřeními do budoucna,“ podotkla starostka Sazovic Michaela Vajdíková. „Potřebujeme, aby nám někdo navrhl opatření proti velké vodě. Na našem katastru prostor už víceméně nemáme,“ doplnila.
Podobně jsou na tom i další obce s domy stojícími blízko potoka, který je rozděluje. „Když postavíte stěnu z obou stran potoka, tak za to zaplatíte deset milionů korun, zachráníte třeba pár domků, ale vodu tím nezastavíte,“ poznamenal starosta Lechotic Petr Maňásek. Při povodních v září přetekl poldr nad Lechoticemi i nad Mysločovicemi, částečně zalitých bylo několik obcí v okolí.
Otázka je, co bude možné na ochranu ještě udělat, protože stát už tam na mnoha místech vybudoval protipovodňové pozemkové úpravy. V Lechoticích to bylo před osmi lety. Při té příležitosti vyhloubil poldr, který dokáže zadržet 150 tisíc kubíků vody. Přesto to nestačilo, protože povodeň byla horší než v roce 1997, z níž se při jeho navrhování vycházelo. „Kapacitnější poldr by to částečně vyřešil,“ uvažuje Maňásek. „Nemůžete ale tušit, jestli za rok nepřijde povodeň, která bude ještě hroší, ale taky dalších padesát let nemusí přijít žádná velká voda.“ „Chtělo by to další poldry nebo rozlivy, aby krajina zadržela více vody. Když se bude pořád jen stavět, voda se nebude mít kam vsakovat,“ řekla Vajdíková, podle níž už Lesy ČR v Sazovicích a okolí alespoň čistí některé potoky.
Problematické však bývá sehnat všechny pozemky a peníze na ochranná opatření, která jsou velmi nákladná. Obce ale chtějí situaci řešit. Maňásek hodlá na listopad zorganizovat setkání se zástupci státních firem, jež mají tuto problematiku na starosti. Podle něho by bylo třeba také zvýšit propustnost pod mosty, aby se před nimi nevzdouvala voda.

Autor: