„Můžu říct, že jsem se do auta narodil. Je to můj život,“ řekl před pár lety v rozhovoru pro MF DNES. Dokázal vybudovat motoristické impérium, které prodává, servisuje i pojišťuje vozy světových značek, a současně sbírku veteránů čítající až 400 vzácných strojů v hodnotě stovek milionů korun.
Byl důležitou tváří a hybatelem motoristického prostředí, s oblibou se účastnil automobilových akcí po celé zemi. Zejména Barum rally, kde roky organizoval závod veteránů.
Jeho osobnost měla i společenský přesah. Zajímal se o veřejné dění i politiku, kterou někdy rád kritizoval. Nebyl to nabubřelý milionář, ale svérázný a energický muž, který miluje to, co dělá.
Pracuji v sobotu i v neděli, každý den téměř šestnáct hodin. Na rodinu si ale vždy udělat čas musím. A rád.
Ladislav Samohýlzlínský podnikatel
A měl stále velké plány. V posledních letech chtěl vybudovat muzeum, v němž by vystavoval historické vozy a motocykly. Už to ale nestihne. Ladislav Samohýl zemřel náhle, v sobotu 10. ledna večer. Bylo mu necelých 71 let.
„Znali jsme se od desíti let, což je vlastně celý život. Naši otcové se zabývali historickými auty v rámci zlínského Veterán klubu při ZPS. Občas jsem tam s otcem zašel,“ vzpomíná bývalý ředitel zlínské Barum rally Miloslav Regner. „Auta byla jeho největší koníček,“ potvrdil.
Samohýl řadu let spoluorganizoval závod veteránů, který zahajoval atraktivní zlínskou rychlostní zkoušku Barum rally. A sám se jich také účastnil. Dokázal sem nalákat zajímavé osobnosti: od kardiologa Jana Pirka po herce Boleslava Polívku.
Neměl potřebu ukazovat své bohatství
„Neodmyslitelnou součástí městské rychlostní zkoušky Barumky je prezentační veteránský závod. Podporoval ho a pomáhal organizovat. Účastnily se samozřejmě zejména jeho vozy Bugatti. Každý rok je to díky němu obrovské zpestření Barum Rally,“ poznamenal bývalý zlínský automobilový závodník a šestnáctinásobný účastník Barum rally František Pilka.
Samohýl také opakovaně jezdil závody do vrchu Zbraslav–Jíloviště. „Na podzim nám ještě řekl větu, která se teď vrací s tichou naléhavostí: ‚V roce 2026 zase vyjedu na kopec.‘ Jako by tím přivázal další rok k radosti, k tradici, k burácení motorů a vůni benzínu,“ napsali organizátoři závodu na sociální sítě.
„Ten slib už se nenaplní – ale zůstává v něm všechno, co ho vystihovalo: chuť být u toho, neztratit tempo a znovu se postavit na start.“
Zemřel vášnivý sběratel historických vozů Ladislav Samohýl, měl jich na čtyři sta |
Jeho známí a kamarádi kromě energičnosti připomínají také Samohýlovu bezprostřednost, spontánnost i to, že neměl potřebu dávat najevo své bohatství.
„Byl naprosto lidský, nemůžu na něho zapomenout, je mi smutno,“ reagoval Petr Starý, který pro Samohýla pracoval 25 let a současně byl navigátor českého jezdce Jana Kopeckého.
„Měl obrovské jmění, ale na nic si nehrál. Mohl si dovolit jakýkoliv luxus, ale nevyžadoval ho. Takových lidí je málo,“ připomněl Starý.
Většina Zlíňáků od něj měla auto
Také snobské chování bylo Samohýlovi cizí, což dokazuje situace, která se stala před lety, když do jeho firmy přijeli zástupci firmy Mercedes.
„Všichni byli jako ze žurnálu a on za nimi přišel v nátělníku a kraťasech se slovy: Svítíme, topíme, pracujeme, na nic si nehrajeme,“ popsal Starý.
Ladislav Samohýl v podnikání navázal na svého otce Aloise, který začal auta prodávat v 70. letech. Když v roce 2011 zemřel, holding převzal jeho syn a dál rozvíjel. Bez přehánění platí, že většina obyvatel Zlína si někdy koupila auto u Samohýla.
Zlín hledá investora pro novou čtvrť pod halou. Z plánů vypadly kraj i muzeum |
Kromě vozů Škoda totiž nabízí Volkswagen, Audi, Mercedes-Benz i další. Tyto autosalony se táhnou jeden vedle druhého podél hlavní třídy města směrem na Otrokovice.
Pokud Samohýl někdy komentoval situaci na trhu, dělal to vždy po svém, tedy srozumitelně a svérázně. To se týkalo například trendu, když lidé začali nakupovat levnější vozy.
„Chápu to. Ale je třeba mít na paměti to, co říkají Angličané: Nejsme tak bohatí, abychom kupovali levné věci. Jinými slovy řečeno: k čemu je vám levná věc, do níž musíte potom stále investovat?“ ptal se.
Ve sbírce je vůz Heydrichův i Husákův
Rozšiřoval také sbírku veteránů, která dnes čítá na 250 aut a 100 motorek, včetně mimořádných exponátů. Je v ní téměř celá vývojová řada vozů Laurin & Klement.
Také staré vládní automobily, včetně nacistických, v nichž jezdil zastupující říšský protektor Reinhard Heydrich, jeho nástupce Karl Hermann Frank, nebo českoslovenští prezidenti Antonín Novotný a Gustáv Husák.
Nejstarším vozem je Mercedes-Benz Parsifal z roku 1902, jediný exemplář na světě. Samohýlovy stroje si dokonce zahrály ve filmu s Indianou Jonesem i dalších.
Řepkův mercedes koupil za miliony sběratel ze Zlína. Za kolik, neřekl |
Když provázel zájemce, dokázal o každém exponátu dlouze hovořit. Byl chodící encyklopedií automobilismu a zabýval se jim neustále.
„Na odpočinek moc času není. Ale to, co dělám, je pro mě i koníček. Buď chodíte do práce s tím, že vás to baví, nebo vůbec. Nemohl bych dělat něco jen z povinnosti,“ říkal Samohýl.
„Pracuji v sobotu i v neděli, každý den téměř šestnáct hodin. Jinak by to nešlo. Na rodinu si ale vždy udělat čas musím. A rád. Je to milá povinnost,“ zdůrazňoval.
Sběratel chce přeměnit chátrající tovární budovu na muzeum veteránů |
Když hledal prostory pro muzeum, chtěl nejprve upravit 91. budovu na okraji baťovského areálu. Ačkoliv měl již hotovou studii, sešlo z toho. Pak se chtěl se zlínskou radnicí dohodnout na tom, že veterány umístí do jedné budovy v nově plánované čtvrti pod sportovní halou. Také z toho však nakonec nic nebylo. Teď už je to výzva pro rodinu Ladislava Samohýla.