iDNES.cz

Baťův památník láká stále více návštěvníků, hledá se jeho další náplň

  14:00
Obnovený Památník Tomáše Bati ve Zlíně má za sebou po svém znovuotevření necelou druhou návštěvní sezonu, kterou významně poznamenal koronavirus. I tak si letos v létě budovu prohlédlo 3 600 lidí, což je o 600 více než loni. Nejvíce jich přišlo v srpnu, téměř 1 800.

Památník Tomáše Bati je dominantou Gahurova prospektu ve Zlíně. | foto: Zdeněk Němec, MAFRA

„Myslím si, že památník má stále prostor na zlepšení služeb, aby se stal ještě atraktivnějším místem. Pracovní skupina řeší jeho další obsahovou náplň,“ zmínil náměstek primátora Pavel Brada, který má majetek města v kompetenci a je i součástí zmíněné pracovní skupiny.

„Věřím, že až to bude vše hotovo, návštěvnost se zvýší. Potenciál na růst návštěvnosti ještě je.“

Památník, jehož působivou dominantou je replika letounu, v němž se v roce 1932 zabil Tomáš Baťa, musel být kvůli koronaviru zavřený letos na jaře. Od května byl opět otevřený a konaly se v něm různé akce.

Ještě 3. října se tam uskutečnil festival Den architektury, ale přednáška o památníku, která měla být o pár dní později, už byla zrušena. Aktuálně je kvůli zhoršující se situaci s koronavirem Památník Tomáše Bati zavřený minimálně do 3. listopadu, kdy by měl skončit nouzový stav.

Město však dál řeší, jak využít další prostor výjimečné budovy, kterou navrhl baťovský architekt František Lýdie Gahura, především její horní prázdné patro.

„K finální podobě jsme ještě nedospěli, příští rok bychom měli definitivně rozhodnout. Památník si zaslouží, aby to už bylo dořešené,“ řekl Brada.

Architekt Petr Všetečka, jenž je autorem přestavby a také členem pracovní skupiny, dává přednost střídmému řešení.

„Čím méně toho v patře bude, tím lépe,“ uvedl před nedávnem. „Je to jediný samostatně využitelný prostor v památníku, ale není bezbariérově přístupný a jeho přístupnost je omezená i s ohledem na požární bezpečnost. Dovedu si představit jeho využití například pro krátkodobé výstavy, aniž bychom ho příliš zaplňovali věcmi.“

Podle náměstka primátora Miroslava Adámka, jenž má památník v kompetenci, by v horním patře mohly být informace, které se nevejdou do zázemí. „Všechno, co se váže k památníku a k Baťovi,“ míní.

„Za hlavní hodnotu, zejména Tomáše Bati, považuji jeho myšlenky. Byl podnikatel, ale současně taky psycholog a filozof. Mohly by tam být uvedeny jeho myšlenky, citáty i časová osa baťovského impéria,“ uvažuje Brada. „Něco by se mohlo promítat přímo na stěny.“

V úvahu, jak prostor využít, přichází také vystavení věcí, které souvisejí s Baťovým životem. K dispozici jsou například hodinky či prsten. Architekt Všetečka by ale nechtěl, aby památník náplní suploval muzeum.

Autor:
zpět na článek