Expozice v Baťově památníku by měla být otevřena v prvních dubnových dnech příštího roku. Samotné výročí Baťova narození připadá na 3. dubna.

Zlínští radní diskutují o větším využití budovy už od jejího znovuotevření v roce 2019. Její třetí podlaží dosud zůstávalo prázdné, jen s replikami dobových lamp. Město si slibuje, že díky nové expozici se zvýší návštěvnost unikátní památky z baťovské éry.

„Naším záměrem je vytvořit moderní, edukativní a esteticky kvalitní expozici, která citlivě doplní prostor památníku. Široké veřejnosti přístupná expozice bude zaměřena na spolupráci Tomáše Bati a Františka Lýdie Gahury, který je klíčovou postavou zlínské urbanistické koncepce,“ uvedla náměstkyně primátora Martina Hladíková.

Město ve výběrovém řízení oslovilo tři společnosti. Realizací nakonec pověřilo pražskou společnost Capacity Expo, která nabídla cenu 1,185 milionu korun bez DPH. Dalším zájemcem byla Univerzita Tomáše Bati, jejíž projekt však byl o něco dražší a podle výsledného hodnocení méně propracovaný a kvalitní.

Za vstup do Památníku Tomáše Bati si lidé připlatí, výjimkou jsou školáci

Vytvoření expozice pro Památník Tomáše Bati bude podle autorů velkou výzvou, protože se nejedná o klasický výstavní prostor.

„Pracovat budeme s různými průhlednými, reflexními i decentně barevnými panely s tištěnými grafickým prvky. Těmito panely v různé velikosti budou návštěvníci moci pohybovat a měnit tak ráz expozice,“ sdělil vedoucí realizačního týmu Jan Rolník.

Jeho tým stojí například za stálou expozicí přírody v Národním muzeu v Praze nebo za prezentací v českém pavilonu na světové výstavě Expo 2015 v italském Miláně.

Nejlépe co nejstřídmější řešení

Expozice bude variabilní a nabídne divákovi možnost aktivního zapojení. „Tento koncept navazuje na podstatu památníku – je otevřený, přehledný a nevnucuje jediný výklad,“ doplnila vedoucí památníku Magdaléna Hladká. „Pokud to půjde, je naším záměrem zachovat jej pro návštěvníky i po skončení jubilejní sezony,“ uvedla.

Konkrétnější podoba expozice by měla být známá na začátku roku 2026. Řada milovníků architektury si přála, aby prostory památníku zůstaly co nejprázdnější a mohla tak vyniknout síla architektury.

Památník Tomáše Bati chystá expozici, která představí architekta Gahuru a podnikatele Baťu.

„Některým vadilo dokonce umístění repliky Baťova letadla v roce 2019,“ podotkl architekt Petr Všetečka, který je autorem současné přestavby.

Všetečka se snažil, aby v co největší míře zůstaly zachovány původní prvky z třicátých let. Pro třetí podlaží by navrhoval co nejstřídmější řešení, aby se nenarušil dojem z architektury stavby.

„Třetí podlaží není propojeno s hlavní pietní částí, je to univerzálně využitelný prostor, pro který je dobrá určitá proměnlivost. Samozřejmě ale záleží na provedení. Nesmí to přebít hloubku základního zážitku,“ zdůraznil Všetečka. „Stojí za to jít do rizika a zkoušet to. Zásadní je kvalita expozice a také práce se světlem,“ dodal.

„Náplň památníku byla od počátku experimentální. V průběhu třicátých let zde byly vždy nějaké expozice, které se během let proměňovaly,“ uvedl historik a ředitel zlínského Státního okresního archivu David Valůšek.

Expozice ve 30. letech byly věnovány osobnosti Tomáše Bati, ale také působení firmy v regionu i celé republice. „Shrnovaly také historii, současnost a vizi budoucnosti Zlína. Byla to jakási wikipedie města,“ dodal.

Býval zde i koncertní sál

Podle Valůška nebyla tato budova postavena pro to, aby byla prázdná. Původně se na tomto místě plánovalo městské muzeum a památník po otevření tuto funkci plnil.

„Dnes jsme v úplně jiné situaci. Existuje řada míst, která se baťovské historii nebo architektuře věnují, ať už je to muzeum, galerie, budova 21, nebo Baťova vila,“ podotkl Valůšek. I podle něj je proto důležité, jak bude nová expozice pojata.

Zatím bylo v památníku jen několik krátkodobých výstav, například k výročí tragické smrti a pohřbu Tomáše Bati v roce 2022 nebo k otevření památníku v roce 2023.

Po Baťově památníku se změní i jeho okolí, bude lákat pěší k procházce

Budova navržená zlínským architektem Františkem Lýdie Gahurou byla otevřena 12. července 1933, přesně rok po smrti Tomáše Bati. Svému původnímu účelu přestala sloužit v roce 1945.

O deset let později byla razantně přestavěna podle plánů architekta Eduarda Staši na Dům umění s koncertním sálem pro Filharmonii Bohuslava Martinů a expozicí galerie.

Když se orchestr odstěhoval do nové budovy Kongresového centra a galerie do bývalého továrního areálu, zůstala budova prázdná. Mezi lety 2016 a 2018 proběhla rekonstrukce, která ji vrátila do podoby z 30. let.