„Je smutné, že na výzvy nikdo nereaguje,“ posteskl si šumický starosta Josef Podešť. „Byl to náš dědinský kolorit. Nevíme, co s tím uděláme.“
Obec shání páleničáře, jak může. Vysílá výzvy v obecním rozhlase, šíří informace po internetu, pátrá po lidech v okolí. „Zájem bohužel není,“ konstatoval Podešť. „Měli bychom jenom pomocníka, ale ne odpovědnou osobu, která by počítala čísla a líh.“
Pálení je zase dražší, lidé i tak vozí kvas. Úroda švestek byla letos slušná![]() |
Vhodným páleničářem je důchodce, protože jde o sezonní, nikoliv celoroční zaměstnání. Musí mít chuť do práce a energii. Být svědomitý a poctivý. A nebát se zodpovědnosti, která je podle starostů klíčová.
„Zajímavé je, že když jsme s lidmi jednali, nikdo z nich se neptal, kolik bude brát peněz. V tom problém není,“ míní starosta Bojkovic Petr Viceník. „Páleničář ale odpovídá za výsledný produkt, a když se nepodaří, tak se to vlastník snaží shodit na všechno jiné než na svůj kvas. Také pracuje se spotřební daní, což nejsou úplně malé peníze. Lidé ale nechtějí nést na svých bedrech zodpovědnost,“ doplnil.
Nejhorší rok v historii, bědují páleničáři. Lidé vyrábějí kořalku i z kompotů |
„Má na to vliv doba,“ souhlasí Podešť. „Každý chce mít doma klid a nechce se zříci pohodlí a vzít na sebe odpovědnost. Být páleničářem je zodpovědná práce.“
V Šumicích pálenice asi zanikne
V Bojkovicích mají pálenici zavřenou druhým rokem, v Šumicích dokonce třetím. Zatímco v Bojkovicích se nevzdávají naděje v hledání a doufají, že příští rok se opět tamní kotle naplní kvasem, v Šumicích už uvažují o tom, že by pálenici přestavěli na něco, co by bylo využíváno.
Tamní obyvatelé tak musejí vozit kvas do vzdálenějších pálenic, například do Uherského Brodu, kde i díky tomu o zákazníky nouzi nemají. „Letos je u nás velká nadúroda švestek. Objednávky už nebereme, máme je až do poloviny března,“ hlásil provozovatel uherskobrodské palírny Zdeněk Chvilíček.
Konec velké tradice? Páleničářů na Zlínsku ubývá a chybí jim nástupci![]() |
Podle něho se páleničáři špatně shánějí, protože jde o práci spojenou s výběrem daní a platby jsou poměrně vysoké. Daň se navíc každý rok mění, tedy zvyšuje.
Roli může hrát i to, jestli se v pálenicích topí dřevem, nebo plynem. Bojkovická a šumická jsou na dřevo, takže obsluha kotlů musí stále přikládat a práce není čistá. Tamní starostové ale říkají, že předělávat zařízení na plyn nemá smysl, pokud schází obsluha.
Mladé práce paleničáře neláká
Nezájem o tradiční profesi pociťují páleničáři po celém kraji, v drtivé většině se jim ale zatím daří provoz jejich zařízení udržet.
„Několik roků nemůžeme nikoho sehnat. Dávali jsme si inzeráty, máme to vylepené na pálenici. Nikdo o to ale nemá zájem,“ poznamenal páleničář z Březnice Lubomír Chalupa.
V aktuální sezoně by pálil i v noci, protože zájemců je dost, ovšem nemá na to lidi. „Všichni říkají, že je to veliká zodpovědnost, kterou nechtějí mít,“ všiml si.
Slivovice tekla proudem a byla i exotika. V Ostrožské Lhotě koštovali pálenky![]() |
Mezi mladšími o tuto práci zájem také není, ačkoliv pálení slivovice má v kraji dlouhou tradici. „Dříve to byl svátek, když se jelo do pálenice, teď mladší lidé dovezou kvas a jen si pak přijedou pro vypálenou slivovici,“ poznamenal Chalupa. „Přístup je dnes jiný. Ani trnky už moc lidí trhat nechce, třešně vůbec nikdo.“
Páleničářství tak kopíruje zemědělství, kde si podnikatelé stěžují už delší dobu na to, že nemůžou sehnat lidi na manuální práci, obzvláště sezonní. „Je to problém všech sezonních zaměstnání. Takových provozoven jako u nás bude bohužel stále víc,“ obává se Viceník.




