Tři roky se vleklo jednání o výkupní ceně posledních pozemků, které silničáři potřebují pro to, aby si vyřídili stavební povolení na potřebnou dostavbu dálničního obchvatu Otrokovic. S majiteli ploch – Pavlem a Milanem Gregůrkovými a jejich manželkami – se až stonásobně rozcházeli v názoru na hodnotu klíčových ploch.

Situaci konečně rozsekl majetkoprávní odbor otrokovické radnice, když vydal rozhodnutí o vyvlastnění. Gregůrkovi se však vzápětí odvolali, takže termín zahájení výstavby, který je stanovený na druhou polovinu letošního roku, je velmi ohrožený.

„Odvolání bylo podáno, věcí se bude zabývat krajský úřad. Cena byla stanovena podle znaleckého posudku zadaného správním orgánem,“ přiblížila mluvčí otrokovické radnice Romana Stehlíková s tím, že přesnou cenu sdělit nelze.

Silničáři nabídli 150 korun za metr čtvereční

Silničáři podle zákona nabídli v rámci vyvlastnění asi 150 korun za metr čtvereční, což je osminásobek bonity půdy, jaká byla před vydáním územního rozhodnutí. Gregůrkovi požadovali mnohem více, zhruba 2 500 korun za metr. A cena, za kterou otrokovická radnice pozemky vyvlastnila, se jim také nelíbí.

Plánované dokončení obchvatu Otrokovic.

„Není to podle tržní ceny, jak by to mělo být,“ reagoval Pavel Gregůrek. „Nemůžeme za to, že se ještě nestaví, tržní cena je prostě někde jinde. Kupoval jsem tam pozemek od státu za dva tisíce korun za metr a bylo tam věcné břemeno, tak mi nemůžou dát o kilometr dál jen 200 korun.“

Přitom jde jen o zhruba 320 metrů čtverečních, kvůli kterým se nedaří postavit obchvat (jenž je součástí důležité dálnice D55), který zabere desítky tisíc metrů čtverečních.

„Je to jejich strategie, budou to brzdit,“ posteskl si otrokovický starosta Jaroslav Budek.

Obchvat je pro město důležitý v tom, že odvede spoustu aut z jeho přetíženého centra a usnadní cestování řidičům, kteří pokračují dál na jih k Uherskému Hradišti.

„Není to jen benefit pro občany našeho města, ale i příslib lepší dopravní situace pro všechny obce jižně od nás,“ podotkl Budek. Doplnil však, že vzniká pracovní skupina otrokovických zastupitelů, kteří hodlají s majiteli pozemků jednat.

Gregůrek odmítl, že by s bratrem chtěli dělat obstrukce. „Nemáme zájem obchvat brzdit, snažíme se dohodnout,“ řekl.

Silničáři s bratry Gregůrkovými stále jednají, a pokud by se domluvili, nebude rozhodnutí o vyvlastnění a odvolání proti němu podstatné.

„Odvolání může přípravy obchvatu prodloužit. Pořád je tady ale prostor pro dohodu,“ naznačil mluvčí Ředitelství silnic a dálnic ČR Jan Rýdl.

Soud by mohl způsobit několikaleté zpoždění

Pokud by ale silničáři s Gregůrkovými společnou řeč nenašli, mohl by se spor dostat až k soudu, což by znamenalo zdržení možná i o několik let.

U soudu skončily dříve už dva případy, kdy se silničáři nemohli se stejnými majiteli pozemků dohodnout při přípravě první poloviny obchvatu. Ústavní soud se v roce 2015 rodiny Gregůrkových dvakrát zastal.

V jednom případě dostala původně od státu za pozemky 3,5 milionu korun a požadovala přitom tržní cenu, jež byla tehdy zhruba desetinásobná, tedy asi 36 milionů korun. V tom dalším vysoudila zhruba 11 milionů korun místo původně nabízených 1,5 milionu (viz též Za vyvlastnění pozemku se patří dát tržní cenu, zastal se soud rodiny).

Z obchvatu Otrokovic je zatím hotová pouze polovina a řidiči netrpělivě čekají na tu druhou, aby nemuseli po pár set metrech sjíždět z dálnice na přetíženou křižovatku a pokračovat po silnici I. třídy směrem na jih.

„Zlínský kraj je jedním z regionů, kde se přípravy důležitých cest brzdí a deficit dálniční sítě je tam velmi palčivý. Tamní plánované dálnice je proto třeba brát jako priority,“ uvedl Rýdl.

V současnosti je u ledu i příprava pokračování dálnice D49 z Hulína do Fryštáku, protože v její trase žijí chránění živočichové. Rozhodovat v tomto případě bude soud.

Současně je v běhu petice za dostavbu dálnice, kterou dostanou poslanci a senátoři, aby co nejrychleji schválili zákon, jenž usnadní povolování dálničních staveb.