Když letos v červnu vydatně zapršelo, voda stekla i do otrokovické čtvrti Kvítkovice, kde zaplavila sklepy desítek domů. Špinavá voda se valila přes cesty i dvory. Některé domy poškodila. Na jednom byla škoda půl milionu korun.
Obyvatelé Kvítkovic mívají s vodou při přívalových deštích potíže už dlouho. Věřili však, že při výstavbě dálničního obchvatu města už budou vyřešeny. Opak byl pravdou. Byly možná ještě horší.
„Voda vzala ze stavby dálnice zeminu a štěrkopísek, takže do Kvítkovic nateklo bahno, bez dálnice by to byla jenom voda,“ zmínil obyvatel Kvítkovic a předseda komise tamní místní části Radek Štěrba.
„Hlavní problém ale spočívá v tom, že nad dálnicí už měly být vybudované dva suché poldry (nádrže), kanály a vodní příkopy. Pokud tyto stavby nejsou hotové, těleso dálnice vodu nažene do tří velkých propustků, jimiž se voda dostane silným proudem do Kvítkovic,“ doplnil.
Silničáři začali druhou část dálničního obchvatu Otrokovic stavět před dvěma lety. Plány na pozemkové úpravy, které obsahují výstavbu poldrů a příkopů, však ještě nemají ani stavební povolení. Investorem akce, jejíž první etapa vyjde na více než 80 milionů korun, je Státní pozemkový úřad (SPÚ).
„Stavební povolení na pozemkové úpravy by mělo být vydané během září nebo října. Pozemkové úpravy by přitom měly vznikat souběžně s dálnicí, možná že už dřív, aby to ochránilo stavbu samotné dálnice i Kvítkovice,“ míní starostka Otrokovic Hana Večerková.
Projekt chystaný SPÚ byl dokončený v roce 2014. Měl změnit odtokové poměry v okolní krajině tak, že by voda při velkých deštích nezaplavila obytné doby. V rámci 1. etapy půjde o dvě záchytné nádrže, včetně příkopů, výsadby, a tři polní cesty.
„Tato zařízení byla vybrána jako prioritní nezbytná opatření pro zamezení povodním a erozi půdy při přívalových srážkách,“ řekla mluvčí SPÚ Lenka Růžková.
Strany si jen přehazují míč, vadí obyvatelům
Úřad říká, že musel nejdříve získat potřebné pozemky, část úprav přitom byla v zástavbě, kde pozemky vykupovalo město Otrokovice.
„To se městu podařilo až na konci loňského roku. Bez těchto pozemků nebylo možné dopracovat projektovou dokumentaci, na kterou je navázaný další zákonný postup stavby,“ naznačila Růžková.
Starostka Otrokovic sdělila, že město získalo poslední potřebný pozemek v roce 2018 a loni si vyřizovalo dočasný zábor některých ploch pro stavební práce. „Myslím si, že kvůli městu se příprava nebrzdila,“ řekla Večerková.
Starostka napsala dopis ministerstvům dopravy a zemědělství, aby se akce urychlila a stát na ni dal peníze. Podepsalo se pod něj asi 130 obyvatel Kvítkovic. „Zúčastněné strany si teď přehazují míč, obyvatele to ale nezajímá,“ řekl Štěrba.
Náprava by měla přijít během dvou let
Dálniční obchvat staví Ředitelství silnic a dálnic a podle šéfa jeho zlínské pobočky Karla Chudárka se pozemkové úpravy zpravidla dělají až po do dokončení cest.
„Spíše to bývá až po našich stavbách, málokdy před nimi. Je to tak lepší i proto, že na stavbách děláme občas změny, které nejsou v projektu,“ naznačil Chudárek.
„Selský rozum a logika říká, že by se měla nejdříve realizovat opatření, která svádí vodu do příkopů, než nejdříve dokončit dálnici a teprve potom dělat protierozní opatření,“ oponuje Štěrba.
Obě státní organizace se nemohly dohodnout na tom, která z nich zaplatí jaký podíl z nákladů. Nakonec by to mělo být tak, že na silničářích bude 70 procent. Dohoda ale ještě uzavřena není. „Myslím si, že s financováním problém nebude,“ odhadl Chudárek.
Pokud silničáři budou mít peníze, mohly by práce podle Růžkové začít ještě v letošním roce. Skončily by v roce 2022. Zbytek nákladů zaplatí SPÚ a malou část Otrokovice. Celkové náklady přesáhnou 100 milionů korun.