Maximální rychlost je tři a půl metru za sekundu, průměrná šest celých tři desetiny, hlásí velkoplošná obrazovka nad dorazem běžecké dráhy. Student, který do něj právě v plné rychlosti narazil, k ní honem obrací oči a skupinka spolužáků jeho výkon ocení.
Laický pozorovatel na první pohled pozná, že udržel rychlost slona, stejně jako běžci před ním. I když je obrázek zvířete tím nejméně podstatným údajem z celé obrazovky, upoutá jako první. Spolehlivě. Studenty Střední průmyslové školy Otrokovice už tolik nerozptyluje, soustředí se na číselné údaje, které kromě zmíněných časů nabízejí třeba také maximální zrychlení v různých fázích pohybu. Snímají ho čidla podél dráhy.
„Z výsledných dat můžeme sestavit graf závislosti dráhy na čase nebo závislosti rychlosti na čase. Také se na tom dá demonstrovat princip úsekového měření na silnicích,“ vysvětluje ředitel školy Libor Basel, jak široké využití ve výuce dráha má.
Zařízení je součástí Experimentária, které škola začala budovat před deseti lety. Základní myšlenkou bylo přilákat děti a mladé lidi k technice a přírodovědným oborům. Dnes zabírá celou jednu budovu areálu školy, od suterénu až do třetího patra. Běžecká dráha je zatím nejnovějším přírůstkem, přesněji řečeno – dráha tady byla, ale teď je nová a modernější. Umí toho víc. Další zařízení, které škola plánuje pořídit, bude 3D pískoviště.
„Je v něm speciální písek, ze kterého se dají stavět třeba přehrady nebo tunely, ty se mohou plnit tekutinou a snímat kamerami. Vznikají tak modely staveb, na kterých můžeme demonstrovat řadu jevů,“ popisuje Basel.
Zrovna prochází kolem hvězdárny – černého nafukovacího stanu. Venku u něj hučí ventilátor, uvnitř projektor na stěny promítá letící roj Perseid. Zrovna tak to však může být jiný vesmírný úkaz, podmořský svět nebo třeba snímky buněčných struktur.
Od plavební komory po elektronový mikroskop
Žáci školy se v Experimentáriu běžně učí, zároveň je ovšem otevřené všem školám, včetně mateřských. Pro ty nejmenší mají speciální stavebnice nebo koberec, na kterém mohou stavět mosty z kostek. „Běhají mezi nimi ve stavařských přilbách,“ popisuje s úsměvem manažerka Experimentária Libuše Jandoušová.
Starší školáci tady mohou pochopit základní fyzikální principy nakloněné roviny či kladky, ale také zjistit, jak funguje elektromagnetický jeřáb, jak se zapojuje ovládání chytrého domu, pochopit fungování plavebních komor nebo vyzkoušet trenažéry jízdy v autě a na motorce. Budoucí instalatéři mají k dispozici panely, na kterých zapojují rozvody vody nebo třeba rekuperaci vzduchu. Automechanikům simulují závady na autě, další panely představují principy hydrauliky.
Pro veřejnost Experimentárium přístupné není, školy mohou návštěvu pojmout jako výlet nebo si objednat konkrétní pracoviště. Otrokovická průmyslovka dala k dispozici čtyři desítky souborů s pracovními listy pro různě staré žáky. „Záleží jen na nich, jak to pojmou, vždycky jim ale připravíme, o co mají zájem, a je jim k dispozici náš pedagog,“ líčí ředitel.
Nabízí se také pracoviště s elektronovým mikroskopem, které využívají i firmy. A zdejší studenti chemických oborů se díky němu zapojí do projektu ČVUT, který zkoumá, jak speciální vlákna přidaná do betonu změní jeho vlastnosti.
Za deset let provozu zařízení zásadně vyrostlo. Protože je skutečnou součástí školy, putují sem investice, které škola získá na vybavení pro výuku. Třeba zmíněná čidla podél běžecké dráhy se dají snadno vyjmout a použít úplně jinak a na jiném místě. Instalatéři, autoelektrikáři a žáci dalších oborů jsou tady doma a třeba chemické laboratoře, i když jsou v jiné části školy, patří do prohlídek Experimentária rovněž.
Tehdy na začátku byl přitom jen příslib dotace na pořízení ionosepu, přístroje na analýzu iontů, kyselin a zásad pro chemickou laboratoř, a jedna prázdná budova školy. Jenomže to byl zároveň nápad, který měl potenciál udělat na jednom místě skvěle vybavené centrum technického a přírodovědného vyučování, otevřené všem školám ve Zlínském kraji.
V Experimentáriu děti nadchnou pro techniku. Mohou vše osahat i zkoušet |
Původní plán je však dávno překonaný. Žáků základních škol se tady protočilo zhruba 18 a půl tisíce, středoškoláků přes dva tisíce, včetně dvou stovek zahraničních. Na začátku škola postupně nakupovala jeden přístroj za druhým, dnes firmy samy nabízejí svá zařízení a Experimentárium využívají k výuce odborné školy z celé republiky. Otrokovická průmyslovka jim totiž může nabídnout i stravování, ubytování nebo sportovní halu. Kromě škol ze Zlínského kraje jezdí pravidelně třeba školy z Plzně, Českých Budějovic nebo Prahy.
„Za provoz Experimentária nevybíráme žádné vstupné, školy se objednají, my jim připravíme, co potřebují. Když přijíždějí z větší dálky, mohou zůstat přes noc, spojit to s návštěvou Zlína,“ vypráví Basel. A v poslední době už se otrokovická průmyslovka, která je zároveň univerzitní školou zlínské Univerzity T. Bati, dostává i do povědomí dalších univerzit nebo zahraničních škol.
