Druhá budova gymnázia a knihovna v otrokovické části změnily vzhled. Architekt čelí kritice, svůj postup ovšem hájí.
„Je to už tento rok druhá veřejná stavba, která byla v centru Baťova necitlivě znehodnocena,“ upozornil Vít Marek, propagátor otrokovické historie na webu Ať žije Baťov a student dějin umění, který působí v pražském Centru architektury a městského plánování.
Z Bahňáku je Baťov, část Otrokovic se vrátila k názvu z baťovské éry |
Naráží na budovu knihovny stojící opodál, kterou letos nechalo opravit město. Původně byla postavena jako čistírna až po baťovské éře kolem roku 1956, ale cihlová fasáda jí zůstala. Poté, co se z ní v 90. letech stala knihovna, byla obložena cihelnou páskou.
Nyní je však i z ní podle Marka „běloskvoucí polystyrenový kvádr“, byť u ní jsou použité cihelné pásky pod a kolem oken.
Výrazná architektonická tradice
„Kvalitní architektura není o budování výrazných solitérů, ale o navazování na kontext. V případě zmíněných rekonstrukcí přitom ani nejde o nadprůměrnou architekturu s jakoukoliv přidanou hodnotou, která by si dokázala popření kontextu obhájit. Jsou to rekonstrukce bez nápadu,“ myslí si Marek.
Podle něj je u veřejných staveb podobný přístup trendem u méně významných rekonstrukcí kulturních domů nebo samoobsluh na vesnicích. „Ne při přestavbě městských knihoven či gymnázií a už vůbec ne v prostředí s tak výraznou architektonickou tradicí,“ doplnil Marek.
Kritický názor má i architekt Ivan Bergmann, který stojí mimo jiné za zdařilou rekonstrukcí mrakodrapu ve Zlíně.
„Baťov je pro mne menší Zlín v historických Otrokovicích se vší jeho architektonickou kvalitou a hodnotou urbanistickou i materiálovou, včetně budov s jejich cihelnými fasádami,“ popsal. „Tak proč jejich dnešní nelogické převlékání do zpozdilých ‚laciných‘ bílých šatů? To by architekti a památkáři neměli připustit,“ řekl Bergmann.
Nevytváříme historické plagiáty, míní architekt
Autorem obou rekonstrukcí je architekt Pavel Fürst z Halenkovic. Podle něj lze k rekonstrukcím a stavebním úpravám přistupovat ze dvou úhlů pohledu.
„Buď se snažíme zachovat původní materiálové řešení a upravit hmotové uspořádání v soudobém duchu. Nebo zachováme historické hmotové řešení a pak volíme moderní materiály,“ uvedl.
Baťovské domky v Otrokovicích. (říjen 2025)
Zdůraznil přitom, že architektonické zásahy by měly být vždy identifikovatelné v čase. „Cílem není vytvářet historické plagiáty,“ sdělil Fürst, který chtěl hledat soudobá řešení. „U knihovny jsme proto použili cihelný pásek nikoli v historické podobě režné cihly, ale v aktuální moderní interpretaci, kterou jsme navíc přenesli i do interiéru.“
Podobný názor má otrokovická starostka Hana Večerková. „Budova knihovny vznikla v původním objektu staré výměníkové stanice, která sama o sobě neměla historickou hodnotu. To, že jsme ji zateplili a dali jí nový kabát, proto vnímám jako krok ku prospěchu věci,“ je přesvědčená.
„U takových objektů nevidím nic, co by bylo nutné zachovávat v původní podobě. Jsme rádi, že se nám podařilo získat dotaci a vybudovat moderní knihovnu, která plní současné potřeby,“ dodala Večerková.
Cihelný pásek nebyl autentický
Podle ní se podobné úpravy nedají označit za necitlivé. „Samozřejmě bychom měli ctít historické hodnoty tam, kde jsou, ale zároveň musíme uvažovat prakticky. Pokud zvolený materiál, jako například cihelný pásek, odolá času a dobře funguje, pak v tom nevidím problém. Naopak u knihovny jsme se snažili, aby tyto pásky byly přiznané na fasádě a vytvářely přirozený detail,“ líčí starostka.
Ředitel gymnázia Ivo Kramář upozornil, že původní cihelný pásek, který na budově B byl, už nebyl autentický.
„Šlo o imitaci cihel, navíc budova už dříve prošla zateplením a dávno ztratila svůj původní ráz. Vracet se tedy k pásku, který nebyl baťovský, by podle mě bylo nesmyslné. Architekt Fürst k rekonstrukci přistoupil citlivě a s respektem k celku,“ prohlásil Kramář.
Ekonomická stránka
Když se přitom opravovala hlavní budova Gymnázia Otrokovice, její „baťovský“ charakter zůstal zachovaný u všech objektů, které jsou součástí komplexu. Tedy i Základní školy Mánesova a přístavby propojující obě školy.
„I když přístavba už původní baťovský ráz nezachovává, je aspoň obložena a barevně laděna do červena tak, aby vizuálně korespondovala se Základní školou Mánesova,“ popsal Kramář.
Společenský dům slaví 80 let, do Karfíkovy budovy se jezdilo za zábavou |
Dalším důležitým hlediskem je ekonomika. „Architekt je nositelem nápadu, ale konečné rozhodnutí leží na majiteli, který musí respektovat své finanční možnosti. Pokud například uvažujeme o zateplení objektu a zároveň o obkladu cihelným páskem, je třeba si uvědomit, že tím konstrukci prodražujeme,“ konstatoval Fürst.
„Před několika lety přišla ekonomická krize a s ní prudce vzrostly ceny energií. Na to musíme reagovat a energetická úspornost dnes hraje zásadní roli,“ podotkla starostka Večerková.
Marek reagoval, že v případě aktuálního řešení nejde o levnější variantu. „Klasická cihlová fasáda, jak je viditelné u bytového domu naproti, vydrží přes osmdesát let. Cihelné pásky zůstaly v dobrém stavu třicet let,“ zmínil. „Životnost bílé fasády lze počítat klidně v jednotkách let. Co teď může vypadat jako laciná varianta, se v dlouhodobém horizontu ještě prodraží.
Baťov není památkově chráněný
Platí přitom, že rekonstrukcí budov jejich majitelé neporušili zákon či pravidla památkové péče. Zatímco ve Zlíně je jeho baťovské jádro chráněné a díky tomu si uchovalo svoji podobu, otrokovický Baťov je na tom jinak. S výjimkou v podobě Společenského domu, který je od roku 2014 prohlášen za památkově chráněnou budovu.
Zdejší baťovské budovy a domky si dlouhá léta uchovaly původní tvář, po ničivých povodních v roce 1997 ale došlo k razantní změně.
„Stavební zásahy při nutných opravách na mnoha místech zakryly původní architektonický výraz domků i svobodáren,“ uvedla historička architektury Klára Eliášová na webu Zlínského architektonického manuálu. „Část domků překryly novodobé vrstvy barevných omítek. Různé přístavky i svébytné zdobné prvky pozměnily dispozice i vnější podobu domů k nepoznání,“ dodala.
Za deset let budou v Otrokovicích nové byty, opravený Baťov i obnovený park |
U veřejných budov ovšem použití cihel a betonu stále převládalo. Příkladem jsou přístavba ZŠ Mánesova, stavba bytového domu nedaleko Společenského domu či novostavby Senioru B a C. „Tyto stavby dokazovaly, že i nová architektura může být citlivě zasazená do prostředí s dlouholetou tradicí,“ upozornil Marek.
Podle něj by se mělo rekonstruovat s citem a rozmyslem. „Je pochopitelné, že postupně přicházíme o část charakteru místa přestavbou baťovských domků, ale u veřejných staveb by se takové věci opravdu dít neměly,“ řekl.
„Baťov byl místem, které budovaly největší špičky naší architektury, a zajímali se o něj i světoví architekti. Všichni jejich následovníci to donedávna ctili. Proč k tomu v posledních letech přistupujeme tak necitlivě? “ ptá se Marek.
