Během čtyř loňských třídicích dnů se studenti probrali 1 200 tunami odpadu z dvanácti lokalit rodinných i bytových domů. Z Podvesné, Jaroslavic, Boněcka, Jižních Svahů či Padělků. Předtím se konalo třídění v roce 2019.
Mezi odpadem, který do černých popelnic nepatří, byl především bioodpad. Po městě je přitom přes 10 tisíc hnědých nádob na bioodpad, které jsou zdarma.
„Odpad jde na skládku, kde zabírá místo a nemá žádné další využití. Přitom by tam v následujících letech mohlo být uloženo to, co jinak využít nejde. To je největší škoda,“ uvedla Agáta Zajíčková z radničního odboru životního prostředí a zemědělství.
Skládkování odpadu bude dražší
Skládka Suchý důl má kapacitu na dalších deset až dvacet let, ale mělo by na ní končit jenom to, co tam patří. Už proto, že se bude skládkování zdražovat a zpřísňovat.
„Od roku 2035 bude možné na skládkách ukládat pouze odpad, který není výhřevný a jinak využitelný. Je také stanovený limit, kolik ho může být z celkové produkce odpadu,“ řekl ředitel zlínských technických služeb Jakub Černoch.
Studenti se ve Zlíně probírali odpadky. Zjistili, že se lidem nechce třídit![]() |
Na skládce bude moci skončit jen deset procent odpadu. To, co lidé nevytřídí, za ně bude dělat město, což má i ekonomický rozměr.
„Nejlevnější je, když to nemusíme dotřiďovat mechanicky. Ve městě je dostatečný počet kontejnerů, každý může vyhodit odpad odděleně,“ poznamenal Černoch. „Věřím, že se bude situace s tříděním postupně zlepšovat,“ doplnil.
Do hnědé popelnice patří i zbytky z kuchyně
Součástí skládky Suchý důl je navíc kompostárna, v níž se tuny bioodpadu zpracovávají. Jen loni vyprodukovala 1 180 tun kompostu, který si lidé odvezli.
„Pro občany máme tuto službu zdarma. I když jsou dané limity, máme ho takové množství, že je k volnému odběru,“ podotkla Zajíčková.
Bioodpad tvoří hlavně zelené zbytky z kuchyně, které jsou co do hmotnosti těžké. Vytváří ho každá domácnost a jeho množství roste. Když se začaly používat hnědé nádoby na bioodpad, lidé je plnili posekanou trávou, starým listím či větvemi, ovšem ne zbytky z kuchyně.
Třídění se zhoršuje
Jen pro srovnání: v roce 2019 bylo při posledním statistickém třídění ve směsném odpadu 57 procent odpadu, který bylo možné recyklovat. Třídicí kázeň lidí se tedy podle čísel zhoršuje.
Do černých popelnic házejí stále více nejen bioodpadu, ale také papíru, textilu a skla. A objevují se i křiklavé případy.
Obce musejí třídit textil. Je to zbytečné a zatěžující, oponují starostové![]() |
V nádobě na směsný odpad byla mrtvá jehňata či svlečka hada. Ale i v jiných nádobách jsou věci, které tam nepatří. V bioodpadu zavařené višně ve sklenici s kovovým víčkem, plechovka od piva, psí exkrementy v igelitovém pytlíku nebo kilo bonbonů v sáčku. V nádobě na papír zase pytel s plasty.
„Některým lidem je to jedno. Otevřou první popelnici, vhodí tam odpad a jdou dál,“ míní Zajíčková. „Argumentují tím, že platí za svoz odpadu, a když někdo chce, ať si to přebere. Kvůli tomu ale může být svoz odpadu dražší,“ upozornila.
Lépe třídí obyvatelé rodinných domů
Pokud jde o třídicí kázeň, tak je lepší u lidí, kteří bydlí v rodinných domech a jsou omezeni jednou černou popelnicí. Na sídlištích s většími černými kontejnery, kde je anonymita mnohem větší, obyvatelé třídí méně.
Každého loňského třídění se zúčastnilo v průměru pět studentů z různých fakult zlínské Univerzity Tomáše Bati (UTB). Jejich dojem byl spíše negativní. „Pohled na skládku a na to, co lidé vyhazují, je bolestně zarážející,“ uvedla studentka oboru ochrana životního prostředí Karolína Dyjáková.
Češi třídí odpad stále víc, přesto končí na skládce. Firmám se to vyplatí![]() |
„Přesně to však bylo cílem. Nejen zmapovat netříděný odpad, ale zanechat v lidech celoživotní stopu týkající se reality odpadu,“ podotkla Zuzana Barbuščáková, která působí na Ústavu chemie fakulty technologické zlínské univerzity a ve studentském spolku UTB za klima. „Ta je bude motivovat nejen v jejich vlastním chování, ale věřím, že v duchu hesla ‚změnou sebe měním tebe‘ budou měnit i své okolí.“
Podle odborníků z UTB pomůže situaci zlepšit jen osvěta. K ní přispívají i exkurze školáků na třídicích linkách technických služeb nebo Suchém dole.




