Rozestavěná oválná stavba je z velké části ukrytá ve svahu. Lidé, kteří pracují na obnově památníku na Ploštině, jí důvěrně říkají vajíčko. Uvnitř se pohybují stavební dělníci a stroje dorovnávají okolní terén.
„Tady bude návštěva památníku začínat,“ ukazuje ředitel Muzea jihovýchodní Moravy Pavel Hrubec na plochu budoucího parkoviště a obrací se k vajíčku. Budova má tvar elipsy o rozměrech asi 40 krát 30 metrů a pojme návštěvnické zázemí i jednu z nejmodernějších muzejních expozic v zemi. Ta vzniká zároveň se stavbou, obě části se začnou kompletovat během srpna.
Vajíčko představí život pasekářů před válkou, běžný život v době protektorátu i běsnění nacistů na Ploštině, které vypuklo 19. dubna 1945, pouhých pár dnů před koncem války. Stálo život 24 civilistů a pasekářskou osadu vysoko v kopcích navždy změnilo.
„Interiér bude rozdělený do čtyř kubusů, každý se bude věnovat jedné etapě a budou na sebe navazovat,“ vysvětlil Hrubec. „Jedna část bude věnovaná dalším obcím a místům v regionu, které potkal podobný osud,“ dodal.
Kdo by si představil klasické panely s fotografiemi a popisky, případně sem tam položený dobový předmět, byl by na omylu. Návštěvník nepůjde vajíčkem kolem příběhu Ploštiny, ale uvnitř něj. „Na čtyřech místech chystáme velkoplošnou projekci. Ta nejdůležitější, ve druhém kubusu, bude pojednávat o průběhu onoho tragického dne. Začne okamžikem, kdy němečtí vojáci vyrazili z Vizovic,“ líčí etnograf muzea Ondřej Machálek.
Mapa nabídne i dějinné souvislosti
Půjde o čtyřminutovou animaci, která vychází z dochovaných záběrů a fotografií. „Dáme zaznít výpovědi Jana Machů, kterému se podařilo uniknout z hořícího domu. K dispozici máme krátký úryvek,“ poznamenal Machálek. Další kroky návštěvníka provedou volným prostorem se 24 sloupy. Každý z nich ponese jméno jedné z ploštinských obětí. Následující část nabídne zklidnění, rozptýlené světlo, pronikající zvenčí a ticho. Tady mohou návštěvníci nechat doznít to, co před chvílí prožili.
Závěrečný kubus připomene nejen Prlov a Vařákovy paseky, ale i samoty ve Vizovických vrších nebo Loučku, která vypálení unikla jen o vlásek. A také zahlazování stop a likvidaci svědků ve Vizovicích nebo Valašských Kloboukách. Posledním bodem na cestě vajíčkem bude velká doteková mapa, na níž si návštěvníci mohou ujasnit časovou osu a dějinné souvislosti.
Machálek je autorem faktického obsahu a spolupracoval s kolegy ze slovenského Trenčianského múzea. „Obdobné události se odehrály také na druhé straně hranice. Chtěli jsme, aby byl obraz co nejkomplexnější. Zařadili jsme do mapy nejdůležitější momenty partyzánského odboje a aktivit nacistického aparátu v regionu,“ popsal.
Příběh Ploštiny pokračoval i po válce
Památník lidem předloží historicky doložená fakta. Závěry už nechá na nich. To je ostatně cíl celé obnovy, zbavit Ploštinu ideologického nánosu, který na ní ulpěl během čtyřiceti let vlády komunistické strany. Ta si z místa udělala vlastní symbol, dějiny ohnula k obrazu svému a další místa, kde lidé prožívali stejná muka, nechala upadnout v zapomnění.
Jakmile prohlídka skončí a člověk se ocitne venku, bude mít na výběr, jestli pokračovat jedním chodníkem k památníku, nebo druhým k jednomu z pasekářských domů. Má číslo popisné 23, je opravený a ukrývá pokračování příběhu.
Dva roky po válce totiž na Ploštině postavili zděné domy podle projektu firmy Baťa, do nichž se vrátila přeživší část původních obyvatel. Jak žili, ukáže obytná část domu. Další prostor návštěvníka provede poválečnou dobou, nástupem komunismu a vznikem památníku protinacistického odboje. Připomene stavbu monumentu v 70. letech nebo pionýry, kteří u něj skládali svůj slib vlasti. „Bude tady umístěná socha partyzána od Vincence Makovského, kterou během 80. let přidali k původnímu památníku,“ prozradil Hrubec.
V podkroví se počítá s krátkodobými výstavami a v přilehlé stodole bude sál pro přednášky a další akce. V létě se dá jedna jeho stěna otevřít a vznikne kryté pódium.
Památník od Zeliny je národní památkou
Stavební část obnovy má skončit 31. července. Na starosti ji má zlínská stavební firma Navláčil, která má zkušenosti i s historickými rekonstrukcemi. V případě vajíčka však šlo o velmi netypickou stavbu. „Každý krok provázela náročná příprava. Kvůli nepravidelnému tvaru půdorysu se připravoval speciální systém bednění,“ podotkl stavbyvedoucí Josef Sába.
V tuto chvíli je celá stavba před dokončením, stejně jako dům číslo popisné 23. Obnova betonového památníku podle návrhu architekta Šebestiána Zeliny, který evokuje plameny, byla dokončená už před dubnovým výročím. Na Ploštinu přibyl v roce 1975 a je na seznamu národních kulturních památek.
Nové expozice plánuje muzeum dokončit v závěru roku. „Rádi bychom je otevřeli ještě v době, kdy bude Česko předsedat Radě Evropské unie,“ řekl Hrubec. Právě unijní peníze z velké části obnovu zaplatily. Z celkového rozpočtu zhruba 150 milionů korun tvoří dotace téměř 110 milionů. Dofinancování pak zajistil kraj.
Velký úkol čeká muzeum i po otevření. „Musíme téma dostat do škol, výuka dějin 20. století je stále nedostatečná. A pokud jsme si mysleli, že válka je něco, co se už nikdy nemůže opakovat, tak právě teď vidíme, že to bylo bláhové,“ doplnil Hrubec.