Astroláb umožňuje měřit velké množství údajů. „Například zjistit čas na základě zaměření výšky slunce nebo hvězdy, odhadnout čas východu slunce nebo hvězdy pro zadaný čas, případně změřit zeměpisnou šířku pozorovatele,“ říká Petr Ponížil z Ústavu fyziky a materiálového inženýrství na Fakultě technologické Univerzity Tomáše Bati (UTB).
Noc vědců se koná dnes od 16 do 22 hodin na Fakultě technologické, Centru polymerních systémů UTB a zlínském zámku. Zájemci si vyslechnou přednášky, zhlédnou nespočet experimentů, nahlédnou do jinak nepřístupných laboratoří nebo se zúčastní workshopů.
Vyrobit astroláb není těžké. „Stačí si jej vytisknout na internetu a vystřihnout. My jsme pro návštěvníky připravili papírový model astrolábu, se kterým se při workshopu naučí pracovat a pak si jej odnesou domů,“ zmínil Ponížil.
Tento přístroj je i součástí staroměstského orloje, kde správné postavení Slunce, Měsíce a hvězd zajišťuje hodinový stroj. Ve středověku byl také důležitý pro mořeplavce.
„Díky astrolábu změříte zeměpisnou šířku, ale jak délku? Na to potřebujeme přesný čas na nultém poledníku, a tedy velmi přesné hodiny,“ konstatoval Ponížil.
„To byl právě problém Kryštofa Kolumba, který sice věděl, zda je na úrovni Kanárských ostrovů, nebo Madridu, ale neměl přesné hodiny. Takže nevěděl, jakou část Země obeplul při své plavbě na západ. Očekával, že doplul do Indie, ale kdyby dokázal měřit zeměpisnou délku, zjistil by, že mu do Indie chybí ještě kus cesty a objevil nový kontinent,“ poznamenal.
Ukazují, proč perpetuum mobile nefunguje
Noc vědců je celorepublikovou přehlídkou vědy. Ponížil tak bude dnes od 17:15 hodin přednášet v rotundě kroměřížské Květné zahrady na téma Foucaultova kyvadla. Právě v Kroměříži je umístěný nejstarší tuzemský model kyvadla, který sestavil v roce 1908 místní učitel, fyzik a astronom František Nábělek.
„Jsem kroměřížský rodák, chodíval jsem do Květné zahrady už jako dítě. Ale rotunda byla zavřená, takže jsem ke kyvadlu dlouho nemohl,“ usmívá se Ponížil, který jako malý kluk chtěl být ornitologem, jenže pak se zapsal do astronomického kroužku, začala ho bavit fyzika a zrodila se láska na celý život.
„Přírodní vědy mě fascinují. Říkají nám, jak svět funguje. Když se třeba díváte na červánky, řeknete si, že je to pěkné, ale ještě hezčí je, když víte, proč je večerní obloha červená a souvisí to s tím, že přes den ji vidíme modrou,“ líčí.
Je také popularizátorem vědy a podílí se na akci Věda na přání, což jsou přednášky pro středoškoláky. „Co je nejvíce zajímá? Perpetuum mobile. Ptají se, jestli opravdu funguje. A my si ukazujeme, proč to nemůže fungovat, jak vidí na různých internetových videích,“ dodal Ponížil.