„Jsme škola, na níž se vyučuje mimo jiné obor puškař, takže spolupracujeme i s Českou zbrojovkou. Chceme, aby každý přesně věděl, co má v takové situaci dělat,“ konstatovala ředitelka školy Hana Kubišová.
„Potřebujeme, aby policie a další složky IZS měly všechny informace k budovám v areálu včetně podoby jejich interiérů a věděly, kudy se zde pohybovat. Kromě toho pracujeme s žáky a snažíme se sledovat případné změny jejich chování. Budeme také pro ně pořádat cvičení a proškolení zaměřené na simulaci případu aktivního střelce ve škole,“ poznamenala Kubišová.
Podobná školení se budou konat i jinde. „V minulosti jsme pořádali školení pro školní metodiky prevence zaměřené na téma aktivní střelec. V průběhu jara chystáme ve spolupráci s Policií ČR stejné školení pro ředitele škol na téma aktivní střelec a ochrana měkkých cílů,“ uvedla krajská radní pro školství Zuzana Fišerová.
Zájem o zabezpečení školských objektů se výrazně zvedl po prosincové střelbě na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy v Praze. Zlínská Univerzita Tomáše Bati (UTB) tehdy během několika desítek minut svolala krizový štáb a bezpečnostní management. „Jeho členové aktivně řešili, zda incident představuje akutní riziko i pro naše objekty,“ popsal rektor Milan Adámek.
K lepší ochraně na školách by přispěl plošný systém varování, vysvětluje expert |
Vysoká škola má nastavený bezpečnostní systém, který z logických důvodů nechce blíže popisovat. Jeho součástí jsou například i tísňová tlačítka, díky nimž lze okamžitě přivolat pomoc.
„Tam, kde to režim budovy vyžaduje, máme samozřejmě pracovníka recepce nebo ostrahy, kteří jsou pravidelně školeni na krizové postupy,“ přiblížil manažer fyzické bezpečnosti UTB Lukáš Kotek.
Na podzim se na univerzitě konalo pilotní školení v oblasti fyzické bezpečnosti.„Jeho součástí byly i některé postupy včetně aplikace metody Uteč – Schovej se – Bojuj,“ podotkl Kotek. „V současné době tvoříme koncept školicího a tréninkového systému, který by efektivně umožňoval proškolovat a trénovat všechny naše zaměstnance a studenty.“
Zabezpečení se zlepšilo
Školské budovy jsou dnes zabezpečeny různě. Nejdál jsou ve Zlíně. „Mateřské a základní školy, které zřizuje město, jsou vybaveny tísňovými tlačítky a kamerami se záznamem s napojením na městskou policii, v některých je zřízena i pozice vrátných,“ řekl Milan Smola, vedoucí radničního odboru školství a sportu. Na základních školách fungují systémy na vyzvedávání žáků z družiny a zabezpečuje se také okolí škol.
Střední školy sázejí na čipové systémy, nebo systém vrátnic, případně kombinaci obojího. V Uherském Hradišti mají vstup do budovy škol či školek na otisk prstu nebo přes videotelefon. Jinde funguje klasika v podobě zazvonění a následného otevření zaměstnancem školy. Kroměřížské školy a mateřinky jsou zase vybavené elektronickými zámky napojenými na videotelefony nebo video do tříd, družin a kanceláří škol.
Seřadit se, najít únikový východ a nepanikařit. Školy se zaměřují na prevenci rizik |
Oslovené samosprávy až na jednu krádež nezaznamenaly případ, kdy se někdo pokoušel bez oprávnění dostat do školské budovy. Do zvýšení zabezpečení škol také prakticky všude v posledních letech investovali peníze a situace se tak výrazně zlepšila.
Ve Zlíně nyní pracují na manuálu pro jednotlivé krizové situace. „Cílem je, aby i v případě nepřítomnosti vedení školy je byl schopen řešit jiný zaměstnanec,“ zmínil Smola, podle nějž by města přivítala spolupráci ze strany státu při vytváření jednotného postupu.
Jak se zabarikádovat ve třídě? Univerzity intenzivně řeší zvýšení bezpečnosti |
„Není třeba plošné řešení. Pochopitelně bychom ale ocenili například dotační program na zabezpečení škol,“ sdělila Fišerová. Takový krok ostatně slíbilo ministerstvo školství a tělovýchovy po prosincové tragédii.
Obecně však platí, že naprostá ochrana školských objektů v případě násilného útoku není možná. Zejména u univerzit, které jsou z principu volně přístupné.„Je třeba hledat taková opatření, která v případě obdobného incidentu zajistí minimalizaci dopadu a ztrát na životech,“ upozornil Adámek. „Efektivní cestou je právě cílená edukace osob, které se v místě takového útoku mohou naskytnout, a zajištění správné reakce a rychlé komunikace.“
Podobně to vidí města. „Obecně jsou školy tzv. měkký cíl, těch je však velké množství. Například nákupní centra, nemocnice, kostely, různá kulturní a zábavní centra, konference, průvody a podobně. Jde o místa či objekty s vysokou koncentrací lidí, což velmi limituje možnosti jejich zabezpečení, a zcela zabezpečit je nelze,“ připomněl uherskohradišťský mluvčí Jan Pášma.
