„K Národnímu divadlu, Národnímu technickému muzeu a Národnímu muzeu přibude Národní muzeum v přírodě,“ uvedl v Rožnově při podpisu ministr kultury Antonín Staněk.
Ačkoliv je to pro rožnovský skanzen zcela zásadní změna, návštěvníci ji v nejbližší sezoně prakticky nepoznají. V první fázi půjde o změny ve vnitřním fungování skanzenů.
„Zároveň ale budeme muset sáhnout do našich zaběhnutých postupů. A to vždycky přináší zlepšení,“ naznačil ředitel skanzenu Jindřich Ondruš, který povede i Národní muzeum v přírodě.
V otázce dlouhodobých vizí zatím nechce být konkrétní. Jisté je, že koncept živého muzea, který se osvědčil v Rožnově, rozšíří i do ostatních organizací.
„Nejsou to žádné Popelky, ale velmi kvalitní soubory historických staveb. Zhruba z padesáti procent dokážou být soběstačné,“ upozornila ředitelka Národního památkového ústavu (NPÚ) Naděžda Goryczková.
Přechod tří památek z NPÚ pod přímou správu ministerstva kultury, které spravuje rožnovský skanzen, chápe jako logický krok.
NPÚ má ve své správě především hrady a zámky a péče o ně je po odborné stránce odlišná od fungování skanzenů.
„Přesto se rozvíjely správným směrem, kterým mají muzea v přírodě jít. Jen ne dostatečně. Proto je teď první úkol pomoct jim dostat to o úroveň výš,“ naznačil Ondruš.
Skanzen Zubrnice funguje od 70. let minulého století a vykazuje velmi dobré výsledky. Tvoří jej historická vesnice v Českém středohoří. Původní stavby doplňují přenesené objekty, včetně malého nádraží s muzejní expozicí dopravy.
Dobrou odezvu od návštěvníků má i soubor lidových staveb na Veselém Kopci u Hlinska, pod který spadá i památková rezervace lidové architektury zvaná Betlém v Hlinsku. Jsou to roubené objekty, které se začaly stavět od poloviny 18. století.
Soubor především hospodářských staveb v Příkazích je z trojice nejmladší. Doplácel na velkou personální nouzi, kterou NPÚ měl při správě památek.
„Je to velmi malá organizace. Lidé jí věnovali velké množství věcí, které odkazují na um našich předků. A jsou rozčarovaní, že to není adekvátním způsobem vystavené,“ upozornil Staněk.
Tam by zřejmě měla být změna viditelná nejrychleji ze všech míst. Rožnovský skanzen má 112 kmenových zaměstnanců. A tedy i dostatek odborníků v nejrůznějších profesích, které jsou při vzniku historické expozice potřeba.
Největší investici potřebují mlýny v Zubrnicích
Skanzeny ze své podstaty uchovávají nejen historii, ale i řemeslnou zručnost a postupy minulých generací.
„To je to, co potřebujeme. Ne pseudonárodovecké řeči, ale návrat k hmatatelným kořenům. Tedy k tomu, co naši předkové vytvořili a předali nám,“ prohlásil Staněk.
Společně s organizacemi přechází pod nové vedení i celkem 25 zaměstnanců a tři nově vytvořená pracovní místa, která mají chybějící personál doplnit. V provozních nákladech jde zhruba o 15,5 milionu korun.
Ekonomická stránka celého převodu zatím není zcela veřejná. Organizace mají dál fungovat samostatně, jako jednotlivá střediska. Provoz si dílem hradí z vlastních výdělků, dílem z peněz od státu.
Nejvíc peněz zřejmě aktuálně potřebují v Zubrnicích. „Je tam několik mlýnů, které chtějí rekonstruovat, nebo znovu vystavět. Budovy potřebují opravy,“ popsal technický náměstek ředitele rožnovského skanzenu Milan Gesierich. Odhadem může být potřeba asi 150 milionů korun.