To se Hlačíkovi nelíbilo, protože pro zachování hřebčína je podle něho nutné, aby byl celý areál památkově chráněný. S tím však u ministra kultury Martina Baxy neuspěl.

„Nedůvodnost předmětné žádosti o obnovu řízení byla shledána především s ohledem na skutečnost, že k žádosti přiložené dokumenty neobsahují skutečnosti či důkazy dříve neznámé, které existovaly v době původního řízení,“ vysvětlila Ivana Awwadová z tiskového oddělení resortu.

Spor o památkovou ochranu hřebčína u soudu. Žaloba míří proti rozhodnutí ministra

Původní rozhodnutí vydalo ministerstvo, následně ho potvrdil ministr Baxa. Podle něho pastviny nejsou hlavním nositelem kulturně-historických hodnot hřebčína. A pokud by byly za památku prohlášeny a chov koní by se v Napajedlích neobnovil, omezovalo by to na právech většinového vlastníka.

Areál je hodnotný jen vcelku, míní právník

Přesto ještě jedna možnost na změnu rozhodnutí ministra existuje. Menšinový i většinový vlastník hřebčína proti němu podali letos na jaře žaloby k soudu.

Zatímco Hlačík chce, aby byla památková ochrana rozšířená, většinový vlastník, jímž je firma Sygnum, naopak požaduje zmenšení památkové ochrany.

„Hlavní těžiště všeho je soud,“ konstatoval Hlačíkův právní zástupce Aleš Martínek, který je organizátorem petice za záchranu hřebčína. Tu už podepsalo 90 tisíc lidí.

„Snaha o obnovu řízení byla spíše doplňková. Zamítnutí našeho návrhu jsem čekal. Kdyby ministr řízení obnovil, připustil by své pochybení,“ míní.

Je to národní chlouba, chov by se tam měl vrátit, říká o hřebčínu ministr

Podle Martínka je areál památkově hodnotný jen vcelku, i když pastviny samy o sobě takové být nemusejí. Za podobné případy Martínek považuje Lánskou oboru nebo zahrady u Pražského hradu.

Většinový vlastník dlouhodobě uvádí, že chov anglického plnokrevníka byl ekonomicky neudržitelný. Proto ho před zhruba dvěma lety ukončil. Uvažuje o jiném využití alespoň části areálu, což je i důvod, proč chce snížit jeho památkovou ochranu.