Hřebčín v Napajedlích vznikl zásluhou politika, chovatele koní a dostihového jezdce Aristida Baltazziho v roce 1886 a je nejstarším tuzemským chovem anglických plnokrevníků. Letos v únoru z něho ale majitelé odvezli koně a hrozí, že zanikne. Důvodem má být ekonomická nerentabilita chovu.

„Pokud by to tak dopadlo, přišli bychom o chloubu města,“ posteskl si napajedelský starosta Robert Podlas. „Když se řeknou Napajedla, tak to znamená hřebčín a Fatru. Teď tam ještě hřebčín stojí a tráva na pastvinách roste, ale neprohánějí se na nich už koně,“ doplnil.

Dostihy bez koní z Napajedel budou smutnější, říká šéf pardubického závodiště

Majitelem hřebčína je firma Sygnum. Jejími jednateli jsou Miroslava Kotačková a Antonín Sieklík, kteří situaci nekomentují. MF DNES zkontaktovala zástupce firmy Omega Seven Holding SE, která je společníkem firmy Sygnum, ani on však nechtěl poskytnout vyjádření.

Podle Podlase, který se s majiteli sešel, mají v plánu aspoň v části areálu postavit bytové domy s více než 200 byty, aby získali zdroje na ztrátový provoz hřebčína.

„Vidí to tak, že kdyby se dalo stavět na výbězích, možná by to bylo do budoucna schopno generovat zisky, které by mohly jít do chovu,“ uvedl starosta.

Petice za kulturní památku

Předtím by se ale musel změnit územní plán, aby se ze zemědělských ploch staly plochy pro hromadné bydlení. To může trvat i rok. Navíc podle Podlase mezi zastupiteli převládá vůle hřebčín zachovat, tedy změně nevyhovět.

Majitelé hřebčína přitom už v roce 2020 prezentovali vedení města záměr postavit na výbězích bytové domy. Kotačková tehdy tvrdila, že příjmy z pronájmu bytů pomohou udržet chov koní. V hlavním hřebčíně měly zůstat pouze zimní stáje, koně se měli na pastevní sezonu stěhovat do jiné lokality a pastviny u hřebčína mohly být využity pro stavbu.

Tento záměr se nelíbí místním lidem, kteří sepsali petici. Je pod ní osm tisíc podpisů.

Z Napajedel odvezli koně, budoucnost chovu anglických plnokrevníků je nejistá

„Není mi to lhostejné, protože mám za to, že bychom měli chránit dědictví předků,“ zmínil autor petice, advokát Aleš Martínek, který je i majitelem dostihového koně. „Obávám se, že když hřebčín skončí, dostane se dostihový provoz a český chov anglických plnokrevníků do velkých potíží,“ doplnil.

Petice žádá, aby město nesouhlasilo se změnou územního plánu a hřebčín byl vyhlášen kulturní památkou. Pak by jeho stavební změny museli schvalovat památkáři.

„Ministerstvo kultury obdrželo podnět na prohlášení hřebčína v Napajedlích za kulturní památku. Na jeho základě zaslalo účastníkům řízení vyrozumění o zahájení správního řízení,“ sdělila Ivana Awwadová z tiskového oddělení ministerstva kultury.

Petice míří i k poslancům a na ministerstvo

Během řízení musejí být posouzeny a doloženy památkové hodnoty areálu. Důležitá budou i vyjádření úřadů, včetně Národního památkového ústavu.

Petice, která existuje v papírové i elektronické podobě, apeluje také na sousední město Otrokovice, jež se bude vyjadřovat ke změně územního plánu, nebo na kraj kvůli vyhlášení hřebčína za památku.

Obrací se i na poslance a ministerstvo zemědělství. Podle Martínka totiž nikde jinde nebyl tak systematický a na odborné bázi postavený chov anglického plnokrevníka jako v Napajedlích. „Zánik tohoto historicky významného hřebčína může chovatelům anglického plnokrevníka a chovu jako takovému způsobit nedozírné následky,“ připustil mluvčí resortu zemědělství Vojtěch Bílý.

Konec hřebčína v Napajedlích může mít dopad i na pardubické dostihy

V posledních letech působili v Napajedlích tři plemenní hřebci a několik chovných klisen s hříbaty. Hřebčín poskytoval také služby chovatelům odjinud, patřilo mezi ně připouštění a odchov klisen a hříbat. Díky tomu spatřili světlo světa také šampioni Velké pardubické. I proto ministerstvo hledá řešení.

„Jednou z variant by mohlo být odkoupení nebo pronájem plemenných hřebců z Napajedel do některého ze státních hřebčinců,“ naznačil Bílý. Státní hřebčince jsou například v Tlumačově nebo v Písku.

Útlum hřebčína je dlouhodobý

Podle poslankyně Margity Balaštíkové (ANO) mohou poslanci vyvolat veřejné slyšení na petičním výboru a tlačit na ministerstvo zemědělství, aby upravilo financování chovu koní. Kritizuje i fakt, že hřebčín byl v roce 1992 privatizovaný.

„Stát by si měl říct, že na podporu chovu anglického plnokrevníka věnoval nemalé prostředky. Pokud by hřebčín skončil, byly by to zmařené investice státu,“ uvažuje Balaštíková. Ta byla v letech 2006 až 2013 ředitelkou napajedelského hřebčína a je jí de facto dosud, pouze je uvolněná pro působení v politice. Sama ale říká, že se do Napajedel nebude chtít vrátit a zřejmě ani nebude mít kam.

Prezident Jockey Clubu ČR Josef Bečvář zmínil, že útlum hřebčína, s jehož majiteli se setkal, je znatelný deset let. Chov anglického plnokrevníka se však decentralizoval, funguje ve Střelicích i Vlachovicích.

„Podle tvrzení majitelů hřebčína hledají další řešení, ať již přímým provozováním, nebo poskytnutím areálu podnájemci, který by zde na vlastní náklady dále pokračoval s činností hřebčína,“ řekl Bečvář.

„Zásadními argumenty majitelů je dlouhodobá ekonomická ztráta z provozu hřebčína, čemuž dobře rozumíme. Samozřejmě druhým úhlem pohledu je končící dlouholetá tradice,“ dodal.