Demolice bývalé banky odstartuje na začátku července a samotná výstavba může začít do konce letošního roku. Hotovo má být do konce roku 2027.
„Ve Zlíně se nestaví, spíše jen rekonstruuje. Za posledních třicet let tady s výjimkou budov univerzity vznikla pouze jediná opravdu signifikantní stavba, a to Kongresové centrum,“ říká Juraj Surovič, hlavní akcionář PSG a investor projektu za miliardu korun.
„Proto přicházíme s tímto projektem, kterým chceme povzbudit podnikatelský život a dát městu architektonický impuls a nové vyhlídky. A to byznysové, architektonické i turistické,“ doplnil.
Sto let PSG. Stavební firma vybudovala kus Zlína i stanici na Antarktidě![]() |
Prospect bude měřit 58 metrů a půjde o druhou nejvyšší budovu ve Zlíně po mrakodrapu, který je o skoro dvacet metrů vyšší. „Nechceme soutěžit s mrakodrapem ani dalšími historickými dominantami. Chceme je vhodně doplnit a prokázat, že i na takovém místě lze vytvořit něco nového a moderního,“ vysvětlil Surovič.
Nový objekt doplní stávající náměstí Práce a architektonicky je uzavře. Jeho nižší část pak naváže na Gahurův prospekt. Nabídne 3700 metrů kancelářských ploch, 58 nájemních bytů, 80 pokojů v rámci tříhvězdičkového hotelu, restauraci, kavárnu, obchodní zónu a podzemní parkoviště se zhruba 200 místy pro auta. Na jeho střeše bude vyhlídková terasa.
Autorem je architekt Juraj Sonlajtner
„Kanceláře budou nejlepší ve Zlíně a určené pro firmy s ambicí prorazit za hranice města, kraje či země. Takové společnosti totiž potřebují reprezentativní prostory,“ podotkl Surovič.
Nájemní byty mohou využít například odborníci, kteří přijedou učit na Univerzitu Tomáše Bati, hotel bude určený turistům či obchodním cestujícím a terasa zůstane přístupná i veřejnosti. Podél budovy pak povede pěší zóna propojující náměstí Práce s Gahurovým prospektem.
Autorem budovy je architekt Juraj Sonlajtner, který se v minulosti podílel mimo jiné na revitalizaci továrních budov 14 a 15, z nichž vznikl Baťův institut. „Chceme vytvořit skleněný krystal, který bude odrážet baťovskou architekturu v okolí. Bude mít také dominantní pozici k náměstí Práce,“ popsal.“
Gahura, Lorenc, Karfík či Kotěra. Architekti, kteří dali Zlínu podobu![]() |
Architektura nového domu by měla být nadčasová, bez módních trendů. „Věřím, že se náš projekt stane plnohodnotným doplněním baťovské architektury, jejíž kvalitu prokázal čas,“ konstatoval Sonlajtner, podle něhož jde po téměř sto letech od stavby mrakodrapu o další velký architektonický počin v rámci náměstí Práce.
„Bude prestižní pracovat ve firmě, která sídlí v takové budově. Snad to přispěje k tomu, aby ze Zlína nejen mladí lidé neodcházeli,“ uvedl architekt.
Cíl města? Hustější zástavba, vyšší budovy
Primátor Jiří Korec ocenil, že se do proměny tváře města zapojil podnikatelský sektor. „Většina Zlína má dnes z hlediska zástavby hustotu vesnice. Potřebujeme také město zvednout nahoru, do čehož tato výšková budova přesně zapadá,“ zmínil Korec.
Podle něj nemá magistrát dostatek financí na to, aby podobné stavby zaplatil ze svého. „Bez soukromých peněz se Zlín nepohne. I historicky byl postavený z nich,“ připomněl Korec baťovskou éru.
Nová éra rozvoje Zlína? Památkáři musí změnit pravidla, říká městský architekt![]() |
„Áčkové kanceláře, nájemní bydlení a kvalitní hotelové služby pro návštěvníky města jsou součásti ekosystému, který se společně snažíme ve Zlíně utvářet s cílem město pozvednout, zatraktivnit ho pro mladé lidi a vytvořit zde pracovní místa v moderních oborech,“ poznamenal náměstek hejtmana David Vychytil.
Kancelář architekta města Zlína se záměrem souhlasí.
„Z architektonického hlediska budova svými principy reprezentuje tradiční racionalitu zlínské architektury a zároveň využívá soudobé možnosti řešení,“ řekl městský architekt Jindřich Nový.
„Skleněná strukturální fasáda věže symbolicky i fakticky reflektuje okolní ikonické budovy baťovské éry a zároveň si dům ponechává sebevědomí a originalitu,“ dodal.