„Podívejte na ty skříňky, moc pěkný styl. A vůbec nejsou poškozené. Mně se moc líbí, kdybych na ně měl místo doma, neváhal bych,“ ukazuje Pavel Marholt a působí při tom trochu jako prodejce, který vychvaluje zboží.
Je ale zaměstnancem otrokovických Technických služeb, má na starosti sběrný dvůr a nově vzniklou nábytkovou banku. Po návštěvnících však peníze nechce. Princip je jednoduchý. Lidé, kteří se chtějí zbavit nepoužívaného nábytku, jej místo do kontejneru odnesou do nábytkové banky. A jiní si mohou odnést, co se jim líbí, a vybavit tím třeba obývák.
 |
„Podmínkou je, aby věci nebyly nijak poškozené nebo rozbité,“ upozorňuje Marholt. Kdyby někdo přinesl nepoužitelný kus, skončí v blízkém sběrném dvoře.
Nábytková banka má otevřeno tři dny v týdnu a lidé chodí pravidelně. „Berou si stoly, skříně i pohovky. O ty je největší zájem, ale nemáme jich tu tolik,“ vysvětluje Marholt, podle něhož může být nábytková banka například vhodnou příležitostí pro mladé lidi, jak si bez nákladů zařídit nové bydlení. „Kdybych se znovu ženil a začínal s bydlením, dost věcí si tady vyberu,“ směje se.
Otrokovická nábytková banka je v rámci regionu výjimečná. Funguje na základě konceptu cirkulární ekonomiky, která má pomoci zvyšovat kvalitu životního prostředí i lidského života.
Žďár chce rozšířit síť sběrných dvorů, město plánuje také dvě re-use centra |
„Jedná se o další pomoc obyvatelům města a zabránění plýtvání s nábytkem, kterému je možné vdechnout ještě druhý život v některé další domácnosti,“ řekl místostarosta Petr Ťopek.
Ve městě na začátku příštího roku vzniknou i takzvané re-use pointy. Půjde o buňky u sběrných dvorů, kam budou lidé nosit další nevyužívané věci. Půjde spíše o menší předměty, jako jsou poličky, hrnky, talíře, vázy nebo obrazy. Odkládat se takto dají i lyže, kočárky nebo autosedačky. „V mnoha městech je to už dnes běžné a my v tom spatřujeme řadu výhod,“ podotkla starostka Hana Večerková.
Průkopníkem byl Slavičín
Přestože jinde v Česku se taková místa už objevují, v rámci Zlínského kraje platí Otrokovice spíše za výjimku. Jedněmi z průkopníků se stali ve Slavičíně, kde loni otevřeli centrum Cirkula. Vzniklo z nevyužívaného skladu uhlí a také sem si chodí lidé pro věci, které by jinak skončily v odpadu. Za rok fungování už to nese výsledky.
„Klesl nám objem velkoobjemového odpadu, jehož likvidace stojí město nemalé peníze,“ vyzdvihl starosta Slavičína Tomáš Chmela. „Cirkula zároveň slouží jako komunitní centrum, protože se tu setkávají místní. A je to i taková velká výstava,“ vypočítává další výhody.
Slavičín se konceptu udržitelnosti i energetické soběstačnosti věnuje dlouhodobě. Za projekt Cirkula získal celostátní ocenění. „Přijde mi to jako přirozená věc, kterou uděláte relativně snadno. Myslím, že by to mělo fungovat v každém městě, a překvapuje mě, že je těchto míst zatím tak málo,“ uvedl Chmela.
Kopřivnice zlepšuje třídění, má nové kontejnery i re-use centrum |
Ve Zlíně plánovali vznik velkého re-use centra v Loukách, ale kvůli finanční náročnosti z toho sešlo. Nyní se město k myšlence vrací. „Zvažujeme jít spíše cestou menších re-use pointů v rámci sběrných dvorů,“ sdělil náměstek primátora Vojtěch Volf.
Podle něj může jít o jeden z prostředků, který městu pomůže s tříděním a snižováním množství odpadu. Krajské město však hledá i jiné cesty. „Od nového roku plánujeme třídit velkoobjemový odpad. Dosud se vozí na skládku, nově se však bude třídit. Dřevo a desky chceme prodávat výrobcům a tímto způsobem tak materiál vracet do oběhu,“ vysvětlil Volf.
Centrum znovuvyužitelného odpadu plánuje i Rožnov pod Radhoštěm, kde hledají vhodnou lokalitu. Naopak ve Vsetíně tyto plány zůstávají pouze v úrovni úvah. „Částečně podobné aktivity fungují přirozeně, bez zásahu města. Na podobné bázi je tu například obchůdek s použitým oblečením,“ řekl vsetínský místostarosta Pavel Bartoň.
