Situace je podobně složitá jako loni. Podniky řeší vysoké náklady na energie, nezbytné investice do efektivity výroby a současně potřebu udržet si zaměstnance, kterých je na trhu práce nedostatek.

„Navýšení mezd vychází z kombinace několika faktorů – ekonomických výsledků společnosti, situace na trhu práce a dlouhodobé snahy udržet konkurenceschopnost společností Mesit jako zaměstnavatele,“ shrnul ředitel holdingu Mesit Libor Urban.

Průměrná mzda v kraji dosáhla 44 tisíc korun. V Praze je o 18 tisíc vyšší

„Cílem bylo najít vyvážené řešení, které zohledňuje možnosti firmy i oprávněná očekávání odborové organizace a zaměstnanců,“ doplnil.

Zhruba 700 zaměstnanců si opět polepší o šest procent, ale nejen to. Navýší se jim příplatek za noční směnu na 45 korun za hodinu a benefitní systém se rozšíří až na 17 tisíc korun. Nově je zavedený příspěvek tisíc korun při narození dítěte, stejnou částku mohou zaměstnanci dostat na letní tábory pro děti.

Zlínská plastikářská firma Spur, která dává práci 360 lidem, zvedla mzdy minimálně o tři procenta, v některých případech i více, přičemž před rokem to bylo v průměru o čtyři procenta.

Přidávají, protože mají dost zakázek

„Považujeme za důležité, že mzdy budeme navyšovat,“ konstatoval ředitel Pavel Slavík. „Při jednáních jsme vycházeli ze situace v průmyslu a z informací, které jsme měli k dispozici z regionu. K navýšení mezd jsme přistoupili, přestože produktivita práce v posledních letech zaostává za růstem personálních nákladů,“ upozornil.

Firmy, které lidem přidávají, mají většinou relativní jistotu ohledně zakázek. Nebývá však většinou dlouhodobá.

„Zakázky na rok 2026 jsou stabilní s mírným, přibližně desetiprocentním nárůstem oproti roku 2025, kdy jsme šli o několik procent dolů,“ potvrdil ředitel zlínské plastikářské společnosti Promens Robert Zatloukal.

Velký mzdový průzkum. Kolik firmy letos zaměstnancům přidají

Firma, která zaměstnává 320 lidí, s novými zákazníky z oblasti zdravotnictví a vlakové přepravy startuje sériovou výrobu v rámci nových projektů. Lidem zvedne od dubna platy o čtyři procenta, což je stejně jako loni.

„Toto navýšení odpovídá předchozím obdobím a je nastaveno tak, aby bylo dlouhodobě udržitelné při současném tlaku na úspory a zvyšování efektivity,“ předestřel Zatloukal.

Barum zvedá zaměstnancům mzdy o 4 procenta

Otrokovická pneumatikárna Continental Barum, která je s více než 5 tisíci pracovníky největším zaměstnavatelem ve Zlínském kraji, zvedne svým lidem mzdy o čtyři procenta. Takovým závěrem skončila jednání, která se z konce loňského roku protáhla do začátku letošního.

„Dohoda je výsledkem otevřeného a konstruktivního dialogu mezi vedením a odbory. Přináší stabilitu zaměstnancům i společnosti a zároveň reaguje na měnící se podmínky v automobilovém průmyslu,“ sdělil jednatel Tomáš Belza.

Stejné navýšení se promítne i do příplatků za práci na odpolední směně, o víkendech a do prémií. Další novinkou je, že lidé s 25 odpracovanými lety, nejpozději však od dosažení věku 55 let, mohou čerpat pětidenní rehabilitační pobyt. Zaměstnavatel jim zaplatí lékařskou péči, stravu i náhradu mzdy. Loni dostali dělníci přidáno 5 procent a technickohospodářské profese 3,5 procenta.

Někde jednání teprve začnou

V očekávání je 390 zaměstnanců zlínské Kovárny Viva, kde začalo vedení s odbory vyjednávat loni v listopadu. „Plánujeme navýšit mzdy, navýšení se bude odvíjet od výsledků jednání se zákazníky a vývojem trhu,“ zmínil ředitel František Červenka.

Jednání s odbory budou pokračovat na začátku února. Na konci roku 2024 dostali lidé ve Vivě vyplaceny odměny, které se odvíjely od plnění hospodářských výsledků společnosti. V napajedelské plastikářské firmě Fatra a valašskomeziříčské chemičce Deza jednání teprve začnou, mzdy tam budou zvedat od dubna.

„Odborové organizace přicházejí tradičně s vyššími požadavky, výsledek korektního a věcného jednání je kompromisem všech názorů,“ nastínil Pavel Heřmanský, mluvčí holdingu Agrofert, do něhož oba podniky patří. V Deze loni zvedali mzdy o 5,5, ve Fatře o 5 procent.

Ke zvýšení mezd některé firmy nepřistoupily, jinde vyplatí mimořádné odměny

Od dubna si polepší také více než 1 100 pracovníků Univerzity Tomáše Bati ve Zlíně. Dojde tam ke změně mzdového předpisu, který snižuje počty tarifních tříd z 12 na 8. Jde o reakci na vývoj minimální mzdy a ekonomickou situaci školy.

„Navýšení tarifů se v jednotlivých třídách pohybuje v jednotkách až nižších desítkách procent, přičemž nejvýraznější změny se týkají nejnižších tarifních hladin, kde bylo cílem udržet odstup od minimální mzdy a zachovat motivační strukturu systému,“ naznačila mluvčí univerzity Petra Svěráková.

Ve zlínské krajské Baťově nemocnici mají zaměstnanci kolektivní smlouvu platnou do konce února, vyjednávání s odbory tam začnou v lednu.

Pominul tlak na přežití, ale nervozita přetrvává Ředitel firmy RPC Promens Zlín Robert Zatloukal je také předsedou zlínské hospodářské komory. Mezi výrobními podniky panuje spíše opatrná nálada. Sázejí na rozumné hospodaření a drží se zpátky, pokud jde o velké investice. Snaží se udržet stávající výrobní kapacity a nemyslí tolik na růst. Tak hodnotí situaci předseda Krajské hospodářské komory Zlínského kraje Robert Zatloukal, který je i ředitelem společnosti Promens. „Přičemž firmy považují nepředvídatelné náklady na energie za svůj největší současný problém. Zbrojní průmysl roste, jedná se ale spíše o výjimku,“ upozornil Zatloukal. Změnila se situace ve srovnání s koncem roku 2024? Ano, ale ne směrem k většímu klidu. Ačkoliv inflace klesla a úrokové sazby se začínají mírnit, nejistota zůstává vysoká. Firmy plánují s velkou opatrností a málokdo si troufá uvažovat v delším než čtvrtletním horizontu. Oproti loňsku sice pominul přímý tlak na přežití, ale nervozita přetrvává. Co je vůbec největší problém výrobních podniků? Firmy jednoznačně označují energetiku – tedy ceny, jejich výkyvy a nemožnost rozumného plánování. Pro menší podniky je navíc komplikovaná orientace v podpoře a dotacích. Druhým problémem je administrativní zátěž, především evropské regulace – od ESG reportingu (udržitelných investic) až po emisní limity a digitalizaci účetnictví. To zaměstnává management na úkor provozního rozvoje. Jak vypadá situace se zakázkami? Většina firem vidí jen na pár měsíců dopředu. Dlouhodobé kontrakty jsou vzácné a výjimku tvoří jen některé obory, například obranný průmysl. Výrobní podniky, především v automotive, plánují na jeden až dva kvartály a čekají na signály z trhu. Situace se nezhoršuje, ale stabilitu zatím nepřinesla. Je udržitelné zvyšovat mzdy a zároveň investovat? Tady firmy narážejí na limity. Letos většina podniků přistoupila jen k mírnému navýšení mezd od dvou do pěti procent, často po náročném vyjednávání. Peníze chybí na růst platů i na modernizaci provozů. Jiná je ale situace u lidí, které si firma nemůže dovolit ztratit, ať už kvůli know-how, odpovědnosti, nebo specializaci. Tam dochází k individuálnímu přidání či posílení benefitů. Máte informace o tom, jaká jsou ve firmách vyjednávání o mzdách? Odbory požadovaly často vyšší nárůst, a to i přes osm procent, ale narazily na limity nákladů, především na energie. Vyjednávání byla o něco napjatější než v minulých letech, ale bez zásadních konfliktů. Počty zaměstnanců většinou drží, i když některé firmy už přistoupily k mírnému propouštění kvůli poklesu zakázek. Zdá se, že stále více firem uzavírá dohodu o zvyšování mezd až na začátku roku. Některé firmy posouvají definitivní potvrzení o navýšení mezd na začátek následujícího roku, až budou mít více jasno o tom, co je zakázkově čeká. V rozpočtech už s tím ale většinou počítají. Nemám informace o tom, že by to bylo masové.