„Založení odolnějšího lesa pro nás představuje aktuální výzvu,“ popsal jednatel společnosti Lesy města Zlína Marek Koutný. „Na kalamitních holinách chystáme výsadbu původních dřevin, tedy dubu a buku, ale i dřevin, které se v lesích vyskytují už jen vzácně, jako jsou jeřáb břek, jilm či třešeň,“ doplnil.

Lesníci chtějí, aby jim v zakládání nového lesa pomohla i sama příroda. Proto nové stromky nevysazují příliš hustě vedle sebe, ale s o něco většími rozestupy. Do prázdných míst mohou totiž nalétnout semena sousedních listnatých i jehličnatých stromů, pokud tam rostou.

„Bylo to trochu vynucené kůrovcovou kalamitou, protože kvůli ní nebyl nedostatek sazenic. Postupně se to dostává stále více do praxe,“ poznamenal Koutný. „Je to určitá nejistota. Nevíte, jak to dopadne, jestli to třeba nezaroste ostružiním a nebudete muset dosazovat. Když vysadíte stromy ve sponu metr na metr, tak víte, že porostou,“ doplnil.

Stromy na zlínském sídlišti ochrání před suchem novinka vědců z univerzity

Společnosti se ale výsadba s nálety většinou osvědčila, ať už to bylo na katastru Příluků, kde je nejvíce poškozených lesů, nebo Vršavy. Trochu jinak se řeší proměna lesa ve Velíkové.

„U Velíkové nyní pokračuje převod hustých stejnověkých porostů na porosty různověké a druhově bohaté, které budou v době klimatické změny odolnější,“ uvedl náměstek primátora pro životní prostředí Vojtěch Volf.

Kůrovec je už všude, čeká jen na vhodné podmínky. Na naši chybu, říká entomolog

Les se obměňuje postupně, trvat to může třicet let. Nejprve se vykácejí drobné plochy, do nichž se vysázejí jedle, které mají rády stín. Postupně se původní borový les také prořeďuje a začíná zmlazovat sazenicemi buku, dubu, lípy. „Když jsou porosty různověké, škůdce napadne spíše dospělé stromy. Mladší můžou odolat,“ podotkl Koutný.

Další metodou nahrazení monokultur je, že se na menších plochách nechá nalétnout bříza, modřín a osika, a když odrostou, dosadí se stínomilnou jedlí či bukem.