Ve Sněmovně chce prosazovat reformy ve zdravotnictví a ukazovat, že ve vrcholné politice mají místo také mladí lidé.

398 fotografií

Co vás přivedlo k politice a proč právě ODS?
Už jako teenagera mě bavilo sledovat politické souboje, jako třeba Paroubek versus Topolánek, nebo Zeman versus Klaus. Když mi bylo osmnáct let, vytiskl jsem si programy všech stran a pročetl jsem si je. Chtěl se rozhodnout podle obsahu, ne podle emocí. Kdybych tehdy chtěl nejjednodušší cestu, vstoupil bych do KDU-ČSL, která měla ve Zlínském kraji silné zázemí. Mě ale nejvíc oslovil ekonomický program ODS a její důraz na svobodu a odpovědnost. Byla to pro mě volba srdcem.

To se psal rok 2014 a mladých lidí bylo v politice poskrovnu.
Na první schůzi v Luhačovicích jsem přišel mezi tři pány ve věku 60 až 70 let, kteří byli upřímně nadšení, že do strany chce vstoupit někdo mladý. Nikdo z nich netoužil po funkcích, jen byli rádi, že se někdo zajímá. Já do politiky šel s ambicí věci ovlivňovat. Už od střední školy jsem měl jasno, že chci být občansky aktivní. Nikdy mi nedávalo smysl jen kritizovat, chtěl jsem být mezi těmi, kteří rozhodují a tvoří. A taky je to pro mě šance ukázat, že člověk může do politiky vstoupit bez cynismu.

Pracujete jako právník ve velké advokátní kanceláři, nebylo by vám lépe v soukromé sféře?
Do politiky si nejdu vydělat a zaplatit hypotéku. Kdybych v rámci své profese dále pokračoval a posouval se, finanční ohodnocení bych měl lepší. Je to pro mě vystoupení z komfortní zóny. Zatím na čtyři roky a uvidím, jak to bude dál. Jako právník se současnými zákony zabývám každý den, takže u řady věcí mám představu, jak je změnit.

Mladí lidé dnes mají často pověst, že se o politiku nezajímají. Je to podle vás opravdu tak?
Částečně ano, ale zlepšuje se to. Existuje spousta iniciativ, které mladé lidi zapojují, třeba projekt „30 pod 30“, který před letošními volbami představoval mladé kandidáty. Je mi sympatické, když se mladí dostanou do politiky, ale věk nemůže být jediný argument, proč je volit. Musí mít kompetenci, nápady a program. Třeba já jsem společně s kolegy z Mladé ODS vytvořil návrh reformy zdravotnictví a myslím, že byl robustní a propracovaný. I proto chci ve Sněmovně působit hlavně ve zdravotnickém výboru, kde je potřeba udělat obrovský kus práce.

Co brání mladým lidem jít k volbám nebo vstupovat do politických stran?
Pro mnohé je politika odtažitá a nudná. Často slyším, že je to jen o nekonečných schůzích a ano, někdy je to trochu masochismus. (úsměv) Ale dá se to změnit. Snažím se, aby naše setkání byla více neformální a měla smysl. Každá strana potřebuje lidi, kteří ji chtějí táhnout dopředu a kteří se nechávají táhnout. Já jsem spíš ten typ, který tahá a moc mě baví třeba primárky v rámci strany. Když jsme v krajské ODS volili druhou pozici na kandidátce, byli tři uchazeči a každý musel představit svůj program. Je to daleko lepší, než kdyby se vybíralo podle zákulisních dohod a zásluh. Nakonec jsem získal asi 80 procent hlasů. To je pro mě důkaz, že zdravá soutěž a demokracie uvnitř strany funguje.

Jak vnímáte roli sociálních sítí? Pomáhají mladší generaci více zapojit do politického dění?
Jsou důležité, ale nesmí být jediným nástrojem. Mnoho politiků si myslí, že stačí být aktivní online a máte vystaráno. Já dávám důraz na osobní kontakt, před volbami jsem objel všech 307 obcí v kraji. Baví mě mluvit s lidmi, být v terénu a ptát se jich, co by chtěli změnit. Pak to má reálný dopad na vaši práci. Své profily na sítích si spravuju sám, nejvíc jsem na Instagramu a pak i na Facebooku, částečně na síti X a nově i na TikToku, na ten mám dokonce zvláštní telefon. (úsměv) Ale pořád platí, že přímý kontakt nic nenahradí.

Sítě jsou přitom nejen pro aktivní politiky dost toxické, že?
Zvláště před volbami bylo haterů hodně, teď se spíš ozývají podporovatelé. Lidé, kteří mě potkají osobně, jsou většinou milí a otevření. Online svět je v tomto úplně jiný prostor.

Jaké místo mají mladí v ODS? Cítíte, že vaše generace dostává reálný prostor, nebo si ho musí teprve vybojovat?
Volby jasně ukázaly, že prostor máme. Ve Sněmovně jsou tři mladí poslanci za ODS, kromě mě i Lucie Bartošová a Jirka Havránek. S kolegy jsme se shodli, že tam nechceme být jen tichá menšina. Chceme být aktivní a slyšet. Určitě budu mluvit i na plénu nebo v rámci interpelací, rozhodně nemám v plánu ty čtyři roky jen prosedět a promlčet. A taky budu v kontaktu s místními samosprávami.

Měla by se ODS víc otevřít tématům, která mladé lidi zajímají?
Ano, ale ne populisticky. Vidím tři klíčové oblasti: reforma zdravotnictví, dostupné bydlení a odpovědné rozpočtové hospodaření. Silná ekonomická témata se musejí stát budoucností ODS, naši voliči to od nás jasně očekávají. Vidíme to na výsledcích v jednotlivých krajích, například ministr financí Zbyněk Stanjura ve svém regionu neuspěl a byl vykroužkovaný.

Ještě ke zdravotnictví. Jak byste jej změnil?
Moje recepty jsou liberalizace systému veřejného zdravotního pojištění, zavedení nadstandardů, méně přerozdělování, reforma systému fakultních nemocnic a změna jejich právní formy ze státních příspěvkových organizací na akciové společnosti vlastněné státem. A ještě jedna věc skrytá pod souslovím „zdraví musí být v mobilu“. V jedné aplikaci by lidé měli mít přehled o návštěvách lékaře, komunikaci s pojišťovnou, možnost objednání i motivační systém, který odmění zdravý životní styl.

Souvisí to s tím, že mladí dnes žijí zdravěji?
Nejen oni, lidé se dnes obecně víc starají o své zdraví, což je dobře. Prevence je vždy lepší než řešení následků nezdravého životního stylu. Kdo žije zodpovědně a pečuje o své zdraví, by měl být systémem motivován, aby v tom pokračoval. Chci, aby se tento přístup stal základem výrazných změn ve zdravotnictví.