Stát zavádí protierozní opatření. Pěstovat kukuřici a řepu bude složitější

  12:06,  aktualizováno  12:06
To, co se dlouho chystalo a v zemědělcích vzbuzovalo obavy, se stane skutečností. Rozsah erozně ohrožených ploch se v České republice zvýší od začátku července zhruba o polovinu, a to z 25 na 50 procent, tedy z 620 tisíc na 1,2 milionu hektarů.

Kukuřice na polích na Zlínsku, Kroměřížsku a Uherskohradišťsku zasychá, neměla dostatek vláhy a nedorostla obvyklé výšky. (září 2022) | foto: Zdeněk Němec, MAFRA

Na nejvíce ohrožených polích, tedy těch, které jsou v prudších svazích, už nebude možné pěstovat kukuřici nebo cukrovou řepu. Na středně ohrožených bude možné zasít jiné plodiny, ale jen při dodržení specifických technologií, které budou zemědělce stát čas i peníze.

„Pro nás to znamená, že jsme omezení. Musíme používat drahé půdoochranné technologie při setí, které zatím testujeme,“ reagoval předseda představenstva Agrodružstva Morkovice Josef Uchytil. „V každém případě 98,5 procenta máme erozně ohrožených ploch. V České republice je to přes 60 a Evropa nemá ani 20 procent,“ doplnil s tím, že si podle něj Česko erozní podmínky nastavilo velmi tvrdě.

Vedle dražšího pěstování změna podle něho přinese i snížení výnosů o 20 až 30 procent, což se vše nakonec projeví ve snížení konkurenceschopnosti družstva.

„Ekonomiku družstva to ovlivní hodně, máme zhruba polovinu plochy ohrožené. Musíme dělat různá opatření, která sníží výkonnost našich půd, a nebudeme dosahovat takových výnosů,“ poznamenal předseda Zemědělského obchodního družstva Rataje Josef Sedláček. „Eroze bude menší, ale úrodnost bude slabší.“

Česká eroze půdy narazila. Stát narychlo mění pravidla, „zapomněl“ na konzultaci s EU

Otázkou je, zda to bude mít dopad také na spotřebitele. Podle některých zemědělců může být nedostatek plodin, jejichž pěstování bude omezeno, například kukuřice nebo řepky. „Když se méně zaseje, bude i méně sklizeno. Může to mít dopad na výrobu šrotu či řepkového oleje,“ uvažuje ředitel družstva Agrotech Poličná Jindřich Šnejdrla.

„My nemůžeme zdražovat. Ceny určují obchodní řetězce. Zákazník to ani nebude vnímat, když tak to dovezou odjinud,“ míní Uchytil.

Farmářům vadí, že jim stát určuje, jak mají hospodařit

Problém pro družstva bude i v tom, že kukuřici a řepku používají pro výrobu krmiva pro dobytek, pokud ho chovají. Když jim budou chybět, budou muset situaci řešit, například jejich nákupem. Zemědělcům také vadí, že jim stát určuje, jak mají hospodařit.

„Historie zeměkoule je historie erozí. Grand Canyon vznikl erozním působením vody a žádní čeští zemědělci tam nepracovali,“ poznamenal s nadsázkou Šnejdrla.

Bude čím krmit krávy? Farmáři se bojí nových protierozních opatření

Podle něho i dalších farmářů je chyba, že i když stát připravoval změnu několik let, složitá a rozsáhlá nová pravidla zveřejnil teprve nedávno s tím, že budou platit už od 1. července.

„Nově dojde k rozšíření ploch, které pro jednotlivé kategorie erozního ohrožení půdy činí: přibližně 60 tisíc hektarů pro silně ohrožené půdy, 430 tisíc hektarů pro mírně ohrožené půdy s vyšším rizikem a přibližně 700 tisíc hektarů pro mírně ohrožené půdy s nižším rizikem,“ upřesnil mluvčí ministerstva zemědělství Vojtěch Bílý.

Jen pro upřesnění: teď je silně ohrožených půd kolem 55 tisíc hektarů. Nesmí se na nich pěstovat širokorozchodné plodiny jako kukuřice, které při deštích nezadrží odplavující se zeminu.

Kdo hospodaří na rovině, nemá problémy

Zemědělci se s novými pravidly stále seznamují, přitom už v srpnu budou zasévat řepku. „Hraje se o to, kde všude budeme moci řepku zasévat, když se sníží její výměr. Kukuřice přijde na řadu až na jaře, na to se připravíme,“ řekl Šnejdrla.

Podobné problémy nemusejí řešit družstva, jejichž pole leží na rovině. Vodní eroze, která by z lánů při deštích odnášela zeminu, tam téměř nehrozí.

„Nemáme zas až tak moc svažitých lokalit, opatření se nás dotkne jen málo. Některé podniky to budou mít těžší. Může jim to komplikovat sortiment, který budou pěstovat,“ odhadl ředitel Agrodružstva Postoupky Jiří Šírek.

Zemědělci z kraje hospodaří nejlépe, peníze na investice jim přesto chybí

Pokud nebudou zemědělci podmínky ohledně erozí dodržovat, bude jim hrozit finanční postih nebo krácení dotací.

„Řešil bych to spíše přes pozemkové úpravy tak, že by se stanovily plochy, které by byly stabilně zatravněné. Stabilizovaly by půdu daleko lépe než protierozní opatření,“ míní Sedláček.

Podle něho měl stát s opatřeními ještě počkat. Původně ale měly platit už loni.

Autor: