Antropologická rekonstrukce tváře Lukrecie Nekešové z Landeka, první manželky Albrechta z Valdštejna, byla poprvé představena na odborné konferenci, která se na hradě Lukově konala v září.
Podklady pro rekonstrukci Lukreciiny podoby připravila antropoložka Eva Vaníčková z Moravského zemského muzea, autorem kresby tváře je ilustrátor Jakub Rosenberger.
S Jiřím Holíkem ze Spolku přátel hradu Lukova se snažila Vaníčková vrátit Lukrecii tvář už od roku 2021. „Ačkoliv současný stav nedovoluje přímý výzkum kosterních ostatků, podařilo se alespoň vytvořit vědecky podloženou kresebnou rekonstrukci, která Lukrecii znovu přibližuje veřejnosti,“ uvedla.
Kresba vznikla na základě historických pramenů a archivních fotografií lebky pořízených v roce 1934 antropologem Jindřichem Matiegkou. Dostat se ke skutečné lebce se vědcům bohužel nepodařilo.
Hrad museli vykopat ze země. Po 40 letech hlavní práce na Lukově skončily![]() |
Původně bylo ambicí projektu využít moderní metody antropologického výzkumu. Výsledkem by pak byla nejen 3D rekonstrukce Lukrecie, nýbrž i rozšíření znalostí o její osobě a případně také o jejím manželovi Albrechtovi z Valdštejna.
„I přes pět let intenzivních jednání až na úrovni generálního ředitele Národního památkového ústavu se nám ale povolení k otevření hrobky získat nepodařilo. Přesto stále hledáme další cesty, jak splnit všechny podmínky,“ uvedl Jiří Holík.
Byla to zajímavá žena
Přesto je to úspěch. Jedná se totiž o jediný portrét Lukrecie, žádný původní historický není známý. „Má atypickou spodní čelist. Říkala jsem si, že to musela být ošklivá ženská. Takový typ čelisti jsem ještě neviděla. Nakonec z toho ale vyšel docela hezký profil. Má výraznou špičatou bradu, což její tvář dělá zajímavou,“ podotkla Eva Vaníčková.
Ta obvykle s kolegou Ondřejem Bílkem vytváří spíše trojrozměrné rekonstrukce obličejů. Můžete je vidět v expozicích Moravského zemského muzea nebo také v klenotnici v Modré.
Lukrecie Nekešová z Landeka byla moravská šlechtična žijící na přelomu 16. a 17. století, majitelka panství Vsetín, Lukov a Rymice. Ve své době byla údajně známá svým sociálním cítěním. Podporovala vzdělanost a jejím přáním bylo založení kláštera na poutním místě ve Štípě, což po její smrti Valdštejn udělal.
Nejbohatší Čech v historii. Majetek získal skrz zradu a žár boje![]() |
Dnes není Lukrecie zdaleka tak známá, jako její druhý manžel Albrecht z Valdštejna. Ten byl údajně jejím pravým opakem, mocichtivý a chorobně ctižádostivý. Rozsáhlé Lukreciiny majetky pro něj byly požehnáním a sňatek v roce 1609 se stal Valdštejnovým odrazovým můstkem do světa velké politiky.
Přestože v době svatby, která se odehrávala na lukovském hradě, bylo Lukrecii jen něco kolem pětadvaceti let, sňatek z lásky to zřejmě nebyl. Do svého horoskopu, který mu mimo jiné sliboval právě bohatou ženitbu, si vlastnoručně napsal strohou poznámku: „V květnu 1609 jsem uzavřel sňatek s jednou vdovou.“
Pozvání na Hradní jarmark
S pravděpodobnou podobou šlechtičny se mohou seznámit návštěvníci v expozici v západním paláci lukovského hradu. Nyní mají poslední příležitost v letošní sezoně. V sobotu 8. listopadu se koná od 10 do 15 hodin Hradní jarmark, bude otevřeno i v neděli 9. listopadu.
Lukovský hrad byl od 13. století součástí sítě hradů, které tvořily ochranu východní hranice zemí Koruny české. Za třicetileté války byl střediskem odporu Valachů bojujících za náboženskou svobodu.
Po vypálení a poničení švédskými vojsky chátral, na konci 18. století byl definitivně opuštěn a proměnil se ve zdroj levného stavebního materiálu. Spolek přátel hradu Lukova tuto památku už řadu let zvelebuje.







