Město, jemuž příjmy z těchto poplatků jdou do pokladny, to považuje za diskriminační. Požaduje změnu, aby platili i klienti lázní, které tam poslal lékař, protože investuje miliony korun ročně do údržby veřejných lázeňských prostranství. A příjmy z poplatků jsou pro něho důležité.
„Údržba centrálního lázeňského území nás stojí čtyři miliony korun, veřejné koše v parcích jsou další dva miliony. Pak platíme veřejné osvětlení v parcích, protože nemůžeme nechat lidi chodit po lázeňském parku a nesvítit tam,“ předestřel starosta Luhačovic Marian Ležák.
„To jsou všechno náklady, které mají lázeňská města navíc a které jsme dříve sanovali z poplatku z pobytu,“ podotkl.
Před několika lety i lázeňští klienti s poukazem od pojišťovny platili, posledních pár let to tak ale není. V Poslanecké sněmovně však leží novela zákona, která by měla zavést platbu i pro ně. Luhačovicím by to mohlo přinést čtyři až pět milionů korun. Vedení města poslancům zaslalo dopis, v němž jim problematiku vysvětluje a žádá je o schválení novely.
„Je to diskriminační pro ty, kteří sem jezdí a platí si všechno sami, včetně poplatků,“ je přesvědčený starosta Ležák.
Vedení Lázní Luhačovice má jiný názor, naopak chystanou změnu považuje za diskriminační. Jejich předseda představenstva Eduard Bláha říká, že pro lázně by to znamenalo zvýšené příjmy. Od města dostávají na údržbu prostranství, která vlastní, polovinu sumy, již na poplatcích vybere.
„Takový pohled převážil u města, které má nedostatek prostředků, tak předřazuje čisté inkaso ústavnímu pohledu,“ naznačil Bláha, jenž je i prezidentem Svazu léčebných lázní ČR.
Lázně chtějí odstupňované poplatky
Podle něho by však byl změnou diskriminovaný lázeňský klient s poukazem oproti tomu, jenž by byl hospitalizovaný například v rehabilitačním zařízení. Ten by už platit nemusel. „Myslíme si, že jediné správné řešení je, aby každý pacient, který je hospitalizován bez povinnosti ležet na lůžku, tuto povinnost měl. Ale aby ji měl výrazně nižší než ten, kdo se v místě rekreuje. Tak je to v Německu a považuji to za správný přístup,“ navrhl Bláha.
V tomto smyslu už také poslal za lázeňský svaz dopisy poslancům a bude to s nimi v dubnu řešit na příslušném výboru. Dopis města je reakcí na tento krok. Poplatek by podle Bláhy mohl být 25 a 50 korun. Vyšší pro rekreanty.
„Pokud jste tam o své vlastní vůli, platíte všichni. Pokud jedete na hospitalizaci, tak nemáte co platit. A když to po vás bude někdo chtít, tak nemůže říkat, že máte platit, jenom pokud jste v zařízení, které se jmenuje lázeňské,“ upřesnil Bláha.
Ležák s Bláhou nesouhlasí. „Jeho argumentaci nikdo moc nerozumí, chceme se vrátit k tomu, co tady fungovalo roky. Problematika rehabilitačních a lázeňských pobytů v Luhačovicích neexistuje. Je to trochu boj v rámci samotných lázeňských zařízení,“ tvrdí Ležák.
Náklady na údržbu jsou vyšší
Město se před pár lety soudilo s Lázněmi Luhačovice o údržbu lázeňského prostranství. V roce 2018 byla výsledkem kompromisní dohoda, že na to bude přispívat. V posledních letech lázně podle Bláhy dostávaly 2,5 až 3 miliony korun. Předtím město neplatilo, neboť se odmítalo podílet na něčem, co je soukromé a slouží k podnikání.
Novela zákona o místních poplatcích už prošla prvním čtením a je v meziresortním připomínkovém řízení. Vzhledem k tomu, že jde o vládní legislativní návrh, má velkou šanci na to, že projde a začne platit od příštího roku.
„Domnívám se, že veřejný prostor v Luhačovicích je i léčebným prostorem a náklady na jeho údržbu jsou tam vyšší než v jiném běžném městě. Poplatek, který jim byl dříve odňat, městu náleží, měl by se mu vrátit. Domnívám se, že je to tak správné,“ podpořila novelu poslankyně a bývalá starostka Valašských Klobouků Eliška Olšáková (STAN), nyní městská radní.
Luhačovice mají pět tisíc obyvatel, Valašské Klobouky jenom o dvě stě méně. Takže daňové příjmy, jež jim do státu po přerozdělení přicházejí na obyvatele, jsou téměř stejné. Podle Ležáka jsou však náklady na luhačovické technické služby až dvojnásobné oproti valašskoklobouckým.