Železniční nadšenci mají náhradu za Matěje, na Valašsku bude dýmat Tulák

  15:24
Železniční nadšenci z Valašské společnosti historických kolejových vozidel se budou nově prohánět regionem v parní lokomotivě s označením 423.041. Původně se jí přezdívalo Velký Bejček, ale lidé ji nově budou znát jako Tuláka. Na Valašsko se přesunula coby náhrada za populární mašinku Matěj.

Tulák bude v čele historického vlaku dýmat v rámci Rožnovského parního léta. V termínech 27. června, 18. července, 15. srpna a 12. září poveze historický vlak zájemce z Valašského Meziříčí do Rožnova pod Radhoštěm a zpět.

„Tato mašinka jezdila křížem krážem celou republikou, přišlo nám to jako přiléhavější přezdívka,“ vysvětlil přejmenování téměř stoleté lokomotivy jednatel společnosti Jiří Dobiáš.

Lokomotiva patřila do početné řady mašin, které byly ve své době velmi oblíbené a spolehlivé.

Se svými kolegy přivezl lokomotivu do Meziříčí na začátku února z depa historických vozidel v Lužné u Rakovníka. Právě tam odvezli Matěje, jemuž skončila technická způsobilost kotle a nenašlo se dostatek peněz na jeho opravu.

„S Tulákem jsme tam odjeli zkušební jízdu a na druhý den si jej přivezli domů. Od té doby jsme strávili velké množství času nejrůznějšími opravami,“ přiblížil Dobiáš.

Lokomotivu 423.041 vyrobila v roce 1924 firma Českomoravská-Kolben. Patřila do početné řady mašin, jež byly ve své době velmi oblíbené a spolehlivé.

„Jde o řadu, která předchází Matějovi. Také má nižší provozní rychlost, menší zásobníky uhlí i vody,“ popsal Dobiáš.

Z Ostravska přes Brněnsko na jih Čech

Mašina původně jezdívala na Ostravsku, v novodobé historii obstarávala speciální jízdy na Brněnsku i v jižních Čechách. Před čtyřmi lety prošla zásadní opravou, díky níž by měla najezdit ještě řadu kilometrů.

„Teoreticky by teď lokomotiva měla jezdit ještě dalších 14 let. Samozřejmě do toho stroje nevidíte, vždycky se může něco pokazit,“ upozornil Dobiáš s tím, že mnoho provozních vad odhalují členové společnosti až za pochodu.

1. dubna 2018

„To zásadní jsme teď vyřešili, ale pokud budeme chtít Tuláka dostat alespoň z poloviny do takového stavu, v jakém byl Matěj, ještě dlouho to potrvá,“ poznamenal.

Je jasné, že skalní fanoušci Matěje z paměti jen tak nevymažou a s Tulákem se teprve budou muset sžít.

„Není to jen výměna stroje za stroj. Každá lokomotiva je jiná. S Matějem jsem strávil 18 let, měl s ním spoustu zážitků. Starali jsme se o něj jako o dítě. Ale snad nám takto k srdci přiroste i Tulák a věřím, že bude impulzem, který k nám třeba naláká i nové členy,“ dodal Dobiáš.