iDNES.cz

Práškovací Čmelák se vrátil do Kunovic, v muzeu doplní armádní verzi

  16:54
Ke slávě mu pomohly české filmy Vesničko má středisková, Trhák nebo Pan Tau a nezaměnitelné tvary ve žlutých barvách. Ve své armádní limitované verzi lehkého bitevníku neslo práškovací letadlo Z-37 Čmelák místo zemědělských chemikálií dokonce bomby i rakety.

Dnes patří jeden z nejslavnějších českých strojů, jež se v Kunovicích na Uherskohradišťsku vyráběl od poloviny 60. až do druhé poloviny 80. let, k nejnovější chloubě tamního Leteckého muzea.

V jeho expozici je od soboty skutečný unikát. Muzejníci si čtyřiapadesát let starý stroj přivezli z Drážďan, kde v éře východního Německa nalétal 7280 hodin, což bylo nakonec o celkem 2280 hodin více, než na co byl stavěn.

Výjimečné je také zbarvení. Na rozdíl od čistě žlutých či žluto-černých Čmeláků nese barvy německé společnosti Interflug. „Jedná se atraktivní zbarvení s výraznými tmavě červenými prvky, které jsou v Česku spíše raritou,“ představuje novinku muzea jeho ředitel Martin Hrabec. Zajímavostí je rovněž původní německá imatrikulace DM-SNK. „Dosud všechny naše exponáty nesly výhradně české znaky,“ upozornil Hrabec.

Muzejníci si sobotní termín akce nazvané „roll-out“ nevybrali náhodou. Kvůli zatraktivnění dvě hodiny dlouhého představení, jemuž přihlíželo na dvě stě nadšených fanoušků aviatiky, zvolili stejný termín se sletem Čmeláků v blízkých Luhačovicích. „Díky tomu mohly čtyři stále letuschopné stroje uskutečnit průlet nad letištěm a pozdravit zrenovovaného muzejního bratříčka,“ vysvětlil Hrabec.

Přeletu „žluté letky“ předcházela krátká divadelní skeč v podání dobrovolníků, jež se na obnově letounu podíleli. V ukázce, jež připomněla film Vesničko má středisková, konkrétně přílet slovenského pilota Štefana v podání Júlia Satinského, vystoupil sedmiletý Vojta Rozkopal z Kunovic a rovněž jeho třináctiletý kamarád Jan Andrýsek z Boršic u Buchlovic. Oba školáci patřili ke dvěma nejmladším pomocníkům při náročné rekonstrukci.

„Pomáhal jsem montovat třeba rozmetadlo hnojiva, šroubovat některé součástky a taky jsem Čmeláka umýval. Na letiště jsem jezdil půl roku a moc mě to bavilo. Až budu velký, budu pilotem,“ svěřil se Andrýsek.

Na rozdíl od už dříve vystavené vojenské verze se nový přírůstek v expozici liší vybavením i motorem. Zatímco armádní unikát ukrývá modernější turbovrtulový motor, v případě stroje vyrobeného pro německé zákazníky jde o klasické pístové provedení.

S opravami pomohly dotace

Restaurátorské práce si vyžádaly necelý milion korun, muzeu pomohly zmírnit náklady dotace ministerstva kultury a rovněž nástupnické organizace Letu, společnosti Aircraft Industries. „Nakonec se nám podařilo získat i další peníze, takže jsme se mohli zaměřit i na vnitřní technické vybavení a motor, tedy na části, které návštěvníkům zůstanou většinu času v expozici skryty,“ uvedl Hrabec.

Než se parta nadšenců pustila do práce, stroj byl v roce 2008 rozebrán do poslední součástky a znovu složen. Jako první se na jeho znovuzrození podíleli studenti ze Střední školy letecké.

„Německý Čmelák“ se do bývalého Československa vrátil v roce 1984, tedy v přesně v čase, kdy Let ukončil jeho výrobu. Poslední přelet pilotovala legenda Letu Kunovice, jeho tehdejší šéfpilot Stanislav Sklenář. „Cestu z Drážďan do Kunovic jsem ale neletěl celou, letoun jsem si převzal v Praze, kam přiletěl s německým pilotem,“ připomněl Sklenář s tím, že v kabině měl tehdy přenosnou radiostanici. „Čmelák létal poměrně nízko nad zemí, piloti tehdy radio nepotřebovali,“ vysvětlil.

I když v případě Čmeláků už jde o letecké veterány, několik strojů vyrobených na export je stále v provozu. Létají například v Maďarsku, Jihoafrické republice či na Novém Zélandu. „Mezi piloty je o stroj ohromný zájem, je po něm sháňka. Takže éra Čmeláků stále trvá,“ upozornil Hrabec.

zpět na článek