„Nenastane-li zásadní zvrat, předpokládám, že úplného dokončení obnovy kalamitních holin dosáhneme v příštím roce, kdy by jejich stav měl odpovídat standardnímu režimu,“ poznamenal správce Lesní správy Rožnov pod Radhoštěm Zdeněk Kneisl.
Území v jeho správě je součástí státního podniku Lesy České republiky (LČR) a zasahuje jižní část Beskyd obklopující údolí Rožnovské Bečvy. V této oblasti už od předloňska klesá nezbytná těžba kůrovcového dřeva z roku na rok na polovinu.
Zmařit několikaletou usilovnou práci lesníků by však mohl návrat horkého a suchého léta. V rekordních letech kůrovec dokázal zrychlit svůj reprodukční cyklus a vylíhl se třikrát za sezonu. Už předloni se však podle pozorování odborníků vrátil ke dvěma opakováním. Prokázal tím velkou schopnost adaptovat se na aktuální podmínky.
„Z dlouhodobějšího hlediska nemáme v boji s kůrovcem zdaleka vyhráno,“ souhlasí Kneisl. „Souběh teplotně nadprůměrných epizod, nerovnoměrné distribuce vodních srážek a dalších vlivů může situaci znovu zkomplikovat v náš neprospěch,“ vysvětlil.
V rámci celého Zlínského kraje Lesy ČR letos plánují vytěžit 480 tisíc kubíků dřeva, což je o dvacet kubíků víc než loni. „Situace v kraji se však během roku 2021 výrazně zlepšila a už neevidujeme zásadně problematické lokality,“ shrnula mluvčí podniku Eva Jouklová.
V Beskydech se zúročila důsledná práce při vyhledávání, těžbě a odvozu kůrovcového dřeva. Kromě toho lesníci instalují lapáky a lapače, kterých je mnoho druhů. Využívají snad všechny varianty. Při obnově zasažených ploch jim pomáhá i samotný les.
„Zdejší lesní stanoviště mají velký potenciál přirozené obnovy,“ potvrdil Kneisl. V letošním roce počítají s přirozenou obnovou 360 hektarů lesa, dalších 380 hektarů plánují zalesnit. Potřebují na to 2,6 milionů sazenic.
Beskydské lesy budou jiné
Jisté je, že beskydské lesy budou v následujících letech jiné než dřív, kdy byly převážně jehličnaté a vládl v nich smrk. Nově se vysazují především duby, buky a jedle.
„Další dřeviny jsou jen jako příměs. Zkoušíme například vrátit do lesa jilm horský, který na Rožnovsku v minulosti býval zastoupený,“ uvedl už dříve jednatel společnosti Městské lesy Rožnov Rostislav Polášek.
Právě na Rožnovsku byla kalamitní situace v rámci kraje patrně nejhorší. Setkalo se tady několik faktorů: velké plochy smrkového porostu a také množství vlastníků drobných lesních pozemků, pro které byl boj s kůrovcem mimo jejich možnosti. To nahrávalo dalšímu šíření.
Velmi zasažené jsou rovněž Hostýnské vrchy, v nichž zásadní podíl lesních porostů vlastní Arcibiskupské lesy a statky Olomouc (ALSOL). Situace je podobná jako jinde, počasí v posledních dvou letech pomohlo, jedno suché léto ale může znamenat obrat k horšímu.
„V letošním roce už znovu začínáme být ohroženi suchem,“ upozornila mluvčí ALSOL Dagmar Obšilová.
Nedostatek srážek je problém i pro nové sazenice, jarní část výsadby totiž právě vrcholí. Nyní se práce soustředí do vyšších poloh, kde později odtál sníh a rozmrzla půda. Letos poprvé využívají sazenice z vlastní lesní školky, která je v kroměřížských Bílanech.
Kůrovec se nešířil plošně
Také lesníci arcibiskupství zakládají druhově smíšené lesy. Roli při výběru stromů hraje nadmořská výška lokality, průměrný úhrn srážek a typ podloží. Nadpoloviční většinu sazenic v Hostýnských vrších tvoří listnaté stromy. Kromě dubů a buků to jsou třeba lípy, olše, habry nebo jilmy. Z jehličnanů nově vysazují jedle, borovice a smrky. Už z nich ale nebudou monokulturní lesy.
Komu by se po smrku zastesklo, bude se muset vydat na místa, která se podařilo uchránit. Najít se dají a nemusí být nutně jen ve vyšších polohách. Kůrovec se nešířil plošně, na Hostýnsku i Rožnovsku jsou lokality, které vynechal nebo je lesníci uchránili rychlou likvidací napadených stromů v okolí.
Společnost ALSOL loni vysadila 2,7 milionu sazenic, letos jich bude zhruba o půl milionu méně
Kůrovcová kalamita změnila také vnímání veřejnosti, která se o lesy začala intenzivněji zajímat. Lidé pomáhali s výsadbou i úklidem po těžbě. Zájem chtějí lesníci udržet, a plánují proto řadu vzdělávacích i zábavných akcí.
