Leteckou ikonu, která označení získala podle typického šedého nátěru, nyní muzejníci začínají opravovat.
„Chceme, aby se návštěvníkům šedivka předvedla v tom nejlepším světle ještě letos,“ řekl ředitel muzea Martin Hrabec.
Stroj vyráběný v Sovětském svazu získali výměnou za dopravní letoun L-410 od Technického muzea v Brně. Obě muzea spolupracují už delší dobu a na jaře jejich zástupci podepsali memorandum.
Kunovické muzeum teď bude mít dva stroje MiG-21. Jednu z nejstarších variant a teď i tu nejmodernější. Návštěvníci pak budou mít možnost oba exponáty srovnat a podívat se, jak se tento bojový letoun proměnil.
Koncem 50. let vyvinula letouny MiG-21 konstrukční kancelář Mikojan–Gurevič v sovětském leteckém závodu v Gorkém, dnešním Nižném Novgorodu. Nadzvukový letoun do své armádní výbavy zařadilo padesát států a některé ho používají dodnes.
V Česku sloužily do roku 2005, kdy je nahradily švédské Gripeny. Nejnovější varianta MF se do Československé lidové armády dostala v roce 1975.
Kunovická stíhačka nejdříve sloužila u hotovostní letky Protivzdušné obrany státu v Českých Budějovicích, odkud byla v červenci roku 1989 přesunuta na základnu v Brně a poté do Mošnova, kde létala až do svého vyřazení v prosinci 1992. Od roku 1993 byla uložená na letišti v Plzni-Líních, později se stala exponátem Technického muzea v Brně.
Za svou kariéru stroj nalétal 1 135 hodin a absolvoval 1 953 startů. Byl součástí vojenského cvičení armád Varšavské smlouvy v roce 1984 nazvané Štít 84. Počtem 60 tisíc vojáků bylo největším cvičením Východního bloku na našem území.
„Během pěti minut muselo z letecké základny v Žatci odstartovat přes sedmdesát stíhaček. To bylo něco nevídaného, startovaly hromadně z několika drah současně, proti sobě,“ upozornil Hrabec.
Kunovický MiG-21 se zúčastnil také cvičení přistání a vzletů na dálnici D1 mezi Měřínem a Velkým Meziříčím na podzim 1985.
Muzejníci v Kunovicích chtějí stroj upravit, aby ho mohli zařadit mezi další exponáty. Například chtějí na příď vrátit znak 313. stíhací perutě RAF s mottem „Jeden jestřáb mnoho vran rozhání“. Tento znak nosila stíhačka po roce 1989 jako upomínku na brněnský 8. stíhací letecký pluk, který vznikl z letky A 313. perutě RAF.